portály České televize
menu

Často hledáte:

přijímací zkoušky česká literatura přijímačky česká kultura přijímačky na SŠ

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Okruh pro:

2. stupeň ZŠ
Střední škola

Seriál Volha: Život za normalizace

Dějepis

Nejdůležitější milníky normalizačních dějin, klíčové okamžiky i potřebné souvislosti. To všechno přináší tento obsáhlý okruh dokumentující dobu nového českotelevizního seriálu Volha. Vysvětlíme si, jak se režim pokoušel obyvatelstvo „normalizovat“, tedy ohýbat jeho charakter i morálku, a jak komunistická strana prosazovala svou vedoucí úlohu ve všech oblastech života. Stále více pokulhávající ekonomika přinesla na konci osmdesátých let potřebu hospodářské přestavby a nápravy chyb.

Československo bylo od srpna 1968 faktickým vazalem Sovětského svazu. Jeho obyvatelům nezbylo než se s tím smířit, nebo svou vlast opustit. Poměry se změnily, ale socialistický ráj se stále nedostavoval. Nástup Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu vytvořil prostor pro iniciativy občanů nespokojených se stranickým vedením. Definitivní pád režimu, který nebyl schopný efektivního vedení ani hospodaření, se začal rýsovat v čím dál jasnějších konturách.

12 námětů

Obsahující 60 videí  a  32 pracovních listů

Seriál Volha a normalizace

Náměty do výuky

Volha: Jak pracovala StB?

Volha: Jak pracovala StB?

4 2
Více o námětu
Volha: Normalizovaná televize

Volha: Normalizovaná televize

1 3
Více o námětu
Volha: Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?

Volha: Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?

2 2
Více o námětu
Volha: Za nové tvůrčí činy

Volha: Za nové tvůrčí činy

1 3
Více o námětu
Volha: Proč mu daroval svoje auto?

Volha: Proč mu daroval svoje auto?

2 3
Více o námětu
Volha a televizní zákulisí

Volha a televizní zákulisí

15 1
Více o námětu
Fenomén normalizace

Fenomén normalizace

5 2
Více o námětu
Státní bezpečnost a cenzura

Státní bezpečnost a cenzura

5 2
Více o námětu
Boj proti normalizačnímu režimu

Boj proti normalizačnímu režimu

6 2
Více o námětu
Všední život za normalizace

Všední život za normalizace

6 1
Více o námětu
Stavby v období normalizace

Stavby v období normalizace

5 5
Více o námětu
Televize napříč dekádami

Televize napříč dekádami

8 8
Více o námětu

Nejsledovanější videa

60 videí
PL
Přesun kostela v Mostě 1975
01:02

Přesun kostela v Mostě 1975

Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.

PL
Palachův týden 1989
03:05

Palachův týden 1989

V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.
PL
"Normální" život v normalizaci
01:42

"Normální" život v normalizaci

Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století, období tzv. normalizace, zanechala u průměrného občana československého státu šrám hlavně na duši, respektive na jeho morálce. Normální bylo říkat na veřejnosti něco jiného, než co jste si doopravdy mysleli. Toto negativní dědictví si s sebou jako národ neseme dodnes.

PL
Kdo je Václav Havel?
10:41

Kdo je Václav Havel?

Dobový publicistický pořad byl součástí kampaně vedené proti Chartě 77 bezprostředně po jejím zveřejnění. Reportáž zobrazuje Václava Havla jako celoživotního "nepřítele socialismu".
Karel Gott: Jdi za štěstím
03:52

Karel Gott: Jdi za štěstím

Jestli někdo byl ikonou československé hudby (nejen) v 70. a 80. letech, pak určitě Karel Gott. Jeho postavení mu umožňovalo koncertování nejen v sovětském bloku, ale i na západě. Jeden z jeho největších hitů je píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce Jdi za štěstím. Hit se stal ústřední písní pohádky Jak se budí princezny, ale málokdo ví, že byla složena pro festival v Japonsku v roce 1977, kde ji také Gott zazpíval v angličtině jako Go in Search of Happiness. Podívejte se na unikátní záběry z dobového dokumentu.

