portály České televize
menu

Často hledáte:

kulturní dědictví olympiáda zimní olympijské hry olympijské hry Čína

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Okruh pro:

1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola

Ukrajina: Most mezi Evropou a Ruskem

Dějepis
Zeměpis
Člověk a společnost
Globální rozvojové vzdělávání

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Část jejího území na východě je okupována mezinárodně neuznanou Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí.

Tato vybraná kapitola se zaměřuje na Ukrajinu z mnoha úhlů pohledu. Nejvíce je však věnována tématu války na Ukrajině, tomu, jak mluvit o válce a strachu s dětmi, jak podpořit ukrajinské děti a žáky v České republice. Otevírá však i témata jaderné energetiky, další politické souvislosti jako je vznik a existence NATO či historii Ukrajiny.

5 námětů

Obsahující 66 videí  a  31 pracovních listů

Ukrajina: Most mezi Evropou a Ruskem

Náměty do výuky

Válka na Ukrajině

Válka na Ukrajině

17 13
Více o námětu
Jaderná energie a jaderné zbraně

Jaderná energie a jaderné zbraně

13 4
Více o námětu
NATO

NATO

4 4
Více o námětu
Vše o Ukrajině

Vše o Ukrajině

23 9
Více o námětu
Jak mluvit s dětmi o strachu

Jak mluvit s dětmi o strachu

10 8
Více o námětu

Nejsledovanější videa

66 videí
PL
Černobyl
09:03

Černobyl

Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.

Zdroje energie v ČR
04:00

Zdroje energie v ČR

Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?

24. 2. 2022: začátek války na Ukrajině
05:56

24. 2. 2022: začátek války na Ukrajině

Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.

PL
Jaderná elektrárna Dukovany
05:54

Jaderná elektrárna Dukovany

Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Jaderná elektrárna
02:49

Jaderná elektrárna

Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
PL
Hirošima a Nagasaki
02:12

Hirošima a Nagasaki

V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.

PL
Krajina po jaderné katastrofě
01:49

Krajina po jaderné katastrofě

Jaké byly následky úniku radioaktivity z jaderné elektrárny v Černobylu? Co je to radioaktivní spad a jaké jsou jeho vlivy na faunu, flóru a člověka? Jak by vypadala krajina po výbuchu jaderné pumy? A jak to v Černobylu a jeho bezprostředním okolím vypadá dnes? To vše nám popíše Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v ČR.

PL
Vstup České republiky do NATO
03:09

Vstup České republiky do NATO

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.

PL
Vznik a rozšiřování NATO
02:38

Vznik a rozšiřování NATO

Pořad popisuje okolnosti vzniku Severoatlantické aliance v roce 1949 i proces jejího rozšíření v letech 1952 a 1955.
Kdo jsou Volyňští Češi?
08:06

Kdo jsou Volyňští Češi?

Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.

PL
Válka na Ukrajině: Zahájení ruské invaze na Ukrajinu
06:00

Válka na Ukrajině: Zahájení ruské invaze na Ukrajinu

Ve čtvrtek 24. 2. 2022 v brzkých ranních hodinách byla zahájena ruským prezidentem Vladimirem Putinem vojenská operace na východě Ukrajiny s cílem denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Ukrajina se tak ocitla pod útokem ruských vojsk, započaly boje o velká ukrajinská města a vypukla válka. Západní mocnosti okamžitě ruský útok odsoudily a začaly připravovat protiruské sankce.
Jaderná elektrárna Temelín
05:51

Jaderná elektrárna Temelín

Rozbití jádra se stalo jedním z nejzásadnějších objevů v dějinách. K rozbití jádra je třeba neutron, který vnikne dovnitř. Jádro se rozdělí na dvě části a uvolní se tři neutrony. Dva z nich se musí zachytit pomocí regulačních tyčí z bóru. Zbylý neutron rozbije další jádro, a tak dojde k řízené štěpné řetězové reakci. Jak se v jaderných elektrárnách vyrobí elektrická energie a jak se školí operátoři? Jak vypadá temelínský velín?
PL
Varšavská smlouva jako protiváha NATO
06:29

