09:08
Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Bohinjské jezero je největším jezerem Slovinska. Leží v proslulém Triglavském národním parku a je jedinečné mimo jiné i tím, že vzniklo kombinací ledovcové činnosti a tektonických procesů. V blízkosti jezera je řada turisticky zajímavých míst. Snad každý návštěvník Triglavského národního parku si zde přijde na své. Podívejte se s námi.
Vypravíme se na ostrov Lewis a Harris ze skotského souostroví Vnější Hebridy, kde se vedle angličtiny mluví i skotskou gaelštinou. Seznámíme se s jednou místní rodinou a jejím životem. Poznáme také přírodní prostředí tohoto ostrova, k němuž neodmyslitelně patří ovce, z jejichž vlny se vyrábí slavný hebridský tvíd. Výroba této látky má svá specifická pravidla.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně krymské Tatary?
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
13 800
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.