Našli jsme pro vás videí: 65
23:49
Historie Jizerské 50
Kdo z vás by se nebál a připevnil by si na nohy původní dřevěná prkna, na kterých první čeští lyžaři sjížděli svahy před více než sto lety? Lyže se původně používaly v zasněženém terénu jako prostředek k dopravě. Postupem času se z běhu na lyžích stala skvělá pomůcka pro využití volného času. Tradice běžeckého lyžování se u nás rychle vyvíjela jako samostatná disciplína a sport spojený nejenom s turistikou, životním stylem ale i se závoděním. V roce 1968 zakládají běžkařští nadšenci legendární amatérský závod Jizerská 50 a právě na tuto tradici vzpomínají zasloužilí účastníci, z nichž jeden se závodu účastní dodnes.
06:57
Sametová revoluce ve fotografii
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
24:59
Náhradní rodinná péče: Děti s handicapem
Markéta a Roman ke své vlastní dceři Elišce přijali do pěstounské péče Terezku a Jirku, dvě děti se zdravotním handicapem, i když to takhle původně vůbec neplánovali. Terezka je kvůli dětské mozkové obrně upoutaná na vozík a své biologické rodiče nikdy nepoznala. V centru, které pomáhá rodičům pečujícím o postižené děti, se pak seznámili s Terezčiným kamarádem Jirkou. Toho si nejprve začali brát domů na víkendy do hostitelské péče. Hostitelská péče se potom změnila v péči pěstounskou.
25:08
Náhradní rodinná péče: Dítě a homosexuální pár
Dvouletý Ráďa v útlém dětství citově strádal. Biologičtí rodiče mu nevěnovali potřebnou lásku ani péči. Domov našel až u Petra, který se stal jeho pěstounem a který už deset let žije se svým partnerem Petrem. Začátky byly těžké a Ráďovi dlouho trvalo, než své nové rodiče s důvěrou přijal. Oběma mužům se úplně změnil život. Dřív měli klid a spoustu času pro sebe. Teď vychovávají dítě, vaří jídlo, perou prádlo, uklízí, hrají si s Ráďou a večer vyčerpaní padají únavou. Svého rozhodnutí ale nelitují a uvědomují si svou zodpovědnost.
24:21
Náhradní rodinná péče: Na přechodnou dobu
Skoro dvouletá Vendulka, jejíž maminka Renata je ve výkonu trestu, se dostala do péče pěstounky Jiřiny na přechodnou dobu, tedy na jeden rok. Žijí spolu v malém bytě v klidné části města. Vendulka je chytrá, učenlivá a svou pěstounku, která jí věnuje spoustu pozornosti, oslovuje „babi“. Společně se vydávají na návštěvu do vězení za Vendulčinou maminkou. Co bude s Vendulkou dál? Bude muset do ústavního zařízení, nebo se pro ni najde nová adoptivní či pěstounská rodina?
25:02
Náhradní rodinná péče: Osm dětí a autismus
Jaké radosti a strasti přináší náhradní rodinná péče? Míla a Kamil nemohli mít vlastní děti, tak si jich postupně osvojili nebo přijali do pěstounské péče osm. Kromě dětí s romským původem si k sobě vzali i dívku s autismem. Všem poskytli skutečný domov a opravdové dětství. Jak rodiče i děti vnímají život v nové rodině? Velkou zkouškou pro celou rodinu je právě péče o dceru Petru s diagnostikovaným autismem.
25:07
Náhradní rodinná péče: Příbuzní jako pěstouni
Šestašedesátiletá Kristina, babička osiřelé dospívající Terezy a zanedbávaného Mirka, přijala vnoučata do příbuzenské pěstounské péče. Vnučku Terezu vede k práci na sobě, k dobrým školním výsledkům, k péči o domácnost a také k upřímnosti. Terezin nevlastní mladší bratr Mirek byl po smrti matky v péči otce alkoholika. Babička nakonec přijímá domů i jeho. Zvládnou Kristina i Tereza tuto velkou změnu?
24:50
Náhradní rodinná péče: Tři děti a jejich příbuzní
Veronika a Mirek ve svém venkovském domě vychovávají celkem šest dětí. Jedna dcera a dva synové jsou jejich vlastní, tři dcery jsou v pěstounské péči. Každé z přijatých i vlastních dětí je individualita, kterou rodiče milují a respektují. Rodina je v kontaktu také s biologickou babičkou sester Báry a Gábinky a dokonce i s Katčinou biologickou matkou závislou na drogách, které podali pomocnou ruku, když neměla žádné bydlení ani práci.
14:29
Neonacista na návštěvě Osvětimi
Jak to asi dopadne, když do bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zavítá kovaný neonacista a popírač holokaustu? Zviklá ho snad to, co na vlastní oči uvidí? Přesvědčí ho osobní výpověď staré ženy, která tábor smrti a plynové komory přežila? Lidé nejčastěji věří tomu, čemu věřit chtějí, co zapadá do jejich vidění světa. Jsou slepí a hluší vůči pádným argumentům, naopak velmi snadno podlehnou pofidérním názorům a pseudodůkazům na internetu. I když někdy život přichystá nečekaná překvapení, jak se Dalibor sám přesvědčí.
25:00
Emoce a trauma
Víte přesně, co v psychiatrii a psychologii skutečně označuje slovo trauma? Jde o hluboké psychické zranění, k němuž dochází v důsledku traumatizující události, jako je například úraz, úmrtí v rodině, znásilnění či týrání. Vzniká, pokud je člověk vystaven extrémní hrůze a cítí se vůči ní být bezmocný. Traumatizace se na nás podepíše tím, že dál výrazně ovlivňuje náš život, někdy i v podobě psychóz a neuróz. Podaří-li se nám ho dobře zpracovat, vede k rozvinutí hlubšího porozumění a empatie a někdy i ke spirituální zkušenosti. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
23:37
Emoce v rodině
Rodina je hlavním zdrojem uspokojování emočních potřeb. Velmi důležitá je i pro zdravý vývoj člověka – vliv prostředí a výchovy, vztah s matkou, to vše má na vývoj dítěte prokazatelně větší vliv než genová predispozice. Možná jste se už také zamýšleli nad rozdílem mezi emočně zdravou a nezdravou rodinou. Jaké jsou příznaky toho, že v rodině něco není v pořádku a že dochází k patologickým jevům? V závěru vás pak čeká malý přehled toho, co od sebe v manželství navzájem očekávají muži a ženy. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
24:39
Emoce v těžkých životních situacích
Emoce hrají významnou roli v průběhu celého lidského života. Je například prokázáno, že vývoj dítěte včetně prenatálního období je silně ovlivněn emocemi matky. Zlomovým okamžikem v lidském životě zase bývá vážné onemocnění. Jeho zvládání je obtížné pro všechny zúčastněné a nenahraditelné je tu pozitivní myšlení. Nejtěžším oborem je z hlediska emocí dětská onkologie, přesto právě dětští pacienti jsou na rozdíl od dospělých v mnoha aspektech specifičtí. A emoce souvisejí i s tématem seniorů, konkrétně se stařeckou demencí a diskriminací z důvodu věku. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