Varšavská smlouva jako protiváha NATO

Varšavský pakt vznikl v reakci na vznik NATO v roce 1955, a to jako spojenecká organizace armád osmi zemí východního bloku. Největší operací vojsk Varšavské smlouvy byla okupace Československa v roce 1968. I předchozí společná cvičení členů paktu na našem území měla zabránit nechtěnému politickému vývoji. Varšavská smlouva zanikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Ztráta Podkarpatské Rusi
05:39

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
PL
Zprávičky: Válka na Ukrajině
00:51

Zprávičky: Válka na Ukrajině

Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.

Vypálení Českého Malína
07:36

Vypálení Českého Malína

Po obsazení východních oblastí Polska Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop se Volyň (a s ní i Český Malín) stala součástí Sovětského svazu. O dva roky později po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec ve sféře jeho vlivu. Dne 13. července 1943 byl Český Malín a Ukrajinský Malín přepaden německými oddíly. Obec i její obyvatelstvo bylo zlikvidováno. Zavražděno bylo 374 Čechů a 26 Poláků. Vypáleny byly domy, kostel i stodoly.

Volyňští Češi
11:07

Volyňští Češi

V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
PL
Jaderná energie
01:59

Jaderná energie

První úspěšný pokus s jaderným štěpením proběhl už před druhou světovou válkou. Zanedlouho poté jádro zabíjelo, ale bylo i využito jako zdroj energie. Ovšem ani za sedmdesát let se nepodařilo lidstvu dokonale jádro zvládnout. Počátky výzkumu jaderné energie nás provede Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.
PL
Armáda ČR: Vstup do NATO
04:03

Armáda ČR: Vstup do NATO

Pro českou armádu znamenaly výraznou změnu dva klíčové okamžiky. Jednak to byl zánik branecké a zřízení profesionální armády, jednak vstup do Severoatlantické aliance. Ten znamenal především najetí na standardy NATO, na západní systém řízení či velení a také koordinaci všech podpůrných služeb. NATO je organizace nejen vojenská, ale hlavně politická a svým členským státům poskytuje velkou míru bezpečnosti a rovnocenné podmínky partnerství.
Osud volyňských Čechů
12:22

Osud volyňských Čechů

V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
Osud krymských Tatarů II
07:57

Osud krymských Tatarů II

Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pasáž o jejich historii i osudu.
Rozhovor s odborníkem
PL
Rok války na Ukrajině pohledem válečného zpravodaje
09:53

Rok války na Ukrajině pohledem válečného zpravodaje

Jaká byla morálka Ukrajinců v lednu 2023? Blíží se začátkem roku 2023 konec války na Ukrajině nebo je příměří v nedohlednu? Jak je Ukrajina jazykově a národnostně rozdělená? Tyto a mnohé další dotazy se snaží zodpovědět dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Borek, který byl opakovaně v místech bojů.
Volyň
09:08

Volyň

Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.

PL
Válka na Ukrajině: Vzpomínka na Majdan
04:40

Válka na Ukrajině: Vzpomínka na Majdan

Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Rozhovor s odborníkem
Jaderné katastrofy a jejich dopad
01:48

Jaderné katastrofy a jejich dopad

Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Rozhovor s odborníkem
PL
Ukrajina: země mnoha tváří
12:52

Ukrajina: země mnoha tváří

Ukrajina byla na počátku ruské agrese svou rozlohou druhou největší zemí Evropy, hned po Rusku. Právě i díky své rozlehlosti jsou jednotlivé regiony značně odlišné – na západě proevropský Lvov, na východě separatistické republiky tzv. Donbasu. Patrně klíčovým regionem, o který se bojuje, jsou města na jihovýchodě země – Melitopol, Berďansk a Mariupol. Právě jejich kontrola může být pro další budoucnost Ukrajiny klíčová.

