Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

PORT

Spojení s vědou ze všech stran

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Videa

248 videí
Ukládání oxidu uhličitého
04:32

Ukládání oxidu uhličitého

Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí oxid uhličitý pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země.

Historie dalekohledu
09:15

Historie dalekohledu

Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce nebo že vesmír je plný miliard sesterských galaxií nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Ale teprve před čtyřmi stoletími, v roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu, namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. A jak to bylo dál?

Papírový drak a jeho aerodynamika
07:20

Papírový drak a jeho aerodynamika

Přírodní zákony, které využívají ptáci, letadla a draci k tomu, aby se vznesli a odletěli, jsou stejné. Stojí za nimi fascinující, a přitom velmi jednoduchá matematika a fyzika. Přidejte se k Michaelovi a postavte si vlastního draka. Při té příležitosti odhalíte vědu, která obklopuje tajemství jeho letu. Nazývá se aerodynamika. A létat díky ní můžeme i my lidé. S Michalem navštívíme i Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze.

Elektromobil
09:05

Elektromobil

Nastává doba elektromobilů. Můžeme je nabíjet i z větru, vody a solární energie. Ohebné solární články dodávají proud pro nabíjení, i když je pod mrakem, a elektromobily tak mohou za měsíc ujet až pět set kilometrů. Michael s Filipem se rozhodli, že si zkusí takový elektromobil poháněný slunečními články postavit. Alespoň jako malý model.

Pokus: Aerodynamika
04:16

Pokus: Aerodynamika

Co se děje s míčem, když ho vykopne fotbalista? Jaké za tím stojí fyzikální principy? Michael nám to vysvětlí ve svém dalším experimentu.

Frakční destilace
09:00

Frakční destilace

Máme pro vás jedinečný videozáznam. Svědectví o tom, jak přežít v extrémních podmínkách. Záznam natočil sám Michael, který se ocitl v ohrožení života. Přežil zával v jeskyni. Klíčová otázka jeho dvou dnů napětí a obav: co pít? Stačí si vyrobit nouzový destilační přístroj. Jak? Chemik Michael si poradil i v této obtížné situaci.

Ohňostroj
06:10

Ohňostroj

Kdo by se rád nepodíval na ohňostroj? Nejprve se podíváme na umění pyrotechniků na Pyro-Laser-Music festivalu v pražské Chuchli. Ve své laboratoři pak Michael odhalí historii ohňostroje a také tajemství, jak docílit různých barev a tvarů ohňostrojových efektů. Podíváme se také na vlastnoručně vyrobený domácí ohňostroj.

Pokus: Sníh
04:17

Pokus: Sníh

Fyzikové tvrdí, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky. Jak je to vlastně s tímhle zázrakem po chemické stránce? Kolik procent vzduchu obsahuje sníh? A proč je sníh bílý? A jak souvisí s opalováním a globálním oteplováním? Dozvíte se v dalším Michaelovu experimentu.

Výzkum a hmotnostní spektroskopie
09:16

Výzkum a hmotnostní spektroskopie

Hmotnostní spektrometrie je analytická chemická metoda, která dokáže velmi přesně stanovit chemické složení látek i z nepatrných vzorků a koncentrací. V České republice byl první hmotnostní spektrometr sestaven v 50. letech v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Tým Patrika Španěla vytvořil přístroj, který dokáže bezbolestně z dechu pacientů zjistit koncentrace stopových látek, jež mohou svědčit o tom, jakými nemocemi pacient trpí. Nebo třeba výzkum Michala Fárníka, který zase vytvořil zařízení, které umožňuje studovat částice, jež hrají důležitou roli v chemii atmosféry, například při vzniku ozonové díry.

Pokus: Škrob
08:04

Pokus: Škrob

Škrob je makromolekulární látka s dlouhými řetězci. Při zahřívání a míchání škrob nabobtná, jednotlivé řetězce se rozbalí a tvoří velkou propojenou síť. Pokud smícháte to správné množství vody se správným množstvím kukuřičné mouky, obdržíte tekutinu, která se při úderu zpevní. Takové speciální kapaliny jsou známé jako roztažné tekutiny. Michael vás seznámí s receptem na takovou domácí tekutinu a odhalí její kouzlo.

Pokus: Tučnost mléka
06:35

Pokus: Tučnost mléka

Mléko je ve své podstatě vodní suspenze plná bílkovin, tuků, vitaminů a minerálů. Pokud však do něj přidáme mýdlo, začnou se dít podivné věci. V této epizodě kuchyňské chemie odhalíme tajemství mýdla a využijeme mléko, potravinářské barvivo a saponát k uvolnění exploze nejrůznějších barev.

