hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

zimní olympijské hry cermat testy přijímačky olympiáda letní olympijské hry

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Okruh pro:

1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola

Ukrajina: Most mezi Evropou a Ruskem

Dějepis
Zeměpis
Člověk a společnost
Globální rozvojové vzdělávání

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Část jejího území na východě je okupována mezinárodně neuznanou Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí.

Tato vybraná kapitola se zaměřuje na Ukrajinu z mnoha úhlů pohledu. Nejvíce je však věnována tématu války na Ukrajině, tomu, jak mluvit o válce a strachu s dětmi, jak podpořit ukrajinské děti a žáky v České republice. Otevírá však i témata jaderné energetiky, další politické souvislosti jako je vznik a existence NATO či historii Ukrajiny.

3 náměty

Obsahující 73 videí  a  29 pracovních listů

Ukrajina: Most mezi Evropou a Ruskem

Náměty do výuky

Válka na Ukrajině

Válka na Ukrajině

32 14
Více o námětu
Vše o Ukrajině

Vše o Ukrajině

33 12
Více o námětu
Jak mluvit s dětmi o strachu

Jak mluvit s dětmi o strachu

10 8
Více o námětu

Nejsledovanější videa

73 videí
24. 2. 2022: Začátek války na Ukrajině
05:56

24. 2. 2022: Začátek války na Ukrajině

Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách Rusko napadlo Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu.

PL
Válka na Ukrajině: Zahájení ruské invaze
06:00

Válka na Ukrajině: Zahájení ruské invaze

Reportáž České televize zachycuje první hodiny ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Zaznívají exploze v Kyjevě, Charkově i dalších městech, přicházejí první zprávy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území včetně přístavu Mariupol. Vladimir Putin ve svém projevu oznamuje zahájení „vojenské operace“ s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, zatímco ukrajinské vedení mluví o rozsáhlém útoku a vyhlašuje obranu země. Reportáž přináší bezprostřední reakce světových lídrů i popis situace přímo z Kyjeva a zachycuje okamžik, kdy se konflikt proměnil v otevřenou válku, považovanou za největší bezpečnostní krizi v Evropě od konce studené války.
PL
Banderovci a ukrajinský nacionalismus
06:24

Banderovci a ukrajinský nacionalismus

S ukrajinskými banderovci je spojeno mnoho kontroverzních otázek. Jednou z nich je právě nacionalismus a antisemitismus, který je předmětem diskuse historiků ve videu. V pasáži z pořadu Historie.cs zazní i vyprávění volyňského Čecha, který vzpomíná na útok ze strany banderovců.
PL
Ukrajina v meziválečném období
04:24

Ukrajina v meziválečném období

Po první světové válce vzniklo na území Ukrajiny hned několik vlád a států. Jeden ve východní části, další v západní. Do toho ještě přišla polsko-ruská válka (1919-1921) a občanská válka v Rusku. Nakonec bylo ukrajinské území včleněno do nově vzniklého Sovětského svazu v roce 1922. V pasáži z dokumentu Ukrajino, nezlob se (2015) uvidíte dvě svědectví o meziválečné době, období hladomoru, během něhož zemřelo na 4 miliony lidí, a stalinský teror z konce třicátých let.
PL
Volyňští Češi
11:07

Volyňští Češi

V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
Ztráta Podkarpatské Rusi
05:39

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Kdo jsou Volyňští Češi?
08:06

Kdo jsou Volyňští Češi?

Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.

Volyň
09:08

Volyň

Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností: Ukrajinci, Poláci, Židé, Němci a také volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily. Po stopách minulosti nás provede pořad Objektiv (2021).
PL
Zprávičky: Válka na Ukrajině
00:51

Zprávičky: Válka na Ukrajině

Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.

PL
Válka na Ukrajině: Vzpomínka na Majdan
04:40

Válka na Ukrajině: Vzpomínka na Majdan

Reportáž se vrací k událostem tzv. Euromajdanu, masovým protestům na kyjevském náměstí Nezávislosti v letech 2013–2014, které se staly symbolem odporu proti proruskému směřování Ukrajiny a snahy o přiblížení k Evropě. Skrze amatérské záběry z ulic a výpovědi lidí, kteří protesty zažili, video zachycuje atmosféru strachu, odvahy i rozhodování, kdy se část společnosti postavila proti vlastní vládě. Video ukazuje, že válka z roku 2022 nevznikla „z ničeho“, ale navazuje na dlouhodobý konflikt o to, kam Ukrajina politicky a hodnotově patří, jestli k Rusku, nebo k demokratickému Západu.
Co se vlastně děje na Ukrajině
03:05

