07:15
Jestli někdo byl ikonou československé hudby (nejen) v 70. a 80. letech, pak určitě Karel Gott. Jeho postavení mu umožňovalo koncertování nejen v sovětském bloku, ale i na západě. Jeden z jeho největších hitů je píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce Jdi za štěstím. Hit se stal ústřední písní pohádky Jak se budí princezny, ale málokdo ví, že byla složena pro festival v Japonsku v roce 1977, kde ji také Gott zazpíval v angličtině jako Go in Search of Happiness. Podívejte se na unikátní záběry z dobového dokumentu.
V roce 1973 začala Československá televize vysílat hudební pořad Sejdeme se na Vlachovce. Hostinec se sálem zažil už první republiku, ale velkou slávu mu přinesla až sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století, kdy zde vystupovaly české a moravské dechovky. Diváci se sjížděli snad ze všech koutů republiky, lákala je nejen dechovka, ale i průvodce Josef Zíma a jeho hosté.
Československá televize zahájila vysílání v roce 1953. Studio zpravodajství sídlilo v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici. S dalším rozvojem se ukázaly její prostorové limity, a proto se začalo od roku 1962 s výstavbou celého komplexu nových budov na Kavčích horách. Budova zpravodajství byla zprovozněna v roce 1979.
Každý týden vznikal v Krátkém filmu Praha filmový zpravodaj. Podívejte se na jeden z konce roku 1987. Je to malá sonda do předvánočního shonu a hledání vánoční atmosféry s osobitým komentářem a zpěvem Jana Vodňanského.
Vystěhovalci mířili do Spojených států amerických od poloviny 19. století zejména po zrušení poddanství. Hlavní vlna pak přišla v 70. a 80. letech, kdy za oceán proudily tisíce Čechů. Odhaduje se, že od r. 1848 do r. 1918 celkem do USA odešlo na 350 000 osob. Jací to byli lidé? Jak těžké byly jejich začátky? Kolik stála cesta lodí? Podívejte se na diskusi historiků na toto téma.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu, nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
Rakouský občan, či spíše světoobčan Heinrich Mattoni poprvé ve svém rušném životě naráží na skutečnost, kterou dosud hlouběji nezaznamenal. Česká společnost v Rakousko-Uherské říši vyspěla, emancipovala se, zesílila, stala se politicky i ekonomicky důležitou. Dokonce i pro jeho říši minerální vody. Mattoni se rozhoduje napravit, co zanedbal. Je to ovšem velmi těžké.
V roce 1966 byla v Praze zahájena výstavba trasy C. V té době však projekt ještě nebyl zamýšlen jako metro, ale jako podpovrchová dráha pro tramvaje. Kvůli neefektivnosti trati nebyla výstavba dokončena a bylo rozhodnuto o přebudování podpovrchové dráhy na metro. Jako pozůstatek původně plánované podpovrchové dráhy zůstala stanice Hlavní nádraží.
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.