09:08
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Berlínská podzemní dopravní síť začala vznikat na konci 19. století, kdy se město začalo výrazně rozrůstat. Každá stanice byla budována podle jiného stylu. Na nejstarších stanicích si dodnes můžeme prohlédnout původní podobu včetně typických kovových konstrukcí. Podle autora má i svou typickou vůni, kterou v podzemních drahách v jiných městech nenajdete. A co je na ní magického?
Reportáž o moldavském víně a putování za jeho tajemstvím do podzemního labyrintu jednoho z největších vinných sklepů na světě.
Jelikož je Malta katolickou zemí, Velikonoce mají pro tamní obyvatele velký význam. Oslavy těchto svátků probíhají úplně jinak než u nás, jak se přesvědčíme v následující reportáži. Součástí oslav je ztvárnění křížové cesty, kterou je možné si prohlédnout například na výstavách v miniaturním provedení s ručně vyráběnými figurkami nebo jako průvod ulicemi měst, kterého se účastní až 700 postav.
Na cestě po západní části Běloruska zavítáme na běloruský venkov, kde nahlédneme do tajů běloruské kuchyně, kde brambory představují nenahraditelnou surovinu. Dále navštívíme zámek Ňasviž a Brestskou pevnost, místo mnoha významných historických událostí.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.