03:05
Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Ve čtvrtek 24. 2. 2022 v brzkých ranních hodinách byla zahájena ruským prezidentem Vladimirem Putinem vojenská operace na východě Ukrajiny s cílem denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Ukrajina se tak ocitla pod útokem ruských vojsk, započaly boje o velká ukrajinská města a vypukla válka. Západní mocnosti okamžitě ruský útok odsoudily a začaly připravovat protiruské sankce.
Moderátor České televize Daniel Stach ti vysvětlí, jak vznikl současný konflikt na Ukrajině a co se tam v těchto dnech děje. O co ve válce a jde a jak se k tomu staví svět? A co můžete udělat vy?
Na počest Roba, který při falešném střeleckém útoku vyskočil z okna, se ve škole koná taneční party. Účastní se florbalisti, Tonda, Nessa i Mája. Na střelecký útok sice většina z nich nezapomněla, ale zdá se, že mnohým z nich tahle situace pomohla. Posunout se, poznat se a najít cestu ke spřízněným duším.
Dne 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Zatímco vojska ostatních zemí naši republiku postupně opustila, ruští vojáci odešli až po sametové revoluci. Parlamentní komise vedená hudebníkem Michaelem Kocábem dojednala všechny podrobnosti odchodu a roku 1991 sovětská armáda definitivně opustila české a slovenské území. Fotografka Dana Kyndrová vše dokumentovala. Na fotografiích zachytila vyjednávání, samotný odsun a neušlo jí ani překvapivé chování ze strany Čechů. Ti často tento významný dějinný okamžik nijak zvlášť neprožívali, a někteří dokonce na pobyt ruských vojsk vzpomínali v dobrém.
Záplavy na Moravě v roce 1997 patří k největším novodobým přírodním katastrofám v České republice. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody přesáhly 60 miliard korun. Fotoreportér Petr Josek se pohyboval po nejpostiženějších místech a všímal si, jak na výjimečnou situaci reagují lidé. Přesto na jeho ikonické fotce, která obletěla svět a vyhrála Czech Press Photo, je pes plavající zatopenou ulicí v Uherském Hradišti.
Podívejte se na osudy tří Srbů, kteří se stali součástí české kulturní scény. Jak na Čechy a jejich přijímání jinakosti pohlíží malíř a majitel restaurace na Malé Straně Pedja Djakovič, mluvící stále se silným srbským přízvukem, skladatel a dirigent Marko Ivanovič a mladá zpěvačka a architektka Milesa Zrnič? Všichni tři přinášejí svědectví o české kultuře, její otevřenosti vůči cizincům, ale zároveň se obracejí ke svým kořenům.
Dramatik a spisovatel Václav Havel, první prezident samostatné České republiky, patří k našim nejvýznamnějším osobnostem. Díky jeho životním názorům a postojům se dodnes mluví o odkazu Václava Havla.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. V prvních porevolučních letech se česká společnost zcela jednoznačně přiklonila k Západu a jeho hodnotám. V jejich čele stojí svoboda člověka a lidská práva. V novém tisíciletí však sílí hlasy zpochybňující základní demokratické principy. Tuto tendenci lze pozorovat i v oficiální zahraniční politice, kdy někteří vysocí státní představitelé otevřeně sympatizují s nedemokratickými režimy v Rusku a Číně.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Prvním výrazným protestem byla demonstrace proti okupaci německými vojsky. Uskutečnila se roku 1939 v den výročí vzniku samostatného Československa. Při potlačení akce byl smrtelně postřelen student Jan Opletal, který na následky zranění po čtrnácti dnech zemřel. Poslední rozloučení s ním se změnilo v mohutnou manifestaci. Odveta nacistů brzy následovala v podobě zatýkání studentů a uzavření českých vysokých škol.
Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
13 800
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.