01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Jednou z technologií, která do budoucna může pomoci řešit problém s vyčerpáním půdy, je hydroponie. Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Takto lze celoročně pěstovat třeba hlávkový salát, rajčata nebo jiné druhy zeleniny. Zkušenosti ze zahraničí jsou velmi slibné. Budoucnost hydroponie vidí pěstitelé v lokalitách s nedostatkem vody nebo v městských aglomeracích.
Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Proč těmto divokým koním hrozilo vyhynutí a jak se pražská zoo zasloužila o jejich přežití? Jaké jsou charakteristické znaky koní Převalského a čím se liší od jiných druhů koní? Jak vypadá takový záchranný chov?
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Video nás seznámí s našimi původními druhy raků a dále s druhy, které k nám byly zavlečeny. Ve stručnosti jsou zmíněny i hlavní problémy, které introdukované (nepůvodní) druhy raků v naší přírodě způsobují.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Kaviár jsou vlastně jikry velmi ohrožených ryb jeseterů. Právě kvůli němu jsou jeseteři ohroženi vyhynutím. Můžeme si však vyrobit vlastní kaviár, který je velmi chutný a při jehož výrobě žádnou rybu neohrozíme. Stačí nějaké ovocné pyré, džus, želatina a olej.
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.