03:11
Ačkoliv jsou oběťmi sexuálního násilí obvykle ženy, mohou se jimi stát i muži. Je vůbec možné, aby muže znásilnila žena? Pan Pavel sexuální násilí ze strany své manželky zažíval léta, a to doma ve své ložnici.
04:54
Paní Yveta a Jiřina jsou ženy, které byly svým partnerem nebo nevlastním otcem znásilňovány. Jak se cítily? A jak se ženám s takovými zážitky žije? Obě ženy zůstaly poznamenány na celý život.
06:26
Existuje stále velké množství lidí, kteří tvrdí, že „za komunistů bylo líp“. Pokud se však podíváme na vývoj růstu a struktury spotřebních výdajů domácností od roku 1970 do roku 2010, naskytne se nám spíše opačný obrázek. Přinejmenším z ekonomického hlediska se podle statistických údajů životní úroveň jednoznačně zvýšila. Konkrétní subjektivní hodnocení, kdy bylo líp, však bývá často ovlivněno různými faktory a pocity lidí se tak s oficiální statistikou často rozcházejí. Podívejme se na to, co říká statistika.
02:11
Evropská unie se zaměřuje na ochranu lidských práv, mj. se zabývá rovností žen a mužů. Mnozí se často ptají, zda nezachází někdy až moc daleko. Před zákonem jsou si lidé rovni, jinak ale muži a hlavně ženy složitě hledají spravedlivou rovnováhu, především v pracovním prostředí nebo v politice. Tuto nerovnováhu chtěla v roce 2012 změnit eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl ve vedení velkých firem. Ve videu z roku 2013 vidíme, že rovnosti mužů a žen často brání ženy samotné (ředitelka společnosti DuPont odmítající kvóty) a že za posledních sedm let jsme se v této oblasti příliš neposunuli. Přestože ženy tvoří polovinu společnosti, jejich zastoupení v rozhodovacích funkcích je stále velmi malé. A stále dostávají za svou práci méně peněz.
04:10
Transgender osoby nejsou v Indii dobře přijímány. Indové individuální odlišnosti příliš nerespektují, tolerují pouze určitou komunitu. Příkladem jsou tzv. hidžrové, příslušníci třetího pohlaví. Ti tvoří v Indii zvláštní společenství. Jsou to muži, kteří prožívají tranzici směrem k ženství. Oblékají se jako ženy, mluví jako ženy i se jako ženy chovají. Přestože nejsou Indové příliš tolerantní k třetímu pohlaví, mohou si jej oficiálně uvést do dokladů.
07:40
Valčík byl od začátku 19. století nejoblíbenějším společenským tancem. Oblibu si získal nejen svojí noblesou, ale i tím, že umožňoval tanečníkům velmi těsný fyzický kontakt. Valčík byl jakousi zveřejněnou intimitou. O něco později se objevuje polka, která posléze opanovala českou národní společnost. Měla reprezentovat ideu slovanství a logicky se s ní proto identifikovaly české vlastenecké kruhy. Přesto však králem tanců zůstal a zůstává valčík.
02:23
Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.
02:41
Umělec, dokumentarista a koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek se ve svých projektech zabývá problémy menšin a tématy, jako je násilí, nenávist, identita a bezpráví ve společnosti. V jednom ze svých projektů poukazuje na problematiku Romů, které na svých fotografiích oblékl do krojů z míst, odkud pocházejí. Narazil přitom na předsudky a stereotypy.
05:31
Osobní zpovědi dětí a mládeže žijících v dětských domovech a ústavech, ale i vzpomínky dospělých lidí, kteří své traumatické události z dětství překonali a nyní žijí spořádaný, mnohdy i velmi úspěšný život. Co vše ale takový život v dětských domovech obnáší? Jaká jsou jeho úskalí?
03:32
Romský holocaust není tak velké mediální téma jako např. genocida židovského obyvatelstva. Někdy proto může vzniknout mylná představa, že samotní Romové tuto etapu vlastní historie tolik neprožívají. To, co je vidět navenek, se však často liší od toho, co se děje uvnitř, a Romové na oběti nacistické perzekuce rozhodně nezapomínají. Romů se ale nikdo na jejich náhled neptal a často o holokaustu nemluví z obavy, aby nikdo nezpochybňoval jejich snahu o integraci.
05:26
Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.
05:05
Jak se žije muži, který se cítí být ženou? Transsexualita patří mezi medicínsky charakterizované diagnózy, které však nelze nijak měřit nebo zjistit jinak než vlastním uvědoměním samotného jedince. Přijetí této skutečnosti musí přijít jednak z jeho strany, jednak z okolí. Za posledních několik desítek let se náhled na transsexualitu dost proměnil. Ať už ve společnosti, nebo z hlediska vědeckých zkoumání.