05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Dávná anglická legenda praví, že ten, kdo vytáhne slavný meč Excalibur z jeho kamenné pochvy, stane se podle práva i rodem králem Anglie. Michael se rozhodl, že napoví mladému Artušovi, jak na to. Vysvětlí nám, co je to přenos tepla a čím jej lze ovlivnit. Ukáže nám také několik experimentů, na nichž svá tvrzení dokáže.
Podíváme se na sérii experimentů s teplem: zahřívání kapky vosku umístěné na jehle, ohřívání pěnového bonbónu nad plamenem a měření teploty směsi drceného ledu se solí. Co se tím dozvíme o teplu a jeho působení? Podívejte se!
Co nás začne pálit dříve, sirka, nebo sirkou ohřívaná mince? Kovy se vyznačují vysokou tepelnou vodivostí, zatímco dřevo je díky vysokému obsahu vody a vzduchu zase dobrým tepelným izolantem.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
Jak lze v laboratoři změřit rychlost světla? Na měření rychlosti pohybu máme spoustu přístrojů. Nejznámější je tachometr u auta. Ve skutečnosti se rychlost auta měří tak, že čidlo odečítá frekvenci otáčení kola, když pak známe obvod kola, můžeme spočítat rychlost, což za nás dělá tachometr. Dalším přístrojem měřícím rychlost je anemometr, což je normální větrník na měření rychlosti větru. Rychlost letu letadla se měří pomocí Pitotovy trubice.
Jak se vyznáte ve fyzikálních veličinách a jejich jednotkách? Zkuste si náš kvíz a zopakujte si: Jak značíme rychlost? Jaký je převodní vztah mezi m/s a km/h? Mezi jaké fyzikální veličiny patří zrychlení?
Mechanický tlak je jedním z fyzikálních jevů, který se nám plete do života na každém kroku. Jaké jsou účinky tlakové síly na pružná a nepružná tělesa? Na čem závisí tlak a jaké jsou jeho účinky? Jak se s tlakem vyrovnávají fakíři? Bolelo by víc, kdyby člověku na nohu stoupl slon, nebo slečna jehlovým podpatkem? Proč je ostří nože tak tenké? A jak ždímá vaše pračka?
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Jak člověk přetvářel pískovcová skalní města? Václav Cílek objevuje rozmanité antropogenní tvary, které lze ve skalách najít.
Tropické deštné lesy patří mezi největší bohatství naší planety. Hned po korálových útesech jsou nejbohatšími ekosystémy z hlediska druhů na světě, přestože zabírají jen 6 % rozlohy Země. Při putování v pralesech Filipín uvidíme místní unikátní druhy rostlin i živočichů a zároveň si připomeneme, jak je tento ekosystém ovlivňován zásahy člověka.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.