Zahájení televizního vysílání 1. 5. 1953
03:17

Zahájení televizního vysílání 1. 5. 1953

Byl to Jaroslav Marvan, kdo jako první přivítal diváky 1. května roku 1953 u sledování nově vzniklé Československé televize. Jak toto první vysílání vypadalo? Podívejte se na rekonstrukci prvního televizního vysílání ČST, kterou zachytily televizní kamery o pět let později. V ukázce uvidíte úvodní slovo Jaroslava Marvana a část inscenace Molièrova Lakomce v podání Františka Filipovského.
PL
Glasnosť a perestrojka
06:50

Glasnosť a perestrojka

Glasnosť a perestrojka byly termíny, které zavedl v osmdesátých letech v SSSR generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. Glasnosť neboli otevřenost omezila cenzuru, neboť Gorbačov chtěl, aby se v SSSR mohlo svobodněji diskutovat, a tím napravit některé chyby režimu. Perestrojka byla ekonomickou přestavbou, která měla za cíl reformovat sovětské hospodářství. Vedení KSČ souhlasilo s perestrojkou, protože hospodářský systém nebyl dost efektivní, avšak na glasnosť se dívalo s nedůvěrou. Nově se objevilo družstevní podnikání.
PL
První máj 1989
02:45

První máj 1989

Začátkem května se za minulého režimu slavily tzv. májové dny. Vedle oslav výročí konce druhé světové války a začátku květnového povstání v roce 1945 patřil k největším manifestačním svátkům prvomájový průvod. V roce 1989 měl nejen v Praze ale i jinou než oficiální, režimu poplatnou tvář.

PL
Podpultový prodej
06:35

Podpultový prodej

Fronty v podstatě na cokoliv patřily k běžnému životu obyvatel ČSSR. Socialistické podniky často nestíhaly uspokojit poptávku po zboží. Nedostatkové výrobky schovávali prodavači pro své příbuzné, známé či známé známých. Vznikaly tak sítě vztahů mezi lidmi, kteří si byli navzájem užiteční. Neznámý člověk, který „jen“ vystál frontu, pak neměl šanci si „rezervované“ zboží koupit.

PL
Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace
06:24

Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.

Podepsání Charty 77
01:35

Podepsání Charty 77

Výzvu, která byla nazvaná Charta 77, podepsalo několik set občanů tehdejšího Československa. Chtěli upozornit na porušování lidských práv a svobody. Například muzikanti mohli hrát jen to, co jim komunisté schválili. V roce 1976 zavřeli několik muzikantů jen proto, že v písničkách zpívali neslušná slova. Komunisté zakázali otištění Charty v československých novinách.

Sejdeme se na Vlachovce
06:33

Sejdeme se na Vlachovce

V roce 1973 začala Československá televize vysílat hudební pořad Sejdeme se na Vlachovce. Hostinec se sálem zažil už první republiku, ale velkou slávu mu přinesla až sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století, kdy zde vystupovaly české a moravské dechovky. Diváci se sjížděli snad ze všech koutů republiky, lákala je nejen dechovka, ale i průvodce Josef Zíma a jeho hosté.
PL
70. a 80. léta v Československé televizi
06:43

70. a 80. léta v Československé televizi

Takhle tedy ne, soudruzi! Kdo ovlivňoval Československou televizi v 70. a 80. letech 20. století? A proč se například v lednu 1969 nemohly vysílat filmy, ve kterých byly záběry s ohněm? Video odpoví nejen na tyto otázky, ale poodhalí další zajímavosti z televizního světa své doby.
PL
Underground v komunistickém režimu
03:53

Underground v komunistickém režimu

V komunistickém režimu existovala undergroundová komunita, kde se sdružovali lidé, kteří nechtěli žít podle diktátu státu a chtěli žít co nejvíce svobodně. Byli ovšem vždy sledováni Státní bezpečností, často obviněni z protistátní činnosti, nenašli zaměstnání apod. Režim se jich chtěl zbavit i tak, že jim nabídl vystěhování do zahraničí. Mluvíme o době, kdy cestovat do zahraničí nebylo možné bez svolení státních úřadů.
PL
Televizní vysílání v srpnu 1968: Provizorní studio Petřiny
01:28

Televizní vysílání v srpnu 1968: Provizorní studio Petřiny

Během srpnové okupace roku 1968 vysílali pracovníci televize tajně z několika různých pracovišť, někdy s nasazením vlastního života. Uvidíte ukázku z tajného studia v Praze na Petřinách. Na záznamu mluví Emil Zátopek.
Budova Československé televize na Kavčích horách
04:15