Co se vlastně děje na Ukrajině

Daniel Stach srozumitelně vysvětluje (2022), co se děje na Ukrajině a jak konflikt vznikl. Ukazuje, kde Ukrajina leží, s jakými státy sousedí a jakou roli v konfliktu hrají Rusko a Bělorusko. Popisuje, jak Vladimir Putin začal zabírat ukrajinská území a jak byl útok záměrně zastírán falešnou záminkou vojenského cvičení. Video připomíná nejvíce zasažené oblasti (např. Kyjev, Charkov) a přibližuje, jak na válku reaguje svět – pomocí humanitární, finanční i vojenské podpory. Zároveň otevírá téma uprchlíků a klade důraz na osobní odpovědnost každého z nás: jak se k lidem prchajícím před válkou postavíme a jak můžeme pomáhat i drobnými gesty solidarity. Důležitým poselstvím je i výzva ptát se, mluvit o svých obavách a hledat ověřené informace.
Život na vesnici na západní Ukrajině
09:22

Život na vesnici na západní Ukrajině

V reportáži pořadu Objektiv (2015) se vydáme do Zakarpatí, které bývalo oblíbenou destinací českých turistů. Po vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014 tam však zavítala už jen hrstka návštěvníků. Reportáž ukazuje, jak vypadal každodenní život tamních obyvatel na venkově po začátku zmíněného konfliktu v době, která předcházela vypuknutí rusko-ukrajinské války. Kromě venkova se podíváme i do Užhorodu.
PL
Ukrajinské kořeny: Kyjevská Rus
03:09

Ukrajinské kořeny: Kyjevská Rus

Nejstarší stát východních Slovanů, Kyjevskou Rus, považují za svůj počátek dnešní moderní národy: Ukrajinci, Bělorusové i Rusové. V dokumentu Ukrajino, nezlob se (2015) Martin C. Putna vysvětluje počátky a kulturu tohoto východoevropského státu.
Osud volyňských Čechů
05:53

Osud volyňských Čechů

V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny se začal měnit po sovětské revoluci a vzniku polského státu. Tragédií Volyně pak byly události druhé světové války. V dokumentu Lesník z Volyně z cyklu Neznámí hrdinové (2012) uvidíte výpověď pamětníka a historikův komentář o dějinných událostech.
PL
Ukrajina: Stručná geneze moderního národa a státu
05:23

Ukrajina: Stručná geneze moderního národa a státu

Pasáž z pořadu Historie.cs (2022) vysvětluje moderní dějiny Ukrajiny, její rozdělení mezi Rakousko-Uhersko a Rusko a genezi ukrajinského národa a i samostatného státu. V infografice je i stručný přehled časových událostí ukrajinských dějin.
Rozhovor s odborníkem
PL
Ukrajina: Strategie, infrastruktura a budoucnost země
12:52

Ukrajina: Strategie, infrastruktura a budoucnost země

Ukrajina byla na počátku ruské agrese druhou největší zemí Evropy. Rozhovor se zpravodajem Davidem Borkem z ledna 2023 analyzuje strategické dopady možné územní redukce – od ztráty přístavů a klíčových dopravních tepen až po bezpečnost zbývajících regionů a ekonomickou udržitelnost země. Zároveň se ptá, zda jsou obyvatelé ochotni v takových podmínkách v Ukrajině zůstat, pracovat a podílet se na její poválečné obnově.
PL
Dezinformace o kokainu ve vlaku evropských lídrů (květen 2025)
03:09

Dezinformace o kokainu ve vlaku evropských lídrů (květen 2025)

Učebnicový příklad moderní dezinformace v praxi. Fáma o kokainu ve vlaku evropských lídrů obletěla svět. Jak vznikla a proč se šířila dál? Médii se prohnala spekulace, že lídři Velké Británie, Francie a Německa měli ve vlaku na cestě do Kyjeva užívat drogy. Dezinformaci rozšířil francouzský krajně pravicový konspirátor. Chytli se jí však nejen další konspirátoři (například ze Spojených států amerických), ale hlavně ruská média, která ji využila k propagandě a pošpinění zmíněných politiků. Přestože byla dezinformace vyvrácena, žila si dál prostřednictvím internetových memes, které na ni odkazovaly.
Každodenní život u frontové linie: Kramatorsk
02:25

Každodenní život u frontové linie: Kramatorsk

Stejně jako mnoho dalších míst na Ukrajině je i Kramatorsk, poslední město na Donbasu nedobyté ruskou armádou, přímo ovlivněno válkou a často ostřelováno. Kam chodí místní děti do školky? A jak si lidé obstarávají pitnou vodu? Ve videu z pořadu 90´ ČT24 (2025) se seznámíte s každodenními podmínkami, v jakých lidé žijí nedaleko frontových linií.