Bitva u Sokolova
01:25

Bitva u Sokolova

Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
PL
Ruská anexe Krymu: Tatarští obyvatelé
13:40

Ruská anexe Krymu: Tatarští obyvatelé

Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně krymské Tatary?
Odborníci z jaderné elektrárny
10:07

Odborníci z jaderné elektrárny

V době, kdy jedním z klíčových témat je změna klimatu a hledání ekologických zdrojů energie, se oborem budoucnosti stává jaderná energetika. V mnoha zemích Evropy i světa prožívá svou renesanci: stavějí se nové reaktory a celé jaderné elektrárny. I pro Českou republiku budou jedinou rozumnou alternativou k zajištění energetické soběstačnosti. Potřebují ale vzdělané, vyškolené a po všech stránkách dokonale připravené operátory jaderných reaktorů. Na příkladu několika mladých specialistů z našich jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně přiblížíme, co obnáší povolání operátora - od podmínek studia na vysokých technických školách přes speciální kurzy a výcvik na simulátoru jaderného reaktoru až po náročné psychologické testy.

Lvov
07:44

Lvov

Lvov bývá označován jako Jeruzalém východní Evropy. Za své město ho považují Poláci i Ukrajinci, před lety byl ale také z části židovský a rakouský. Jeho historické centrum se formovalo za panování polských králů a Habsburků. Dnes je město na seznamu památek UNESCO.
Život na vesnici na západní Ukrajině
09:22

Život na vesnici na západní Ukrajině

Zakarpatí patřilo mezi vyhledávané cíle českých turistů. Konflikt, který vypukl na východě Ukrajiny v roce 2014, měl však dopad i na toto místo. Dnes do těchto končin zavítá jen hrstka turistů. My nahlédneme do každodenního života tamních obyvatel. A kromě venkova se podíváme i do Užhorodu.

Původní národy Krymu dnes
09:31

Původní národy Krymu dnes

Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
Historie jaderné energetiky
25:15

Historie jaderné energetiky

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
PL
Jakub z Ukrajiny žije v Česku
08:44

Jakub z Ukrajiny žije v Česku

Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Oděské katakomby
07:28

Oděské katakomby

Ukrajinské město Oděsa leží na pobřeží Černého moře. Proslulou zajímavostí tohoto města jsou jeho podzemní chodby. Lidé je tu kdysi vyhloubili, když dobývali kámen na stavbu domů. Chodby podzemního labyrintu jsou dlouhé kolem tří tisíc kilometrů.
Střípky z historie Rusínů
04:50

Střípky z historie Rusínů

Rusíni nikdy neměli vlastní stát. Podkarpatská Rus patřila po nějakou dobu Československé republice, pak Maďarsku, SSSR a nyní je toto území součástí Ukrajiny. Katarína Romaňáková, která vede umělecký rusínský folklorní soubor Skejušan z Chomutova, odkrývá část svých fotografií a vzpomínek ze své kroniky Rusínů. V samotném závěru nahlédneme do způsobu života Rusínů a typického interiéru v jejich obydlích, která pomalu mizí.
Západní Ukrajina
11:29

Západní Ukrajina

Podkarpatská Rus byla součástí společného československého státu sice jen dvacet let, ale dodnes se zde s mnoha lidmi dá domluvit česky. Českému jazyku se dokonce noví zájemci i nadále učí. Na západní Ukrajinu se v dřívějších dobách jezdilo z Čech nejen za prací, ale také na výlety do překrásné divoké přírody. Milovníci koní mohli obdivovat zdejší speciální plemeno huculů, labužníci měli možnost ochutnávat legendární pelmeně a ti, které třeba zajímala legenda o Nikolu Šuhajovi, mohli navštívit jeho rodný kraj, kde má tento slavný zbojník dnes i své muzeum.
PL
Jak se Ukrajina hlásila o své místo na slunci
50:29

Jak se Ukrajina hlásila o své místo na slunci

Ukrajinští obrozenci a nacionalisté ve 20. století. Marné i tragické pokusy o samostatný stát, který se nikomu nechtělo jen tak dát. A jakou roli v jejich snažení hrálo působení Ukrajinců u nás za první republiky? Kdo jsou to Rusíni? Jak probíhalo ukrajinské národní obrození?

