Články

Další studium, práce na plný úvazek, podnikání. To jsou některé z možností, co dělat po ukončení střední školy. A každá z nich přináší jiné povinnosti. Jak je to s různými poplatky nebo smlouvami? Na co by si měli dát čerství absolventi pozor?

Maturita může být náročná nejen vzhledem ke zkoušce samotné, ale i proto, že musíš mluvit k publiku – učitelům, spolužákům a mnohdy také k úplně cizím lidem. Jak se na ústní část připravit? Jak můžeš zapracovat na řečovém projevu a vylepšit ho?

Štosy sešitů, učebnic, poznámek… Na maturitu je třeba nastudovat velký objem učiva. Jak si s tím poradit? Jednou z možností je takzvané sebeřízené učení. „Jedná se o proces, kdy studující aktivně řídí svoje učení, což je klíčové pro úspěšnou přípravu na zkoušky,“ vysvětluje Kamila Urban z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu výskumu sociálnej komunikácie SAV. Přístup klade důraz mimo jiné na plánování, sledování pokroku nebo vhodné učební strategie.

Po konci střední se ti otevírá celý svět a jeho nekonečno možností. Jednou z nich je pokračování studia. Důvody, proč se chceš dál vzdělávat, mohou být různé. Možná víš, že pro svou vysněnou práci titul potřebuješ. Nebo přesně nevíš, co chceš dělat, a škola ti pomůže rozhodnutí odložit. Jaké máš možnosti v tuzemsku? A jak je to se studiem v zahraničí?

Po konci střední se ti otevírá celý svět a jeho nekonečno možností. A nemusí to být další studium. Mnoho mladých lidí už se chce osamostatnit a začít vydělávat, proto míří na trh práce. Ukážeme ti, jak se v tomhle světě zorientovat.

Po konci střední se ti otevírá celý svět a jeho nekonečno možností. A nemusí to být jen další studium nebo rovnou zaměstnání. Roční přestávka pro utřídění myšlenek, cestování, poznávání. To je takzvaný gap year. Dnes už se přitom nemusí jednat o celých dvanáct měsíců, pauza může být třeba půlroční.

Vyslovovat správně všechny hlásky, tvořit jednoduché rýmy nebo si povídat v celých větách. To jsou jen některé z dovedností spojených se čtením, které by dítě mělo mít osvojené ještě před zápisem do první třídy. Je jich ale mnohem více. Které to jsou a jak je trénovat? A měli byste s předškolákem dopředu nacvičovat také čtení samotné?

Běhat, skákat na jedné noze, házet a chytat míč nebo přeskočit překážku. To všechno by měl budoucí školák zvládat. Jak dítěti pomoci rozvíjet pohybové dovednosti a proč jsou důležité?

Vyjmenovat číslice do deseti nebo poznat kruh, čtverec a trojúhelník. To jsou jen některé z dovedností, které by měl mít předškolák osvojené, aby se mu po nástupu do lavic dařilo v matematice. Co když má ale budoucí prvňáček problém spočítat i malé množství předmětů? A co dělat, když číslice píše zrcadlově?

Aby se dítě mohlo stát prvňáčkem, je potřeba, aby bylo do jisté míry samostatné. Není ale důvod se tohoto aspektu obávat. Samostatnost zahrnuje činnosti, které zvládá naprostá většina předškoláků. Čemu tedy věnovat před zápisem pozornost a co případně natrénovat?

Mělo by dítě umět psát ještě před nástupem do první třídy? A co dělat, když při kreslení střídá levou a pravou ruku? To jsou jen některé otázky, které napadají nejednoho rodiče budoucího prvňáčka. Co by měl předškolák ale skutečně ovládat, ještě než půjde k zápisu, a na co je čas, protože se to naučí až s nástupem do lavice?

Zápis do školy je důležitým životním mezníkem pro děti i jejich rodiče. Nejde jen o formální podání přihlášky. Je to znak toho, že se za několik měsíců z malého předškoláka stane prvňáček se vším, co k tomu patří. Na druhou stranu dává toto období možnost si uvědomit, zda je dítě na každodenní povinnosti spojené s učením již připravené, nebo nikoliv, a případně tak zvolit odklad. Co všechno byste měli o zápisu vědět?