V roce 1985 se stal novým vůdcem sovětských komunistů Michail Gorbačov. Záhy přišel s reformami, ne nepodobnými těm, které připravovalo vedení československých komunistů v závěru šedesátých let během pražského jara. Českoslovenští komunisté se tak dostali do paradoxní situace, kdy měli provádět reformy, na jejichž odmítnutí si vybudovali svoji politickou pozici za normalizace. A bez těchto reforem se komunistický režim pomalu hroutil. A to nejen ekonomicky. Lidé posílají straně stále více stížností na nekompetentní stranický aparát a berou iniciativu do vlastních rukou.