PL
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)
14:05

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (1. část)

Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
PL
Ruská anexe Krymu: Krymská média
06:26

Ruská anexe Krymu: Krymská média

Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně nezávislá média?
Rok války na Ukrajině: Nebezpečí mohutné ruské ofenzívy
05:48

Rok války na Ukrajině: Nebezpečí mohutné ruské ofenzívy

Na začátku února 2023 se v mediích spekulovalo o možné mohutné ofenzivě ruské armády na Ukrajině. Média vycházela jak ze západních, ukrajinských, ale i ruských zdrojů. Válka na Ukrajině začala 24. 2. 2022 a útočícímu Rusku se ani zdaleka nepodařilo splnit vojenské cíle, které před zahájením invaze mělo. Spolehlivé informace o náladách v ruské společnost samozřejmě nemáme, přesto se zdá, že ruský prezident Vladimir Putin dělá vše proto, aby svoji „speciální vojenskou operaci“, jak útok na Ukrajinu nazval, nemusel označit před obyvateli Ruska jako neúspěšnou.

Rozhovor s odborníkem
Vývoj bojů na Ukrajině
05:15

Vývoj bojů na Ukrajině

Válka na Ukrajině trvá od února roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na její území. Jaký byl dosavadní vývoj bojů na ukrajinském území v srpnu, tedy cca po půl roce?
Válka na Ukrajině: Co se vlastně děje...
03:05

Válka na Ukrajině: Co se vlastně děje...

Moderátor České televize Daniel Stach ti vysvětlí, jak vznikl současný konflikt na Ukrajině a co se tam v těchto dnech děje. O co ve válce a jde a jak se k tomu staví svět? A co můžete udělat vy?
Osud krymských Tatarů I
04:57

Osud krymských Tatarů I

Historie krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Židé v Haliči
08:37

Židé v Haliči

Jen málo míst má za sebou takovou proměnu jako ukrajinská Halič. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion židů, jejich komunity byly v každém městečku a region se těšil pověsti důležitého centra židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky, další chátraly během sovětských let. My se podíváme na to, co z bohaté židovské historie v Haliči zbylo.
PL
Ruská anexe Krymu: Ruští obyvatelé
13:00

Ruská anexe Krymu: Ruští obyvatelé

Jak poznamenala anexe Krymu jeho ruské obyvatele?
Válka na Ukrajině: Kdo Ukrajině pomáhá
02:32

Válka na Ukrajině: Kdo Ukrajině pomáhá

Herec Fedir Kis pochází z Ukrajiny a pomáhal své rodině utéct před válkou. Ve videu ti řekne, kdo Ukrajině pomáhá a jak můžeš pomoct třeba i ty. Ukrajina v tom není sama!

Židé na Ukrajině
07:52

Židé na Ukrajině

Podkarpatská Rus byla v předválečné době jedním z center židovské kultury v Evropě. Početnou komunitu Židů byste našli snad v každé vesnici. Tragickou čáru udělala až druhá světová válka. Pod Karpaty však dodnes zůstalo velké množství synagog, hřbitovů a dalších památek. Pojďte se s námi na některé z nich podívat.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (4. část)
03:45

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (4. část)

Mohou holky bojovat? Co má být všechno v evakuačním zavazadle? Když budeme muset taky utéct, budu si moct vzít s sebou hračky? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Příběhy Volyňských Čechů
11:30

Příběhy Volyňských Čechů

Pořad se věnuje potomkům Čechů, kteří na ukrajinské Volyni dodnes nezapomněli na vlast svých předků.
PL
Ukrajinci na Krymu: Cizinci ve vlastní zemi
17:54

Ukrajinci na Krymu: Cizinci ve vlastní zemi

Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
Armáda ČR: Informační válka
02:04