Budova Československé televize na Kavčích horách

Československá televize zahájila vysílání v roce 1953. Studio zpravodajství sídlilo v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici. S dalším rozvojem se ukázaly její prostorové limity, a proto se začalo od roku 1962 s výstavbou celého komplexu nových budov na Kavčích horách. Budova zpravodajství byla zprovozněna v roce 1979.
PL
Slušovický zázrak
05:26

Slušovický zázrak

JZD Slušovice se také říkalo stát ve státě. Tržby tohoto původně pouze zemědělského družstva byly v roce 1989 7 miliard korun a zaměstnávalo 7000 lidí. Výrobky vyváželo do zahraničí a mělo široký přidružený výrobní program od biochemie přes pneumatiky a počítače až po kravíny. Samo dováželo ze zahraniční zboží tuzexového typu, které prodávalo ve vlastních prodejnách Kvatro, kde mohli nakupovat pouze zaměstnanci. Ve Slušovicích se pořádaly koňské dostihy a byla zde vybudována čtyřproudá "dálnice", která odklonila dopravu od staré zástavby a prostoru dostihové dráhy. Stát nechal fungovat tento "stát ve státě" proto, že svými obrovskými zisky hrál důležitou roli v plnění hospodářského plánu.
Chodec nebo automobil?
09:01

Chodec nebo automobil?

Od vynálezu automobilu se vede stýkání a potýkání pěších a jezdících v autech. Podívejte se na krátkou filmovou esej ze začátku 80. let na toto téma. Doplní ji dobové ilustrační záběry ze „století aut“.

Spuštění 2. programu Československé televize
09:07

Spuštění 2. programu Československé televize

Na konci šedesátých let se rozhodlo o spuštění druhého programu Československé televize. Zkušební vysílání začalo v únoru 1970, pravidelné pak v květnu téhož roku. Podívejte se na dobový dokument o problémech se spuštěním nového programu, zejména pro uživatele, kteří si museli opatřit nové antény a hlavně nové televizní přístroje. To vše při dostupnosti nejprve pouze ve čtyřech městech: Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě.

Karel Gott ve Slaném
09:14

Karel Gott ve Slaném

Karel Gott byl už za svého života legendou české a československé hudební scény. Velkou popularitu mu přinesly i pořady Československé televize, v nichž účinkoval. Mimořádný prostor dostal v sedmdesátých letech v hudebním pořadu s názvem Zpívá Karel Gott, který většina pamětníků má spojený s divadlem ve Slaném, kde se pořad za režie Jána Roháče natáčel.
PL
Nástup normalizace
03:05

Nástup normalizace

Pád Alexandra Dubčeka z postu prvního tajemníka KSČ v srpnu 1968 znamenal začátek nové epochy nejen v komunistické straně, ale v celé československé společnosti. Vypořádání se s reformním hnutím roku 1968 pak vyústilo v nástup takzvané normalizace. Přineslo mimo jiné velký návrat Gustava Husáka. Podobu politické diskuze určoval dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti. U řadových členů následovala náprava, o stranickou knížku přišlo více než 300 tisíc lidí.

PL
Volha: Jak fungovala StB?
03:59

Volha: Jak fungovala StB?

Ukázka ze seriálu Volha ilustruje, jakým způsobem pracovala Státní bezpečnost při zavazování si tajných spolupracovníků. Hlavní hrdina Stanislav Pekárek je řidič Československé televize (ČST). Ke spolupráci byl pravděpodobně vybrán proto, že během své práce přijde do kontaktu s řadou potenciálně „politicky nespolehlivých” osob z oblasti publicistiky a televizní zábavy. Příslušníci se ho nejdříve snaží přimět ke spolupráci konfrontováním s nasbíranými kompromitujícími materiály. Stanislav však využívá situace a snaží se vyjednávat o možných výhodách, které by mu spolupráce přinesla. Jeho pohnutky ke spolupráci tedy nemůžeme označit jako ideové.

