Našli jsme pro vás videí: 305
07:11
Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
17:10
Třeboňsko
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření.
19:55
Řeka od pramene po dolní tok
Pořad o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná v něm putuje od pramenů po dolní toky českých řek.
02:00
Regulace toků včera a dnes
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
24:50
Ochrana mořských želv na Borneu
První část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na Borneu zachraňuje mořské želvy. Dokument seznamuje zejména s každodenní činností záchranářů, která spočívá v manuální činnosti – hledání a počítání želvích vajec, hlídání pláží před pytláky a sbírání odpadků.
17:48
Kůrovcová kalamita
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
01:09
Hospodářský versus přirozený les
Čím se liší přirozený les od toho hospodářského a jak vypadá složení přirozeného lesa. V epizodě se srozumitelně vysvětluje zonovité uspořádání lesů podle nadmořské výšky v porovnání se současným druhovým složením lesů a smrkových monokultur i v nižších polohách, kde se přirozeně vyskytují doubravy a bučiny.
13:21
Šumava, les a kůrovec I.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
20:47
Na pokraji katastrofy
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
10:51
Životní prostředí po roce 1989
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
11:06
Šumava, les a kůrovec II.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
24:41
Návrat orlosupa bradatého do volné přírody
Orlosup bradatý byl v Evropě vyhuben zhruba před sto lety. Mezinárodní síť vědců, chovatelů a ochránců přírody připravila program návratu těchto ptáků do jejich původního prostředí – velehor jihozápadní Evropy. Díky dokumentu můžeme sledovat cestu mláděte orlosupa z liberecké zoologické zahrady až do španělské Andalusie, do hor Národního parku Sierra de Cazorla.