Pokus: Vztlaková síla
06:25

Pokus: Vztlaková síla

Proč balóny dokáží létat a lodě plout? Proč limonáda light plave? Proč má člověk po vdechnutí fluoridu sírového hluboký hlas? Za vším stojí vztlaková síla, která dokáže nadnášet tělesa nejen v kapalinách, ale i v plynech.

Superabsorbent
06:45

Superabsorbent

I když se to nezdá, dětské plenky na jedno použití jsou plné fascinující chemie. Droboučké krystalky polyakrylátu sodného, jimiž jsou savé vrstvy v plence napuštěny, pohlcují vlhkost. Tato obdivuhodná chemická sloučenina je schopna pojmout až stonásobek vody v poměru k jeho vlastní hmotnosti. Jak to funguje? A jak tahle sloučenina pomáhá řešit globální sucho?

Chemický robot
08:28

Chemický robot

Naši vědci pracují na výrobě droboučkých chemických robotů o velikosti desítek až stovek mikrometrů. Tyto částice by mohly v určitém prostředí, třeba v krvi, „plavat“, takže by se daly využít například v medicíně. V částicích totiž může být uskladněno léčivo, které by se uvolnilo jen v bezprostřední blízkosti nádoru. Před částicemi, tedy roboty, se ale otevírá daleko širší pole působnosti, především v zemědělství a lesnictví, kdy nechceme půdu zamořovat chemickými látkami, ale potřebujeme je aplikovat proti plísním, houbám či jiným škůdcům.

Nenewtonovské kapaliny
05:42

Nenewtonovské kapaliny

Michael nám připomene několik tekutin, jako jsou laky, asfalty, odpadní kaly nebo tělní tekutiny, pro které neplatí Newtonův zákon viskozity. Na speciální tekutině, vodní suspenzi škrobu, nám přiblíží, v čem spočívá jejich záhadné chování. A s využitím stojatého vlnění a rychloběžné kamery uvidíme, co s nenewtonskou tekutinou dokáže na membráně reproduktoru udělat patřičně upravený zvuk.

Kladivo na jedy
03:51

Kladivo na jedy

Do našeho životního prostředí se dostávají chemické látky, se kterými si příroda neumí poradit. Takovou látkou je například TPC - trichlórpropan. V laboratoři vyvinuli enzym - rodokokus, který spouští a urychluje chemickou reakci, při které se tato látka rozkládá. V ukázce je vysvětlen vznik enzymu i jeho funkce.

Pozorování vesmíru
07:47

Pozorování vesmíru

Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?

Plazma
06:16

Plazma

Pevné, plynné a tekuté, taková jsou známá skupenství hmoty. Michael nám ukáže několik pokusů, při nichž vznikne plazma, unikátní tajemné čtvrté skupenství hmoty. Také navštívíme Michaelovy kolegy, kteří zkoumají plazma s teplotou 100 miliónů stupňů Celsia. Vstoupíme totiž do haly našeho nového tokamaku Compass D v Praze Ďáblicích.

Vesmírné observatoře
07:55

Vesmírné observatoře

Hubbleův teleskop je nejznámějším dalekohledem v historii umístěným v kosmu. Způsobil revoluci v mnoha oborech astronomie. Nachází se totiž vysoko nad chvějící se zemskou atmosférou a má nerušený výhled do celého vesmíru. Navíc může sledovat ultrafialové a infračervené záření, které je nedostupné pozemským dalekohledům, protože atmosféra je pohlcuje. Astronomové vyslali do vesmíru ještě další mnohé družice, které umožní nevídaná pozorování.

Budoucnost astronomie
09:07

Budoucnost astronomie

Astronomové stále přemýšlejí, jak vidět co nejvíce a co nejdále. Dalekohledy se postupně zdokonalují a vynalézaví technici přišli s další revoluční konstrukcí, dalekohled s „kapalným zrcadlem“. Radioastronomové by zase rádi umístili soustavu malých antén na povrchu Měsíce. A v Evropě vědci pracují na projektu Darwin, který bude sestávat ze šesti kosmických dalekohledů obíhajících společně okolo Slunce, a ty se pokusí zaznamenat planety podobné Zemi. A co dalšího se chystá v kosmu?

Probíhá načítání