05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
V Údolí smrti si můžete sáhnout až na pomyslné dno. V okolí jezírka Badwater jste na jednom z nejníže položených míst celé západní polokoule – přesně osmdesát šest metrů pod hladinou moře. Údolí smrti je mimo lidské vnímání či chápání. Najdete tu život, ale všechno jede tak trochu na úsporný režim.
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
Voda svou energií působí na zemský povrch, vytváří údolí, eroduje skály, modeluje mořské pobřeží. Lidé využívají vodní energii v dopravě, vodních, parních i osmotických elektrárnách.
Co se stane, když dáme nad plamen papír omotaný na dřevěné tyčce a kovové tyčce stejného průměru? Který papír začne hořet dříve? Papír začne dříve hořet na dřevěné tyčce. Kov má vysokou tepelnou vodivost, proto většinu tepelné energie plamene odvede samotná tyčka.
Pomocí série pokusů si ověříme, co se stane s vajíčkem v mikrovlnné troubě, zda může hořet svíčka zabalená v alobalu a jak probíhá zapálení par benzinu v plechovce přikryté kartonovým víčkem. Co se tím dozvíme o teplu a jeho působení? Podívejte se!
Lord Kelvin navrhl stupnici absolutní teploty, která nezávisí na vlastnostech žádné látky, ale vychází pouze ze zákonů termodynamiky. Jak se chovají látky při teplotách blízkých absolutní nule, tedy při teplotě, kdy ustává veškerý pohyb molekul? Experimentem Michael dokáže, že při zahřívání dochází k roztažení pevných látek.
Vyzkoušejte si své znalosti o teple, jeho přenosu a teplotách v krátkém kvízu. Víte například, k čemu slouží solární kolektory nebo jaká je teplota vlákna svítící žárovky?
Co se stane s olejovou vrstvou, když do sklenice s vodou a olejem opatrně přilijeme líh? Olej vytvoří střední vrstvu. Olej má vyšší hustotu než líh, ale nižší než voda, proto bude olej vytvářet střední vrstvu.
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.