08:44
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Příběh Jokubase z Litvy. Miluje modely letadel a na Litvu vzpomíná rád, ale říká, že mu vždy v rodné zemi chyběly hory. Jokubas a jeho rodiče diváky seznamují s tradicemi své země.
Povídání třech žen o zkušenostech s výchovou. Jsou z jedné rodiny, jedná se o matku a její dvě dcery. Jaký výchovný styl preferují? Snaží se dcery dělat ve výchově něco jinak, než znají od své matky? Jaký největší rozdíl spatřují v dětství svých dětí v porovnání se svým?
Historik ve videu přibližuje, co znamená slovní spojení kult osobnosti. Čím je charakteristický kult osobnosti v politickém, kulturním a národním prostředí? A co se stane, vznikne-li v totalitním režimu? Zazní i konkrétní příklady z historie různých zemí a stran politického spektra.
Vhodné oslovení je základem každé úspěšné společenské konverzace. Zlaté pravidlo říká, že oslovujeme vždy tak, jak si to dotyčná osoba přeje, tedy například jak se nám sama představí. Kromě toho nám však mohou pomoci obecná pravidla, která by měl každý znát: jak oslovovat ženy nebo neznámé osoby, jak používat akademické tituly nebo kdo komu nabízí tykání.
Hodnoty, které jsou zakotveny v olympijské chartě versus komunistický režim, který panuje v Číně. Co má větší váhu? Jak může reagovat mezinárodní společenství a jak významnou roli má sportovní diplomacie?
Evropská komise v roce 2019 navrhla a odhlasovala směrnici, která by vedla ke zrušení střídání letního a standardního času, a to v roce 2021. K tomu však v tomto termínu nedošlo. Europoslanec Pavel Svoboda popisuje kroky legislativního procesu pro to, aby ukončení střídání časů nastalo.
Bylo znovuzavedení diskuse o střídání času schválně načasováno na dobu před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019? Střídání času a jeho zrušení je poslaneckou iniciativou, nicméně EU v této věci vystupuje jako subjekt, který může přispět ke zlepšení života všech obyvatel EU. Smyslem fungování Evropské komise je vytyčení cíle nějaké agendy, jednotlivé členské státy následně mohou dále reagovat. Jakou úlohu sehrává Evropská komise v problematice zrušení střídání času?
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Bahjat Sido musí se svou rodinou opustit azylové bydlení. Dostává šanci bydlet v hotelu v Harrachově včetně práce údržbáře objektu. K velkému údivu všech tuto pomoc ale odmítá.
12 705
702
4 214
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.