05:43
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Dokážete rozpůlit polystyrenový kelímek bez použití nože, nebo dokonce bez toho, abyste se jej dotkli? Rybí tuk, respektive olej, ano! Molekuly oleje pronikají materiálem kelímku a narušují jeho strukturu. Proto se kelímek rozpadne právě v místě, kde olej zůstal na hladině vody. Ne každý olej tohle dokáže!
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
Tým Stanislava Smrčka z Katedry jaderné a organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se snaží najít způsob, jak z vody v čističkách odstranit léčiva. Slibně vypadají například některé druhy vodních rostlin, které látky z vody prostě vytáhnou. Jak budou vypadat čistírny odpadních vod v budoucnosti?
Palivový článek je zařízení na výrobu elektrické energie, do kterého se vodík přivádí během provozu. Na elektrodě se rozkládá na protony a elektrony. Elektrony jdou vnějším obvodem a vykonávají práci. Protony prochází přes membránu k druhé elektrodě, tam se přivádí kyslík. Přicházejí elektrony a vzniká voda. Klíčovým a nejdražším prvkem palivového článku je membrána, vyráběná na bázi polymerů. Dnes používají fluorované membrány, jsou drahé a nevydrží mnoho. Proto vědci celého světa hledají vhodnější a levnější membrány, které se navíc budou moci ekologicky zlikvidovat.
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Fotosyntéza dala atmosféře ohromné zásoby kyslíku, který dýchají živočišné druhy. Je to základ života na Zemi. Dala energii rostlinám a dává energii i lidem v podobě uhlí nebo ropy. Ale jak co nejlépe využít její energii? Vyšlechtíme rostliny, které mají vysoký energetický potenciál a fotosyntéza tak přispěje k řešení světové energetické krize.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Jídlo je chemie. Kuchyň je taková obrovská laboratoř, ve které se však dají připravit nejenom jídla chutná, ale také jídla nebezpečná. Ještě na konci minulého století se nevědělo, že při výrobě smažených brambůrků, pečiva nebo toastů vzniká jednoduchá, ale zdraví nebezpečná látka. Důkladné testování na začátku 21. století ve Švédsku upozornilo na akrylamid, látku rizikovou z hlediska vzniku rakoviny.
K čemu se používalo mědnaté hedvábí? Připravíme si šmolkově modré Schweizerovo činidlo, ve kterém rozpustíme buničitou vatu. Roztok celulózy nasajeme do injekční stříkačky a vstřikujeme do roztoku kyseliny sírové. Vznikne uhlíkové vlákno, které bylo kdysi použito do prvních žárovek.
Co se stane, když zapálíme vatu upravenou ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové? Vata velmi rychle shoří. Směs těchto kyselin tvoří tzv. nitrační směs, přičemž nitrované látky bývají často výbušné.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.