Armáda ČR: Informační válka

Informační válka a snaha účelově ovlivnit veřejné mínění se nevyhýbají ani armádě. Patrné je zejména cílené působení Ruské federace proti členským zemím NATO, přičemž Severoatlantická aliance je v ruské oficiální vojenské doktríně uvedena na prvních místech mezi nepřáteli. Ačkoliv podpora armády i NATO je u nás dlouhodobě vysoká, do budoucna v sobě podobné negativní ovlivňování společnosti prostřednictvím dezinformací skrývá nebezpečí.
Osud krymských Tatarů III
06:03

Osud krymských Tatarů III

Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Rozhovor s válečným reportérem Michalem Kubalem
18:30

Rozhovor s válečným reportérem Michalem Kubalem

Rozhovor s válečným zpravodajem a reportérem Michalem Kubalem. Nebyla to zdaleka jeho první válka, ze které vysílal. Přímo z ostřelované ukrajinské metropole přinesl rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským a denně živě vstupoval do vysílání kde zprostředkovával osudy konkrétních lidí.

Zabezpečení jaderných elektráren
20:15

Zabezpečení jaderných elektráren

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v přednášce přibližuje základní aspekty jaderné bezpečnosti, technická opatření v jaderných elektrárnách i aktuální stav jaderné bezpečnosti ve světě a v ČR.
Obránci Ukrajiny
10:11

Obránci Ukrajiny

Napětí na Ukrajině v posledních dnech stoupá. Moskva soustřeďuje u hranic s Ukrajinou tisíce vojáků. Rozhovory mezi prezidenty Putinem a Bidenem k ničemu nevedly. Obyvatelé Ukrajiny se proto chystají na možnou invazi. Dobrovolnické skupiny je učí ovládat zbraně a formovat jednotky, které poskytují podporu armádě.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (3. část)
03:33

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (3. část)

Proč se tam střílí? Proč Rusové věří někomu, kdo má radši válku než mír? Proč lidé chtějí Ukrajině vzít jejich zem? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Osud krymských Tatarů IV
11:15

Osud krymských Tatarů IV

Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou centra LOCIKA (3. část)
03:35

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou centra LOCIKA (3. část)

Budeme muset nechat psa doma, až budeme utíkat? Umírají velcí, nebo malí kluci? Co to jsou sankce? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Rozhovor s odborníkem
PL
Rozhovor s programovou ředitelkou META, o.p.s. Kristýnou Titěrovou na téma žáků-cizinců
19:02

Rozhovor s programovou ředitelkou META, o.p.s. Kristýnou Titěrovou na téma žáků-cizinců

Jak se má zachovat učitel, když je součástí třídy žák-cizinec? Jaká jsou specifika práce žáků s odlišným mateřským jazykem? Jak učitel pozná, že dítě potřebuje podporu? Kam se může učitel obrátit pro podporu? Na tyto a další otázky odpovídá programová ředitelka META, o.p.s. Kristýna Titěrová. Video navazuje na 9. epizodu seriálu Ochránce.

PL
Válka na Ukrajině: Nenávist není řešení
02:47

Válka na Ukrajině: Nenávist není řešení

Inga je tanečnice pocházející z Ruska. Podobně jako řada jiných Rusů a Bělorusů žijících v Česku je i ona proti válce na Ukrajině. Lidé v Rusku, kteří se otevřeně staví proti válce, jsou tamním režimem perzekvováni. Zastavme kolotoč nenávisti.

Výhody jaderných elektráren
02:18

Výhody jaderných elektráren

Pořad vysvětluje, že hlavní výhodou jaderných elektráren je to, že nevypouštějí skleníkové plyny, a tak neovlivňují klima Země.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (2. část)
03:40

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (2. část)

Bude muset táta narukovat? Co dělat v případě výbuchu? Co když se ozvou sirény, když budu sám? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří odborná garantka Leona Jochmanová.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (1. část)
04:22

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s odbornou garantkou z centra LOCIKA (1. část)

Nejen malé děti pokládají rodičům těžké otázky ohledně války na Ukrajině. Pokud si nevíte rady, může vám pomoci 6 konkrétních bodů, které připravilo centrum Locika. A jak jim tedy odpovídat? Leona Jochmanová, odborná garantka centra má pro rodiče několik dobrých rad, s pomocí kterých lze téma probrat a zároveň děti zbytečně neděsit.

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (2. část)
03:00

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (2. část)

Jak lidé mohou přežít válku? Proč se válčí, když se můžou domluvit? Kdy už to skončí? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (5. část)
03:25

Jak mluvit s dětmi o válce: rozhovor s dětskou psycholožkou (5. část)

Kdo se postará o děti, kterým zabili rodiče? Jak mohu pomoci dětem, až tady budou? Může se to stát i u nás? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.

Nejstahovanější pracovní listy

31 listů

Pracovní list: NATO

Pracovní list asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd - Občankáři. Materiál je součástí lekce k tématu Severoatlantické aliance.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost
Globální rozvojové vzdělávání

Pracovní list: Černobyl

Tento pracovní list na téma Černobyl je určen žákům 2. stupně ZŠ a středním školám. Při práci na pracovním listu žáci popíšou důsledky nejznámější a nejtragičtější jaderné havárie v Evropě.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Fyzika

Prezentace: NATO

Prezentace od asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd - Občankáři. Materiál je součástí lekce k tématu Severoatlantické aliance.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost
Globální rozvojové vzdělávání

Metodický list: NATO

Metodický list asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd - Občankáři. Materiál je součástí lekce k tématu Severoatlantické aliance.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost
Globální rozvojové vzdělávání

Řešení pracovního listu: Černobyl

Zde najdete řešení k pracovnímu listu Černobyl. Ten je určen žákům 2. stupně ZŠ a středním školám. Při práci na pracovním listu žáci popíšou důsledky nejznámější a nejtragičtější jaderné havárie v Evropě.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Fyzika

Jak mluvit s dětmi o válce

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
Dějepis
Prvouka
Zeměpis
Člověk a společnost

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – historické souvislosti před rokem 1918

Cílem pracovního listu je seznámení se základními historickými událostmi týkajícími se dějin Ukrajiny před rokem 1918. Klíčové je především pochopení toho, že Ukrajina byla před začátkem invaze v mnoha ohledech skutečně rozdělenou zemí. Pracovní list je určen zejména studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Časová náročnost:
25 minut

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – od první světové války do rozpadu SSSR

Cílem pracovního listu je pochopení základních historických souvislostí týkajících se dějin Ukrajiny od konce první světové války do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Pracovní list je určen zejména studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Časová náročnost:
30 minut

Průvodce začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem

Doprovodný materiál, který je určen primárně učitelům základních a středních škol. Cílem tohoto průvodce poskytnutého META, o.p.s. je zpřehlednit, a zejména usnadnit ředitelům a učitelům základních škol proces začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do ZŠ.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání

Pracovní list: Ukrajina, země mnoha tváří

Cílem pracovního listu je zmapování základních demografických a hospodářských charakteristik Ukrajiny. Je určen především studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Časová náročnost:
25 minut

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – samostatná Ukrajina po roce 1991

Cílem pracovního listu je seznámení se zásadními politickými událostmi na Ukrajině posledních dvaceti let, které předznamenaly současný rusko-ukrajinský konflikt. Kromě přiloženého článku s mapami je hlavním zdrojem informací internet. Pracovní list se primárně určen studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Časová náročnost:
30 minut

Příručka pro školy v době katastrofické události

Příručka, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s MŠMT, vznikla jako zdroj informací pro pedagogy základních a středních škol.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
Člověk a společnost
O vzdělávání
Globální rozvojové vzdělávání
Zobrazit další pracovní listy

ČT edu nejsou pouze videa

12 550

videí

699

námětů do
výuky

4 144

pracovních
listů

1 137

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání