Našli jsme pro vás videí: 286
02:06
Kritika bioplynových stanic
Pálit organickou hmotu v bioplynkách nebo elektrárnách není z pohledu udržitelného zemědělství výhodné. Sice vzniká využitelné teplo, ale přicházíme o vzácnou surovinu, která umí plnit mnohem víc úkolů než jen ohřívat. V době, kdy nám na polích chybí organická hmota, kterou bychom po sklizni na něj měli vrátit, se jedná o plýtvání. Zdánlivě výhodná a ekologická produkce energie pálením biomasy půdu dlouhodobě vyhladoví a je ve skutečnosti významnou ztrátou.
01:59
Dočišťovací jednotky na úpravu odpadní vody
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
03:18
Lze vrátit zábor půdy?
Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.
12:49
Biosférická rezervace UNESCO: Křivoklátsko
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
10:40
Vyčištěná elektrárna
Bez elektřiny si život neumíme představit. Podívejme se na výrobu v uhelné elektrárně Poříčí. Do jaké míry je provozována, stejně jako ostatní uhelné elektrárny u nás, v souladu s pravidly ochrany životního prostředí? Největší událostí v novodobé historii české uhelné elektroenergetiky se stalo „vyčištění“ elektráren, tedy uvedení všech uhelných energetických zdrojů do takového technického stavu, který by vyloučil další devastaci životního prostředí.
02:04
Šumavské slatě
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
09:34
Vliv zeleně na život ve městech
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
02:09
Kůrovec a bezzásahová zóna
Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.
03:03
1968: Římský klub
Na přelomu 60. a 70. let je situace u nás v ostrém kontrastu s demokratickými zeměmi, kde sílící ekologické snahy mají prostor k ovlivňování názoru společnosti. Roku 1968 vzniká Římský klub, který jako "organizace odborníků různých oborů, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu", získává čím dál větší vliv. V Československu po roce 1968 jsou snahy ekologických iniciativ naopak na dlouhou dobu tvrdě umlčovány.
02:00
Mizení rumunského pralesa
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
09:09
Trvale udržitelné lesní hospodářství
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
01:51
Devastace lesů v Krušných horách
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