PL
Bez úplatku ani ránu
02:16

Bez úplatku ani ránu

V 70. a 80. letech byly úplatky součástí všedního dne prakticky každého občana. Výsledkem socialistického hospodaření byl totiž chronický nedostatek některého zboží a služeb. Bez "podmáznutí" jste nesehnali automechanika, maso u řezníka ani dobrého doktora.
Armádní pořad Kompas
13:59

Armádní pořad Kompas

V období normalizace vysílala redakce brannosti pořad Kompas. Byl to jeden z pořadů, kterými se prezentovala Československá lidová armáda a další bezpečnostní složky. Podobnými pořady byly Azimut či Maják. Ukázka z pořadu Kompas je z roku 1984 a ukazuje společné cvičení armád sedmi zemí východního bloku Štít 1984, které bylo největším cvičením na našem území v historii.
PL
Reakce komunistů na Chartu 77
05:44

Reakce komunistů na Chartu 77

Charta 77 vzbudila u komunistické vlády silnou reakci. Důvodů bylo více. Především se komunisté obávali, že k rozumně sepsanému textu by se mohly připojit desetitisíce lidí, což už by mohl být problém, a velký vliv měla i publicita. O Chartě 77 se psalo ve všech světových denících a celý akt vyvolal mimořádnou diplomatickou aktivitu. Za podepsání Charty 77 nemohli ani nikoho uvěznit a pro trestní stíhání bylo třeba hledat zástupné důvody. Účty se signatáři si režim částečně vyrovnal až o dva roky později při procesu s členy VONS.
PL
Tajné akce StB: Akce Pavouk
01:00

Tajné akce StB: Akce Pavouk

Filmaři Dušan Klein a Arnošt Goldflam vzpomínají na své angažmá v ČST v 80. letech, kdy se setkávali s antisemitsky motivovanou diskriminací či nátlakem. Státní bezpečnost tvůrce a zaměstnance židovského původu chtěla mít pod kontrolou, jelikož představovali potencionální hrozbu pro propagandu režimu. Pořad byl vysílán v roce 2009 a je součástí série „Tajné akce StB", která se zaměřuje na kontroverzní a nelegální činnost Státní bezpečnosti v Československu.
PL
Veksláci
04:08

Veksláci

V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
PL
Co se četlo v 60. letech a za normalizace
11:33

Co se četlo v 60. letech a za normalizace

Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na otázku, jaká literatura se četla a vydávala v 60. letech 20. století a za doby normalizace. Ani v této době nebylo kvůli cenzuře lehké vydat knihu a literatura se postupně rozpadla na několik proudů. Také se dozvíme, co byly v té době oblíbené knižní čtvrtky.

PL
Nuselský most v Praze 1973
01:05

Nuselský most v Praze 1973

Plány na překlenutí Nuslí jsou už z doby první republiky, ale až výstavba sídliště na Pankráci byla impulsem pro postavení mostu spojujícího Pankrác s Karlovem. Most byl dokončen v roce 1973, v roce 25. výročí komunistického převratu, a dostal jméno Most Klementa Gottwalda. Jeho vnitřkem vede trať linky C pražského metra a svůj současný název má most od roku 1990.
PL
StB: Příběh dvou spolužáků
24:29

StB: Příběh dvou spolužáků

Státní bezpečnost využívala za minulého režimu desítky tisíc spolupracovníků, od nichž získávala různorodé informace, které pak zpracovávala a vyhodnocovala. Každý rok jich zaměstnávala několik tisíc, i když málokdo se stal agentem dobrovolně. Jak „snadné“ bylo stát se v totalitním státě spolupracovníkem a co to obnášelo, si můžeme ukázat na příběhu dvou bývalých spolužáků z vysoké školy, Jiřího Umlaufa a Petra Mičky.
PL
Škoda Favorit
06:05

Škoda Favorit

Symbolem normalizačního Československa byla i škodovka. Osobní vůz značky Škoda vlastnila téměř každá rodina. Oblíbené byly škodovky i v zahraničí, tj. prodávaly se i na západ - zejména kvůli nízké pořizovací ceně a spolehlivosti. V roce 1983 rozhodlo vedení strany o tom, že bude vyvinut nový typ. Na konstrukci a výrobu dostali konstruktéři šibeniční termín tři roky. Tak přišel na svět nový vůz s názvem Favorit v roce 1986. Vyrábět se začal až o 2 roky později, zájem byl obrovský a v duchu socialismu si na něho člověk musel počkat v pořadníku.
Vídeň 1990
07:29

Vídeň 1990

Po pádu komunistického režimu v Československu v listopadu 1989 došlo i k otevření hranic, a mnozí tak mohli poprvé ve svém životě vycestovat do dříve nemožného zahraničí. Jednou z prvních destinací byla rakouská metropole Vídeň. Podívejte se na reportáž z roku 1990, která je zajímavým obrazem tehdejšího vnímání našich možností, zejména finančních, při cestě do ciziny.
PL
Metro v Praze 1974
00:45