Západní Ukrajina
11:29

Západní Ukrajina

Pořad Cestohrátky (2016) nás zavede na Podkarpatskou Rus. Navštívíme Koločavu, rodné místo zbojníka Nikoly Šuhaje, a muzeum staré české školy. Další české stopy objevíme v Užhorodu a zjistíme, proč se někteří obyvatelé stále učí česky, i když Užhorod už není součástí Československa. Vydáme se na výšlap po poloninách, zúčastníme se ukrajinské svatby a ochutnáme speciality místní kuchyně.
Rozhovor s odborníkem
Krym: Strategicky významné území
04:00

Krym: Strategicky významné území

V pořadu Hydepark Civilizace (2025) v rozhovoru s Timem Marshallem, uznávaným odborníkem na geopolitiku a mezinárodní vztahy a autorem několika bestsellerů, se dozvídáme, proč je Krym jedním z nejstrategičtějších území současného geopolitického světa. Marshall vysvětluje historické a geografické souvislosti, které stojí za mimořádným zájmem Ruska o tuto oblast, který v roce 2014 vedl k jeho anexi. Proč je pro Rusko Krym tak důležitý? A jak geografické podmínky ovlivňují mezinárodní vztahy a konflikty?

Video obsahuje explicitní a vulgární výrazy a záběry
Vypálení Českého Malína
07:35

Vypálení Českého Malína

Ve videu z dokumentárního filmu Volynští (2013) uvidíte příběh obce Český Malín na Volyni. Po obsazení východních oblastí Polska Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop se Volyň (a s ní i Český Malín) stala součástí Sovětského svazu. O dva roky později po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec ve sféře jeho vlivu. Dne 13. července 1943 byl Český Malín a Ukrajinský Malín přepaden německými oddíly. Obec i její obyvatelstvo bylo zlikvidováno. Zavražděno bylo 374 Čechů a 26 Poláků. Vypáleny byly domy, kostel i stodoly.
Mladí muži, kteří nechtějí do války
02:39

Mladí muži, kteří nechtějí do války

I v České republice můžeme slyšet kritické hlasy ohledně mladých ukrajinských mužů, kteří by mohli být na frontě na Ukrajině, ale nejsou. Namísto toho někteří opouští svou domovinu a míří do zahraničí. V pořadu 90´ ČT24 (2024) novinář David Miřejovský popisuje, jak k takovým lidem přistupuje Ukrajina jako stát a jak běžní občané.
Ukrajina: Válka jako ekologická zátěž
02:27

Ukrajina: Válka jako ekologická zátěž

Dněpropetrovská oblast patří k regionům silně postiženým válkou a zároveň k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu a těžby na Ukrajině. Válečný konflikt zde prohlubuje již existující environmentální problémy, k historickým ekologickým zátěžím přibývají nové kontaminace způsobené bombardováním průmyslových zařízení a haváriemi infrastruktury. Na řešení těchto problémů se podílejí i čeští odborníci. Video také ukazuje, jak občanská společnost může přispívat k řešení problémů.

Rozhovor s odborníkem
Nerostné suroviny Ukrajiny
06:52

Nerostné suroviny Ukrajiny

V rozhovoru v pořadu 90′ ČT24 (2025) hovoří geolog Zbyněk Gabriel z České geologické služby o významných ložiscích strategických nerostných surovin na Ukrajině, o postavení Ukrajiny v rámci světových zásob nerostných surovin a o možnostech jejich využití.
Zastat se někoho, nebo to nechat být?
03:50

Zastat se někoho, nebo to nechat být?

Ukrajinci (a nejen oni) jsou někdy terčem narážek a nadávek většinové společnosti. Reportérka Silvie Lauder v pořadu 90´ ČT24 (2024) popisuje, jak se stala obětí napadení poté, co se zastala ukrajinské matky s dítětem v pražském nákupním centru. Jak se zachovat v situaci, kdy jsme svědky násilí?

Bitva u Sokolova
01:25

Bitva u Sokolova

Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Rozhovor s odborníkem
Vyrůstá na Ukrajině „ztracená generace“?
01:16

Vyrůstá na Ukrajině „ztracená generace“?

Jaký dopad má válka na život dětí a jejich vývoj? V pořadu 90´ ČT24 (2025) psycholožka Olha Shukalova vysvětluje, jak traumatické zážitky, jichž jsou děti na Ukrajině svědky, ovlivňují jejich psychiku, kognitivní rozvoj a emoční vývoj na celý život.

Sport ve válce: Příběhy ukrajinských sportovců
08:28

Sport ve válce: Příběhy ukrajinských sportovců

V dokumentu Charakter: sportovec (2024) sledujeme osudy ukrajinských sportovců, jejichž životy změnila válka. Horolezec Saša Zakolodnyj se před plánovanou výpravou na Everest rozhodl odejít bojovat za svou zemi a zahynul. Jeho dcera popisuje, jak se marně obracela na ruské sportovce s výzvou k protestu proti válce. Video pokračuje pohledem na zničená sportoviště a na mladé hokejisty z Dnipra, kteří se po útěku do zahraničí vracejí do válkou zasažené Ukrajiny, protože trénink a sport pro ně zůstávají posledním zbytkem normálního života. Příběhy ukazují, že ve válce už sport není jen soutěž, ale také otázka identity, morálky a osobní odpovědnosti.
Válka na Ukrajině: Láska, která se nezalekla zranění
05:42

Válka na Ukrajině: Láska, která se nezalekla zranění

V reportážním dokumentu Tři roky lásky (2025) sledujeme příběh Maksyma, bývalého novináře, který po vypuknutí války odešel na frontu a během bojů přišel o ruku a obě nohy. Jeho přítelkyně Natálie zůstává po celou dobu po jeho boku. Maksym otevřeně říká, že by chápal, kdyby ho po takových zraněních opustila, válka rozbila mnoho vztahů. Natálie ho ale nikdy neopustila ani mu nic nevyčítala. Jejich příběh ukazuje, jak válka zasahuje nejen těla, ale i partnerské vztahy, plány do budoucna a představy o životě. Zároveň je svědectvím o důvěře, loajalitě a o tom, že láska může mít mnoho podob i v extrémních podmínkách.
Lvov: Výroba niněry
04:00

Lvov: Výroba niněry

Ve Lvově si prohlédneme výrobu niněry, což je unikátní strunný hudební nástroj na první pohled připomínající housle, avšak se zcela odlišným způsobem hry i výsledným zvukem. Při sledování výrobního procesu se dozvíme také něco o její historii. Kdysi se na niněru hrálo v celé Evropě, dokonce i u nás, pak však upadla v zapomnění. Pořad Na cestě (2022) nabízí poutavý pohled na řemeslo i kulturní dědictví.
PL
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)
14:05

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)

Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Židé v Haliči
08:41

Židé v Haliči

V reportáži pořadu Objektiv (2013) se vydáme do ukrajinské Haliče, regionu, který prošel dramatickou proměnou. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion Židů, jejich komunity byly přítomné v každém městečku a oblast byla významným centrem židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky a další chátraly během sovětských let. Reportáž ukazuje, co z bohaté židovské historie v Haliči zůstalo.
Střípky z historie Rusínů
04:50

Střípky z historie Rusínů

Rusíni nikdy neměli vlastní stát. Podkarpatská Rus patřila po nějakou dobu Československé republice, pak Maďarsku, SSSR a nyní je toto území součástí Ukrajiny. Katarína Romaňáková, která vede umělecký rusínský folklorní soubor Skejušan z Chomutova, odkrývá část svých fotografií a vzpomínek ze své kroniky Rusínů. V samotném závěru nahlédneme do způsobu života Rusínů a typického interiéru v jejich obydlích, která pomalu mizí.
Rozhovor s odborníkem
Odejít a začít znovu: Příběhy Ukrajinek prchajících z války
05:25

Odejít a začít znovu: Příběhy Ukrajinek prchajících z války

V pořadu 90´ ČT24 (2025) hovoří tři ženy z Ukrajiny o svých osobních zkušenostech s válkou. Reportérka Anastasiia Furman a psycholožka Olha Shukalova popisují, jaké to je rozhodnout se odejít z domova do cizí země. Olha Shukalova a další hostka, Olha Cherepiuk, se aktivně zapojují do pomoci lidem zasaženým válkou prostřednictvím práce v neziskových organizacích.
PL
Ruská anexe Krymu: Ruští obyvatelé
13:00

Ruská anexe Krymu: Ruští obyvatelé

Jak poznamenala anexe Krymu jeho ruské obyvatele?
Původní národy Krymu dnes
09:31

Původní národy Krymu dnes

Reportáž z pořadu Objektiv (2018) přibližuje život potomků tří původních národů, které dodnes žijí na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny. Krymští Tataři, Karaimové (Karaité) a Krymčakové (Krymčáci) se snaží uchovat své tradice navzdory nepříznivým okolnostem, které se na jejich osudu podepsaly v průběhu (nejen) dvacátého století. Seznamte se s jejich historií a životy.

Příběhy Volyňských Čechů
11:30

Příběhy Volyňských Čechů

Pořad (2007) se věnuje potomkům Čechů, kteří na ukrajinské Volyni dodnes nezapomněli na vlast svých předků. Jaké jsou jejich příběhy? Podívejte se a zamyslete se nad tím, co pro vás znamenají pojmy rodina, domov, tradice a a co s nimi mohou udělat dobrovolné přesuny či nedobrovolné exily.

Armáda ČR: Informační válka
02:04

Armáda ČR: Informační válka

Informační válka a snaha účelově ovlivnit veřejné mínění se nevyhýbají ani armádě. Patrné je zejména cílené působení Ruské federace proti členským zemím NATO, přičemž Severoatlantická aliance je v ruské oficiální vojenské doktríně uvedena na prvních místech mezi nepřáteli. Ačkoliv podpora armády i NATO je u nás dlouhodobě vysoká, do budoucna v sobě podobné negativní ovlivňování společnosti prostřednictvím dezinformací skrývá nebezpečí.
Osudy krymských Tatarů
03:44

Osudy krymských Tatarů

V pasáži z dokumentu Tatarské touhy (2013) uvidíte exponáty z dnes už možná neexistujícího muzea krymských Tatarů. Jeho ředitelka představí i jejich každodenní zvyky. V druhé polovině pak uslyšíte stručnou historii jejich osudů a příběh poloostrova Krym.
Lvov
07:44

Lvov

V reportáži pořadu Objektiv (2019) se vydáme do Lvova, města často označovaného jako „Jeruzalém východní Evropy“. Lvov býval polský, židovský i rakouský, dnes je však významným ukrajinským centrem s historickým jádrem zapsaným na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ve videu se dozvíme o bohaté historii města, projdeme se dlážděnými ulicemi a mimo jiné navštívíme kapli Boimů. Setkáme se také s vojenskými nadšenci v historických uniformách z různých období lvovské historie a na závěr si připomeneme osudy tamní židovské, ale i dnešní české komunity.

Židé na Ukrajině
07:52

Židé na Ukrajině

V reportáži z pořadu Objektiv (2013) se vydáme na Podkarpatskou Rus, která byla před druhou světovou válkou jedním z významných center židovské kultury v Evropě. Početné židovské komunity tehdy existovaly téměř v každé vesnici, než jejich historii tragicky přerušila válka. Dozvíme se o životě a historii Židů v této oblasti a navštívíme některé z mnoha synagog, hřbitovů a dalších památek, jež připomínají tuto bohatou minulost.
Krym: Bachčisaraj a Čufut-Kale
03:31

Krym: Bachčisaraj a Čufut-Kale

V reportáži z cyklu Cestománie (2004) se vydáme do krymského města Bachčisaraj. Navštívíme Chánský palác, který proslavil Alexandr Puškin ve své poemě Bachčisarajská fontána. Zavítáme také do kopců v okolí města, kde se nachází jeskynní klášter a skalní město Čufut-Kale.
Propaganda a role novinářů v době války
05:36

Propaganda a role novinářů v době války

Jak funguje propaganda a která strana ji jak využívá, se dozvíme od novinářů v podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024). Novináři Adéla Paclíková, Darja Stomatová a Tomáš Vlach v rozhovoru popisují, o čem se v rámci války nesmí informovat a jak těžké, ale zároveň důležité je zůstat nestranný.

Dá se na válku zvyknout?
02:31

Dá se na válku zvyknout?

V podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024) si poslechnete, jak válku vnímají vojáci, jaká je pro ně frontová linie a jak se cítí, když se dostanou zpět do běžného života. Úryvek nastiňuje, jak je pro vojáky frontová linie v něčem bezpečnější než běžný život a jak důležité jsou pro ně vztahy s jejich spolubojovníky. A jak válku prožívají čeští novináři, kteří z ní reportují?

Rozhovor s odborníkem
Vliv války na Ukrajině na počet lidí trpících hladem
08:34

Vliv války na Ukrajině na počet lidí trpících hladem

V důsledku ruské agrese a blokády ukrajinských přístavů je v ohrožení globální plán na ukončení hladomoru do konce tohoto desetiletí. Počet lidí, kteří čelí chronickému hladu, se vyšplhal na 735 milionů, tedy asi 9 procent světové populace. Příčiny a důsledky tohoto nárůstu vysvětluje reportáž pořadu Horizont ČT24 (2023). V druhé části pořadu Luboš Smutka (ČZU) vysvětluje, jaký dopad má válka na Ukrajině na produkci a export potravin.
Rozhovor s odborníkem
První půlrok bojů na Ukrajině
05:15

První půlrok bojů na Ukrajině

Bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v rozhovoru pro pořad Události, komentáře (2022) komentuje vývoj bojů na Ukrajině v prvním půlroce konfliktu po ruské invazi v únoru 2022.
Lvov: Město kaváren, památek a tradic
05:58

Lvov: Město kaváren, památek a tradic

Úryvek z pořadu Na cestě (2021) zachycuje poklidné dění v ulicích centra Lvova v době před vypuknutím války na Ukrajině. Podíváme se na nádherné památky, stylový kavárenský život i závan časů minulých. Ačkoliv je město bránou na Ukrajinu, svůj zrak upírá k Evropě.
Rozhovor s odborníkem
PL
Rok války na Ukrajině pohledem válečného zpravodaje
09:53

Rok války na Ukrajině pohledem válečného zpravodaje

Jaká byla morálka Ukrajinců v lednu 2023? Je Ukrajina jazykově a národnostně rozdělená? Tyto a mnohé další dotazy se snaží v pořadu Intrerview ČT24 (2023) zodpovědět dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Borek, který byl opakovaně v místech bojů.
Pobaltí a hrozba ze strany Ruska
04:02

Pobaltí a hrozba ze strany Ruska

V podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024) nás reportér Tomáš Vlach seznámí s bezpečnostní situací v Pobaltí. Popisuje, jak situace vypadá v tzv. Suvalském koridoru, tedy území na hranici Polska a Litvy, které se nachází mezi Ruskem a Běloruskem a je experty považováno za nejnebezpečnější region pro možný útok ze strany Ruska. Vysvětluje také, jak se Pobaltí na možný útok chystá, jaká je jeho pravděpodobnost nyní a jak to vidí experti do budoucna.
Rok války na Ukrajině: Nebezpečí mohutné ruské ofenzivy
05:48

Rok války na Ukrajině: Nebezpečí mohutné ruské ofenzivy

Na začátku února 2023 se v mediích spekulovalo o možné mohutné ofenzivě ruské armády na Ukrajině. Média vycházela ze západních, ukrajinských, ale i ruských zdrojů. Rusku se ani zdaleka nepodařilo splnit vojenské cíle, které si před zahájením stanovilo. Očekávané ruské ofenzivě se věnovala i reportáž Studia 6 (únor 2023), v níž situaci analyzoval zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.
Obránci Ukrajiny
10:11

Obránci Ukrajiny

Napětí na Ukrajině stoupá, Moskva soustřeďuje u hranic s Ukrajinou tisíce vojáků. Rozhovory mezi prezidenty Putinem a Bidenem k ničemu nevedly. Obyvatelé Ukrajiny se proto chystají na možnou invazi. Dobrovolnické skupiny je učí ovládat zbraně a formovat jednotky, které poskytují podporu armádě. Podívejme se s Reportéry ČT (2022), co konfliktu bezprostředně předcházelo.
Ukrajina: Řeckokatolická církev
03:41

Ukrajina: Řeckokatolická církev

V úryvku z pořadu Na cestě (2021) se vydáme na Ukrajinu, kde se řeckokatolická církev, podobně jako církev pravoslavná, těší velké úctě. Ve Lvově navštívíme venkovní bohoslužbu a prohlédneme si bohatě zdobený interiér malebného dřevěného kostela. Nakonec zavítáme na Lyčakovský hřbitov, kde jsou pohřbeny významné osobnosti ze Lvova a okolí a který tak hrdě připomíná místní dějiny.
PL
Ruská anexe Krymu: Tatarští obyvatelé
13:40

Ruská anexe Krymu: Tatarští obyvatelé

Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně krymské Tatary?
PL
Válka na Ukrajině: Odpojení Ruska od SWIFT
05:51

Válka na Ukrajině: Odpojení Ruska od SWIFT

V reportáži Studia ČT24 (2022) ekonom Radim Dohnal vysvětluje, co znamená odpojení části ruských bank od systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), který zprostředkovává mezinárodní finanční transakce mezi bankami po celém světě. Objasňuje, proč je SWIFT důležitý pro platební styk a jaký dopad by mělo jeho omezení na ruské banky a globální obchod. Vysvětluje také, že efekt sankcí závisí na jednotě a rozsahu mezinárodní spolupráce, protože úplné odpojení by mělo dalekosáhlé ekonomické následky. Tohoto kroku se mnohé evropské země obávaly, neboť by tak bylo znemožněno například nakupování ruského zemního plynu.
PL
Ruská anexe Krymu: Krymská média
06:26

Ruská anexe Krymu: Krymská média

Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně nezávislá média?
Osud krymských Tatarů II
07:57

Osud krymských Tatarů II

Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pamětníci popisují osobní vzpomínky na deportaci v pořadu Tatarské touhy (2012). Podívejte se na ně.

Oděské katakomby
07:28

Oděské katakomby

V reportáži pořadu Objektiv (2014) se vypravíme do podzemí ukrajinského města Oděsa. Proslulou zajímavostí tohoto města jsou jeho podzemní chodby, které lidé kdysi vyhloubili při dobývání kamene na stavbu domů. Chodby podzemního labyrintu jsou dlouhé kolem tří tisíc kilometrů. Ve videu se také dozvíme, jakou roli katakomby hrály v minulosti, například když v nich působili partyzáni.
Milovat svoji vlast: Příběh krymských Tatarů
06:03

Milovat svoji vlast: Příběh krymských Tatarů

V pasáži z dokumentu Tatarské touhy (2013) uvidíte vzpomínky jedné rodiny krymských Tatarů na vysídlení z Krymu za stalinského režimu i jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym. Pro mnohé z nich byl návrat v devadesátých letech splněním celoživotních tužeb. Po ruské anexi poloostrova v roce 2014 se jejich pozice výrazně zhoršila a mnozí opět z Krymu odešli, většinově do vnitřní Ukrajiny.
Krymští Tataři: Mustafa Džemilev
02:05

Krymští Tataři: Mustafa Džemilev

V dokumentu Tatarské touhy (2013) je vyprávěn i příběh „tatarského Mojžíše“ Mustafy Džemileva, díky jehož iniciativě se mohli po pádu sovětského režimu krymští Tataři vracet na Krym. Dlouhá léta byl předsedou tatarského parlamentu na Krymu. Dodnes je poslancem ukrajinského parlamentu. V pasáži vzpomíná na svá zatčení před rokem 1991, mj. za označení „bratské pomoci" za agresi. Zatčení mu hrozí i nyní, po ruské anexi Krymu v roce 2014.

PL
Jakub z Ukrajiny žije v Česku
08:44

Jakub z Ukrajiny žije v Česku

Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (2. část)
03:00

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (2. část)

Jak lidé mohou přežít válku? Proč se válčí, když se můžou domluvit? Kdy už to skončí? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (3. část)
03:33

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (3. část)

Proč se tam střílí? Proč Rusové věří někomu, kdo má radši válku než mír? Proč lidé chtějí Ukrajině vzít jejich zem? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Pomoc Ukrajině zasažené válkou
02:32

Pomoc Ukrajině zasažené válkou

Herec Fedir Kis, pocházející z Ukrajiny, stručně hovoří o tom, kdo a jak Ukrajině pomáhá po vypuknutí války (2022). Vysvětluje roli mezinárodní solidarity, zejména podporu ze strany Evropy a Spojených států, a stručně objasňuje, co jsou sankce a k čemu slouží. Zmiňuje také osobní rozměr pomoci, že zapojit se mohou nejen státy, ale i jednotlivci, například prostřednictvím kulturních akcí, veřejných vystoupení nebo drobných iniciativ.
Lvov: Památník holocaustu
02:25

Lvov: Památník holocaustu

Před druhou světovou válkou žilo ve Lvově zhruba 100 tisíc Židů, což byla tehdy třetina obyvatel města. Téměř všichni byli zavražděni v nedalekém koncentračním a pracovním táboře a v židovské čtvrti byla zničena řada významných budov. V místě bývalého ghetta dnes stojí památník holocaustu. Jak ke lvovské tragédii došlo, nám přiblíží záběry z města v pořadu Na cestě (2022).
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (1. část)
04:22

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (1. část)

Nejen malé děti pokládají rodičům těžké otázky ohledně války na Ukrajině. Pokud si nevíte rady, může vám pomoci 6 konkrétních bodů, které připravilo centrum Locika. A jak jim tedy odpovídat? Leona Jochmanová, odborná garantka centra má pro rodiče několik dobrých rad, s pomocí kterých lze téma probrat a zároveň děti zbytečně neděsit.

PL
Válka na Ukrajině: Nenávist není řešení
02:42

Válka na Ukrajině: Nenávist není řešení

Inga pochází z ruského Tomsku na Sibiři, už třináct let žije v České republice, kde našla svobodu, založila rodinu a pracuje jako tanečnice. V osobní výpovědi v dokumentu (2022) mluví o šoku z války na Ukrajině, o pocitu viny a bezmoci, který prožívá jako občanka země, jež konflikt rozpoutala, i o strachu o blízké na Ukrajině. Zároveň připomíná, že řada Rusů žijících v Česku válku nepodporuje a že lidé, kteří se proti ní v Rusku otevřeně vymezují, čelí represím. Její výpověď směřuje k jasnému poselství: rozlišovat mezi režimem a lidmi a nezacyklit se v nenávisti, která plodí další nenávist.
Rozhovor s válečným reportérem Michalem Kubalem
18:30

Rozhovor s válečným reportérem Michalem Kubalem

Rozhovor s válečným zpravodajem a reportérem Michalem Kubalem. Nebyla to zdaleka jeho první válka, ze které vysílal. Přímo z ostřelované ukrajinské metropole přinesl rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským a denně živě vstupoval do vysílání kde zprostředkovával osudy konkrétních lidí.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (4. část)
03:45

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (4. část)

Mohou holky bojovat? Co má být všechno v evakuačním zavazadle? Když budeme muset taky utéct, budu si moct vzít s sebou hračky? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (5. část)
03:25

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (5. část)

Kdo se postará o děti, kterým zabili rodiče? Jak mohu pomoci dětem, až tady budou? Může se to stát i u nás? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
PL
Ukrajinci na Krymu: Cizinci ve vlastní zemi
17:54

Ukrajinci na Krymu: Cizinci ve vlastní zemi

Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (2. část)
03:40

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (2. část)

Bude muset táta narukovat? Co dělat v případě výbuchu? Co když se ozvou sirény, když budu sám? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou centra LOCIKA (3. část)
03:35

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou centra LOCIKA (3. část)

Budeme muset nechat psa doma, až budeme utíkat? Umírají velcí, nebo malí kluci? Co to jsou sankce? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Rozhovor s odborníkem
PL
Rozhovor s programovou ředitelkou META, o.p.s. Kristýnou Titěrovou na téma žáků-cizinců
19:02

Rozhovor s programovou ředitelkou META, o.p.s. Kristýnou Titěrovou na téma žáků-cizinců

Jak se má zachovat učitel, když je součástí třídy žák-cizinec? Jaká jsou specifika práce žáků s odlišným mateřským jazykem? Jak učitel pozná, že dítě potřebuje podporu? Kam se může učitel obrátit pro podporu? Na tyto a další otázky odpovídá programová ředitelka META, o.p.s. Kristýna Titěrová. Video navazuje na 9. epizodu seriálu Ochránce.

Nejstahovanější pracovní listy

29 pracovních listů

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – samostatná Ukrajina po roce 1991

Cílem pracovního listu je seznámení se zásadními politickými událostmi na Ukrajině posledních dvaceti let, které předznamenaly současný rusko-ukrajinský konflikt. Kromě přiloženého článku s mapami je hlavním zdrojem informací internet. Pracovní list se primárně určen studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
30 minut

Příručka pro školy v době katastrofické události

Příručka, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s MŠMT, vznikla jako zdroj informací pro pedagogy základních a středních škol.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Člověk a společnost
O vzdělávání
Globální rozvojové vzdělávání
download eye

Desatero zásad komunikace s rodičem z odlišného kulturního prostředí

Metodický materiál, který je určen primárně pro učitele základních a středních škol, jejichž žáci pocházejí z odlišného kulturního prostředí. Tento materiál byl poskytnut Národním pedagogickým institutem.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Pracovní list: Ukrajina, země mnoha tváří

Cílem pracovního listu je zmapování základních demografických a hospodářských charakteristik Ukrajiny. Je určen především studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
25 minut

Pracovní list: Vliv a šíření dezinformací

Pracovní list se zaměřuje na vliv emocí při šíření dezinformací a na to, jak se dezinformace šíří. Na jednotlivých úkolech ukazuje, jak se dezinformace v průběhu času mohou přeměňovat v různé formy. Žáci na základě zhlédnutí videa analyzují vlastní emoční reakce a porovnávají je.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Mediální výchova
Štítek Digitální kompetence
download eye

Volyňští Češi

Na základě pracovního listu žáci odhalí dějiny volyňských Čechů, národnostní menšiny žijící na Volyni od 19. století. Z předkládaných zdrojů zjistí, jak jejich životy ovlivnily pohnuté dějiny první poloviny 20. století. Zaměří se především na problematiku nacionalismu
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
download eye

Meziválečná Ukrajina

Pracovní list umožní žákům dozvědět se více o moderních dějinách Ukrajiny. Na základě uvedených zdrojů nahlédnou do událostí, které stály u zrodu ukrajinského státu, a pokusí se vymezit základní pojmy spojené s temným obdobím stalinismu – jedním z nejtragičtějších v ukrajinských dějinách.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
download eye

Adaptační koordinátor na základní škole

Doprovodný metodický materiál, který je určen primárně pro učitele základních a středních škol, jejichž žáci pocházejí z odlišného kulturního a jazykového prostředí. Tento materiál byl poskytnut Národním pedagogickým institutem.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Průvodce začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem

Doprovodný materiál, který je určen primárně učitelům základních a středních škol. Cílem tohoto průvodce poskytnutého META, o.p.s. je zpřehlednit, a zejména usnadnit ředitelům a učitelům základních škol proces začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do ZŠ.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Jak můžete pomoci dětem v mateřské školce

Jak můžete pomoci dětem v mateřské školce. Co můžete jako učitelé udělat? Tento leták vznikl v rámci výuky na Katedře psychologie FSS MU.
Předškolní
O vzdělávání
download eye

Krabička první záchrany pro učitele - první dny a týdny s žákem bez znalosti češtiny ve třídě

Doprovodný materiál, který je určen primárně učitelům základních a středních škol, jejichž žáci pocházejí z odlišného jazykového prostředí. Tento materiál byl poskytnut Národním pedagogickým institutem.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Pracovní list: Ukrajina očima zpravodaje

Pracovní list má za cíl pochopení složitosti národnostní a jazykové skladby Ukrajiny. Porovnává rovněž původní cíle ruské armády v okamžiku zahájení vojenské agrese a vojenskou situaci z konce ledna roku 2023. Kromě samotného videa lze využít při řešení pracovního listu také internet.
Střední škola
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
30 minut
Zobrazit vše

ČT edu nejsou pouze videa

14 073 videí

14 073

videí

796 námětů do <br /> výuky

796

námětů do
výuky

4 777 pracovních <br/> listů

4 777

pracovních
listů

1 364 pořadů

1 364

pořadů

68 edukativních <br/> her

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání