01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Evropský Green Deal byl od svého představení v Česku přijímán poměrně chladně. Zelená dohoda má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přestože se k ní Česká republika připojila, při první krizi ji začala vláda zpochybňovat. (Reportáž pochází z roku 2020.)
Reportáž se věnuje odpadkovým ostrovům v oceánech, nabízí pohled na českou skládku a zamyšlení nad tím, jak se v dnešní době plastové orientovat.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny jako důsledek boje s kůrovcem jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území. Fakt, že se holosečně hospodaří i v chráněných krajinných oblastech, považují odborníci za selhání státní ochrany přírody.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?
Ukázka aplikace fyziky v medicíně – vyšetření pomocí magnetické rezonance a vysvětlení principu magnetické rezonance.
Pasáž vysvětluje využití elektromagnetických vln v medicíně, zejména při léčbě onkologických onemocnění. Využívá se při tom příznivých tepelných účinků elektromagnetického pole. A to díky objevu českých vědců.
Poprvé princip laseru popsal Albert Einstein. Laser má široké spektrum uplatnění. To, jakou má laser sílu, zjistíme na pokusu s balónky. Může laser zapálit svíčku? Co se stane, když zapneme laser v blízkosti lahví naplněných lihovými výpary?
13 739
769
4 682
1 335
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.