Metro v Praze 1974

První úvahy o podzemní dráze v Praze jsou už z konce 19. století, ale se stavbou prvního úseku sítě pražského metra se začalo až koncem šedesátých let 20. století. Do provozu byl slavnostně uveden k výročí osvobození Československa v roce 1974.
PL
Kostel svatého Josefa v Senetářově
01:40

Kostel svatého Josefa v Senetářově

Jednou z mála církevních staveb, která byla postavena za komunistického režimu, je kostel sv. Josefa v Senetářově na Blanensku. Vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v moderním stylu inspirovaném francouzským architektem Le Corbusierem. Jak to bylo možné? Jak unikátní stavba vypadá uvnitř?
Rozhovor s odborníkem
PL
Úvod do televizní propagandy
09:25

Úvod do televizní propagandy

Vydejte se s námi na exkurzi do Československé televize od doby jejího vzniku, tedy roku 1953 až do konce totality v roce 1989. Jaká byla její role v totalitním systému? Propagovat Komunistickou stranu a šířit takové myšlenky, které upevňovaly její moc. Kolik programů a televizních stanic občanům KSČ dovolila? Je Česká televize v podstatě pokračovatelem Československé televize?
Husákovy děti
05:50

Husákovy děti

V první polovině 70. let vedlo Československo statistiky v ročních přírůstcích narozených dětí. V ukázce se dozvíte, proč se dnes této generaci říká Husákovy děti, jak 70. léta vnímaly děti a jak je vnímali dospělí.

Televizní středisko Kavčí hory
06:38

Televizní středisko Kavčí hory

Nová budova Československé televize na Kavčích horách v Praze se začala plánovat už v druhé polovině 50. let. Stavěla se pak od roku 1962 a její výstavba se dokonce jeden čas i zastavila. Další prodlení ve výstavbě přinesly technické změny televizního vysílání. Podívejte se na část dobové diskuse nad výstavbou objektů ČST, v níž se dozvíte i o plánovaných částech areálu, které nakonec nikdy postaveny nebyly.
PL
Dokončení dálnice D1 1980
02:41

Dokončení dálnice D1 1980

Historie vybudování rychlostní komunikace v Československu sahá do třicátých let 20. století, ale hlavní práce na naší nejstarší a nejdelší dálnici začaly až v druhé polovině 60. let. Poslední úsek byl dokončen v roce 1980, vzniklo tak přímé a rychlé spojení mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Podívejte se na reportáž o stavbě posledního úseku D1.
Česká škola ve Vídni
08:12

Česká škola ve Vídni

Počátky české školy v hlavním městě Rakouska Vídni spadají do roku 1872. Od té doby se počty žáků pohybovaly jako na houpačce, nejvíce jich měla ve třicátých letech 20. století, kdy jich bylo okolo 4000. Teď je to asi desetina. Podívejte se na dobový dokument o české škole, která nedávno oslavila 150 let svého trvání.
Jitex Písek
09:08

Jitex Písek

Písecký podnik JITEX byl v druhé polovině 20. století největším textilním výrobcem v Československu. Založen byl v roce 1949 jako výsledek rozhodnutí tehdejšího režimu podpořit ekonomicky slabší region novým průmyslovým závodem. Dokument z roku 1987 ukazuje výrobní sortiment podniku v druhé polovině 80. let, postupy výroby, návrhy módních kolekcí a dobový komentář, který otevřeně kritizuje některé slabiny centrálně plánovaného hospodářství.
PL
Volha: Hodíme to na Židy
02:03

Volha: Hodíme to na Židy

Svalování viny za události pražského jara na osobnosti s židovskými kořeny bylo způsobeno různými faktory. V první řadě se jednalo o šíření propagandy ze strany komunistického režimu, který potřeboval najít viníka pro neúspěch své politiky. Židé byli vnímáni jako intelektuální elita, která stála za reformními tendencemi v rámci KSČ. V 60. a 70. letech navíc docházelo k návratu antisemitismu v rámci celého východního bloku. Tento antisemitismus byl často spojován s antisionismem a zahrnoval například obvinění z antikomunismu a upřednostňování zájmů Izraele. V sovětském pojetím byli za sionisty považováni všichni, kdo měli nějaké židovské předky, s pravým významem pojmu toto označení nijak nesouviselo. Spíše odpovídalo nacistické představě o dědičnosti židovské rasy.

Normalizační diskotéka
09:44

Normalizační diskotéka

Diskotéku definuje slovník jako společenskou zábavní akci, při níž se poslouchá hudba a tančí. Počátky diskoték v tehdejším Československu spadají do šedesátých let, ale zejména v období normalizace byly pro mladou generaci vítaným rozptýlením. Podívejte se na filmovou esej o diskotékách z jara roku 1983 a vnímejte vztah tehdejší moci k diskotékám, na nichž měli mladí jednu z mála příležitostí, jak se seznámit s písněmi západní produkce.
PL
Elita diktatury
00:57

Elita diktatury

Od roku 1960 byla v československé ústavě zakotvena tzv. vedoucí úloha Komunistické strany Československa. Členství v ní znamenalo mít výhody pro sebe a svoji rodinu na všech úrovních, zvláště po srpnové okupaci v roce 1968 v období tzv. normalizace. V mnoha vedoucích pozicích se nestraník zkrátka nemohl ocitnout. Strana rozhodovala o všem.

PL
Novinářem za normalizace
25:00

Novinářem za normalizace

O novinářích se říká, že jsou sedmou velmocí a hlídacím psem demokracie. Jak ale fungují v situaci, kdy všechna média ovládá totalitní stát? Podívejte se na osudy tří významných českých novinářů. Každý z nich, Karel Pacner, Ondřej Neff i Martin Komárek, působil ve sdělovacích prostředcích různě dlouhou dobu a mají za sebou i roky působení v komunistických novinách. Jak vnímali svoji roli v komunistické propagandě? Jak fungovaly tehdejší redakce?
PL
21. srpen 1969: Vítězství státu nad kontrarevolucí
02:47

21. srpen 1969: Vítězství státu nad kontrarevolucí

V srpnu 1969, rok po okupaci „spřátelenými“ vojsky Varšavské smlouvy, se na mnoha místech ČSR konaly živelné demonstrace. Režim je násilně potlačil, stovky lidí byly pozatýkány a zraněny. Došlo dokonce i k několika úmrtím. Zločiny spáchané Veřejnou bezpečností a jednotkami Lidových milicí nebyly nikdy řádně vyšetřeny.

PL
Pád československých komunistů
04:20

Pád československých komunistů

V roce 1985 se stal novým vůdcem sovětských komunistů Michail Gorbačov. Záhy přišel s reformami, ne nepodobnými těm, které připravovalo vedení československých komunistů v závěru šedesátých let během pražského jara. Českoslovenští komunisté se tak dostali do paradoxní situace, kdy měli provádět reformy, na jejichž odmítnutí si vybudovali svoji politickou pozici za normalizace. A bez těchto reforem se komunistický režim pomalu hroutil. A to nejen ekonomicky. Lidé posílají straně stále více stížností na nekompetentní stranický aparát a berou iniciativu do vlastních rukou.

Jak se stát/nestát spolupracovníkem StB
24:23

Jak se stát/nestát spolupracovníkem StB

Státní bezpečnost, československá politická policie, měla velké množství spolupracovníků. Spousta z nich se jimi nestala z přesvědčení, ale podlehli vydírání ze strany tehdejšího režimu. Václav Štěpán, Čestmír Huňát a Josef Rössler vypravují svůj příběh ze třech různých dekád komunistického režimu. Šlo se spolupráci vyhnout? Co to znamenalo pro jejich další osudy? Mohl jedinec morálně zvítězit nad tehdejší mocí?
PL
Normální metody práce: výpověď důstojníka rozvědky
00:35

Normální metody práce: výpověď důstojníka rozvědky

Ukázka přináší výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky. Ulč velmi výstižně, reálně a věrohodně ukazuje formy, které StB používala k diskreditaci nepohodlných osob nebo k získávání informací. Svoji práci s odstupem nehodnotní jako nemorální. Ve vzpomínce jasně proklamuje, že šlo o „normální metody práce”.

