09:08
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Podkarpatská Rus byla v předválečné době jedním z center židovské kultury v Evropě. Početnou komunitu Židů byste našli snad v každé vesnici. Tragickou čáru udělala až druhá světová válka. Pod Karpaty však dodnes zůstalo velké množství synagog, hřbitovů a dalších památek. Pojďte se s námi na některé z nich podívat.
Pralinky bezpochyby patří k nejznámějším a velice populárním výrobkům z Belgie. Některé výrobny pralinek jsou v provozu i více než 100 let. V ukázce si mimo jiné prohlédneme proces tvorby těchto sladkostí.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
Před druhou světovou válkou byla mezi obyvateli Běloruska až třetina Židů. Válku většina z nich nepřežila a ti, co přežili, z většiny odešli do Izraele. Ze synagog jsou teď restaurace a tělocvičny. Tradiční předměty, které Židé používali, jsou ztracené na půdách.
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.