25:15
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
Optimální teplota spalin v kouřovodu představuje kompromis mezi dvěma mezními, nežádoucími stavy. Co je to komínová ztráta a optimální teplota spalin a proč je pro efektivitu vytápění důležitá? Podívejte se. Nízká teplota spalin má za následek kondenzaci dehtů a vodní páry ve spalinové cestě a tím i snížení životnosti a bezpečnosti provozu. Vysoká teplota spalin způsobuje vysokou hodnotu komínové ztráty, tedy topíme "Pánu Bohu do oken". Ale to zdaleka není všechno. Videa vznikla v rámci řešení projektu LIFE IP - Zlepšení kvality ovzduší (LIFE18 IPE/SK/000010), který podpořila Evropská unie v rámci programu LIFE. Projekt je také spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR. Web: https://populair.sk/sk. Autor: Jiří SMOKEMAN Horák, František Hopan a kol., VŠB – Technická univerzita Ostrava, Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET), Výzkumné energetické centrum (VEC).
Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.
Spotřebu tepla ovlivňují parametry stavby, způsob jejího využívání a také požadovaná teplota v jednotlivých místnostech. Zvažte, kde potřebujete jak topit, a regulujte spotřebu tepla např. použitím termostatických hlavic. Snížení teploty v místnostech o 1 stupeň Celsia ušetří přibližně 6 % nákladů na vytápění. A pro každý další stupeň to platí taktéž. Jak ještě můžete ušetřit? A jak nejlépe větrat? Videa vznikla v rámci řešení projektu LIFE IP - Zlepšení kvality ovzduší (LIFE18 IPE/SK/000010), který podpořila Evropská unie v rámci programu LIFE. Projekt je také spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR. Web: https://populair.sk/sk. Autor: Jiří SMOKEMAN Horák, František Hopan a kol., VŠB – Technická univerzita Ostrava, Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET), Výzkumné energetické centrum (VEC).
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
V Evropském středisku jaderného výzkumu CERN byla naměřena u pozorovaných neutrin o něco větší rychlost, než je rychlost světla. Jde jen o chybu měření, nebo o převratný objev, který změní náš dosavadní pohled na vesmír?
Co všechno můžeme vidět 3D mikroskopem v kuchyni? 3D mikroskop poskytuje zajímavé pohledy na strukturu různých látek. Podívejte se, jak vypadá zvětšeně: dno hrnku, ostří nože, teflon, drátěnka, houbička, skořápka vejce, cukr, kmín, sypaný čaj a čaj v sáčku.
Největší tokamak v Čechách, tokamak Compass provozovaný Ústavem fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, dokáže zahřát plazma až na 15 miliónů stupňů. Jak je to možné?
Tokamak neboli fúzní reaktor by se mohl stát energetickou budoucností lidstva. Není z něj radioaktivní odpad, mohl by být prakticky nevyčerpatelným a bezpečným zdrojem energie. Podívejte se na to, jak tokamak funguje. Na Zemi jsme ale zatím fúzní elektrárny postavit nedokázali.
13 860
776
4 731
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.