Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Dům a hospodářské stavby slovenského farmáře a chovatele koní pod Slánskými vrchy jsou postavené z recyklovaného stavebního materiálu a vybavené použitým nábytkem. Celý koncept slouží jako krásná inspirace pro ty, kteří chtějí minimalizovat svoji ekologickou stopu a žít udržitelně.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.
Voda v amerických domácnostech je znečištěná zbytky léčivých přípravků – najdete v ní stopy antikoncepce, léků proti bolesti nebo antidepresiv a zřejmě to není problém jen Spojených států amerických. Spotřeba léků roste a ty se z lidského organismu dostávají do odpadních vod. Jaké jsou důsledky tohoto znečištění?
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Obecně známou věcí je, že hlavní součástí skleníkových plynů je oxid uhličitý. Ale víte, že celosvětově jedna třetina všech emisí pochází právě ze zemědělství? Jaké to jsou plyny, jakým způsobem vznikají, se dozvíte s pracovníky Jihočeské univerzity, kteří s pomocí jednoduchého zařízení zachycují plyny uvolňující se do ovzduší z půdy pastviny.
Nobelova cena za chemii byla udělena za vývoj tzv. genetických nůžek. Spočívá v tom, že chybné místo DNA se přestřihne bílkovinou Cas9. Buňka si jej buď opraví sama, nebo se vloží do organismu jiná sekvence. Tato revoluční metoda má význam např. pro léčbu vrozených vad.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
12 812
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.