PL
Volha: Televize v zajetí propagandy
01:12

Volha: Televize v zajetí propagandy

Ukázka zachycuje rozhovor redaktora Zajíčka se členy jednoho ze štábů publicistiky. Redaktor Zajíček, typický produkt kádrových změn popisovaných ve zdrojích 4 a 5, se arogantně domáhá naplnění svých představ, které jsou podle zkušenější a profesionálnější režisérky Válové nerealistické. V promluvě produkčního Horáčka sledujeme jeden z motivů konformity v období komunistického režimu – ohled na kariéru dětí. V ukázce se též mihne řidič Standa Pekárek, o němž už z prvního dílu víme, že je agentem StB.
Reportáž Československé televize o mladých
10:10

Reportáž Československé televize o mladých

Československá televize připravovala vedle zábavných pořadů a zpravodajství i publicistické pořady. Podívejte se na ukázku jednoho z nich, který se jmenoval Mladýma očima a měl být patrně sondou do života mladých a jejich starostí a problémů na počátku sedmdesátých let.
Vánoce na konci 80. let
07:15

Vánoce na konci 80. let

Každý týden vznikal v Krátkém filmu Praha filmový zpravodaj. Podívejte se na jeden z konce roku 1987. Je to malá sonda do předvánočního shonu a hledání vánoční atmosféry s osobitým komentářem a zpěvem Jana Vodňanského.
PL
Rozhovor s agentem Veselým z tajné služby CIC
02:09

Rozhovor s agentem Veselým z tajné služby CIC

Pořad, který zachycuje rozhovor s agentem tajné služby, vznikl v roce 1957 v Měšťanské besedě v Praze. Co byla služba CIC? A v čem spočívala práce agenta Veselého?
PL
Co si děti přejí k nové pětiletce
01:47

Co si děti přejí k nové pětiletce

Dětský svět patřil k častým a věrným motivům československé televize. Dobová tendenční reportáž z jeslí v Hradci Králové měla občany povzbuzovat k pracovitosti, aby se jejich dětem dařilo dobře.
Automobil Volha
05:45

Automobil Volha

V roce 1982 začal sovětský automobilový závod GAZ v Gorkém (dnes Nižní Novgorod) vyrábět automobil Volha GAZ 3102. Podívejte se na dobovou reportáž o v té době novince z legendárního pořadu Auto-moto-revue. Ve videu uvidíte i předchozí modely, které se dovážely do Československa, včetně prvního modelu Volha GAZ-21, jež se stala velmi oblíbeným automobilem a dostala familiární přezdívku „carevna“.
PL
Normální metody práce II: výpověď důstojníka rozvědky
00:25

Normální metody práce II: výpověď důstojníka rozvědky

Ukázka rozvíjí výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky.

PL
Když jsem se motal mezi pankáčema: výpověď agenta StB
01:29

Když jsem se motal mezi pankáčema: výpověď agenta StB

Ukázka zachycuje výpověď Jaroslava Koláře, který se v druhé polovině 80. let angažoval v ekologických organizacích, stýkal se s punkovými kruhy a signoval petici Několik vět. Kolář tak kolem své osoby vytvořil velice důvěryhodnou legendu, díky níž nikdo z jeho okolí až do revoluce netušil, že působí jako agent StB. Na svoji spolupráci vzpomíná spíše jako na mladické dobrodružství a zcela si nepřipouští závažnost svého chování.

PL
Volha: Když to podepsal i Kája
01:55

Volha: Když to podepsal i Kája

Ukázka nás zavádí do prvních měsíců roku 1977, kdy veřejný prostor zaplnila mediální kampaň zaměřená na dehonestaci Charty 77. Jelikož text prohlášení nesměl být nikde veřejně publikován, koloval pouze v samizdatové formě a jeho obsah znala jen hrstka zasvěcených. Podpisové akce, které se proti Chartě 77 organizovaly, tak stavěly lidi do paradoxní situace – chtělo se po nich, aby se vymezili, aniž by věděli proti čemu.
PL
Vzpomínky uprchlíků: Myslel jsem, že svou vlast už neuvidím
09:22

Vzpomínky uprchlíků: Myslel jsem, že svou vlast už neuvidím

Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
PL
Volha: „Na tady, vezměte si moje auto!”
01:44

Volha: „Na tady, vezměte si moje auto!”

Ukázka zachycuje Standu Pekárka s kolegy při jízdě přes Prahu v druhé polovině roku 1989, kdy tisíce občanů NDR usilovaly o emigraci do SRN přes velvyslanectví SRN v Praze na Malé Straně. Uprchlíci byli nouzově ubytováni na velvyslanectví i jeho zahradě. Do Prahy často přijížděli auty, které tam zanechávali.
PL
Práce pro Československou televizi za totality
04:42

Práce pro Československou televizi za totality

Československá televize byla nástrojem KSČ s přímým vlivem na občany. Pracovali tedy v Československé televizi pouze komunisté? Byli všichni tvůrci pořadů příznivci režimu? Jak se v průběhu let měnila angažovanost zaměstnanců Československé televize?

Nejstahovanější pracovní listy

32 listů

Pracovní list: Všední život normalizace

Zatímco 50. léta 20. století přinesla politické procesy a tvrdé pronásledování nepřátel režimu, 60. léta pokus o reformu, doba normalizace byla dobou především morálního úpadku.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Článek: Vysílání ČST v 70. a 80. letech

Jak se postupně rozšiřovala místa, odkud Československá televize vysílala? Kdy se začalo vysílat barevně? A co to byla huliza?
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost

Pracovní list: Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?

Pracovní list k lekci „Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?"
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Pracovní list: Jak pracovala StB?

StB pracovala jako byrokratická instituce, její práci upravovala řada směrnic, které postupně upřesňovaly a zefektivňovaly její metody a postupy.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Metodika: Jak pracovala StB?

Metodika k první lekci: "Jak pracovala StB?" k vytištění.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Komiks: Jak vypadala reklama v dobách socialismu?

2. stupeň ZŠ
Střední škola
Člověk a společnost

Pracovní list: Nesouhlas s normalizací

Pojem normalizace se pravděpodobně poprvé objevil už v Moskevském protokolu ze srpna 1968, se píše, že českoslovenští představitelé vyjádřili své odhodlání dosáhnout normalizace poměrů v naší zemi. Ne všichni českoslovenští občané přijali změny bez výhrad.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Metodika: Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?

Metodika ke třetí lekci „Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?“

Pracovní list: Normalizace v přehledu

Období mezi lety 1968 a 1989 dostalo označení normalizace. Tento pojem se pravděpodobně poprvé objevil už v Moskevském protokolu ze srpna 1968, se píše, že českoslovenští představitelé vyjádřili své odhodlání dosáhnout normalizace poměrů v naší zemi.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Pracovní list: Normalizovaná televize

Pracovní list k lekci „Normalizovaná televize“
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost

Pracovní list: Televize napříč dekádami, 60. léta

Ačkoliv ČST vysílala už 15 let, ústředním médiem během srpnové okupace roku 1968 bylo rádio. Jak vypadalo televizní vysílání? A odkud se vysílalo?
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost
Štítek Digitální kompetence

Pracovní list: Televize napříč dekádami, 50. léta

Československá televize zahájila své vysílání 1. května roku 1953. Víte, odkud vysílala? A víte, co byla CIC?
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost
Štítek Digitální kompetence

Medailonky: Představitelé normalizace

Nejdůležitější představitelé normalizace v Československu.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Článek: Československá televize a StB

Jak využívala vládnoucí strana televizi k šíření propagandy? A co se dělo během listopadových dní roku 1989?
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost

Pracovní list: Cenzura za normalizace

Cenzura jako nástroj k zamlčování faktů a šíření dezinformací se nezrodila v totalitních režimech, ale tyto režimy ji dovedly k dokonalosti. V období normalizace byl obsah médií ovlivňován jak prokomunisticky orientovanými autory, tak i autocenzurou všech ostatních.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Pracovní list: Televize napříč dekádami, 70. a 80. léta

Víte, co byla Charta 77? A kde jsou Kavčí hory, sídlo České televize?
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost
Štítek Digitální kompetence

Metodika: Normalizovaná televize

Metodika k druhé lekci „Normalizovaná televize“ k vytištění.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Člověk a společnost

Pracovní list: Státní bezpečnost za normalizace

Státní bezpečnost vznikla v roce 1945 jako součást policie – Sboru národní bezpečnost. Její existence byla utajována, nikde se konkrétně neuvádělo, co je jejím posláním a z jakých složek se skládá. Řídil ji ministr vnitra a plnila úkoly nejvyšších orgánů KSČ.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Historie ČST v důležitých datech

Jaké byly nejdůležitější milníky Československé televize? Kdy se spustil druhý program a od kdy se vysílá barevně?

Evokace na začátek lekce: Směřování zpravodajství

zdroj: Slovo komunistů z redakce Televizních novin. Rudé právo. 22. listopadu 1969, roč. 50, č. 275, s. 2.

Metodika: Za nové tvůrčí činy

Metodika ke čtvrtému námětu „Za nové tvůrčí činy“.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Pracovní list I: Za nové tvůrčí činy

První pracovní list k lekci „Za nové tvůrčí činy“.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Zobrazit vše

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 213

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání