Volha - lekce 3: Jak se projevoval antisemitismus ve společnosti?

Historické myšlení: dobové perspektivy

Vzdělávací cíl / Co se žáci a žákyně učí: 

• porozumí tomu, na čem stavěla antisemitská propaganda v dobách normalizace, 
• zamyslí se nad tím, proč chtěl stát sledovat občany s židovskými kořeny, 
• kriticky reflektují jazyk dobové publicistiky a identifikují ideologické manipulace, které se v něm skrývají.

Časová náročnost: 45–90 minut (pro ZŠ je určena první polovina námětu, tj. fáze 1–2, pro SŠ je vhodný celý námět, tj. fáze 1–5)

Autorský tým: Tereza Fenclová Mašková (ÚSTR), Jaroslav Pinkas (ÚSTR), Michaela Veselá (ÚSTR)

Instrukce:

FÁZE 1 – Evokace – „Hodíme to na Židy…“ (10 min.)

Vyučující rozdá žákům pracovní listy. Společně si se žáky a žákyněmi přečtou definici antisemitismu. Vyučující může předem vysvětlit i další pojmy, které se v lekci používají (sionismus – antisionismus), nebo alespoň v rychlosti ověřit, že jejich význam žáci znají.

Poté vyučující pustí evokační ukázku ze seriálu Volha (r. J. Pachl, 2023), která uvozuje téma antisemitismu v dobách normalizace. Na jejím základě se žáci zamýšlí, jestli jsou postoje pana ředitele antisemitské a co k nim mohlo vést. 

S ohledem na citlivost tématu se vyučující snaží vytvářet bezpečné prostředí a klást důraz na nepřijatelnost xenofobních a antisemitských postojů. 

FÁZE 2 – Práce se zdrojem 2 (15 + 15 min.)

Žáci a žákyně ve dvojicích analyzují zdroj 2, používají přitom metodu aktivního učení I.N.S.E.R.T. Porovnávají svá vyplnění v rámci třídy  a dohledávají odpovědi na otázky, jež si k prameni položili. Učitel funguje jako moderátor. Poté žáci a žákyně vytvářejí myšlenkovou mapu, která má zachytit, na co se zaměřovala akce StB s krycím názvem Pavouk. Po společné reflexi zhlédnou ukázku z dokumentárního filmu Tajné akce StB. Akce Pavouk (zdroj 3), na jejímž základě mohou myšlenkovou mapu rozšířit o nové poznatky. V diskuzi se zamýšlejí nad tím, proč chtěl stát sledovat vybranou skupinu obyvatel a jaké důsledky to mohlo mít pro občanské svobody.

FÁZE 3 – Skupinová práce se zdroji (20 min.)

Žáci a žákyně pracují ve dvou skupinách. Skupina A analyzuje texty věnující se domnělému vlivu židovského etnika na události pražského jara (zdroje 4 a 5), skupina B hledá znaky antisemitismu v textech „režimního“ redaktora (zdroje 6 a 2).

FÁZE 4 – Prezentace závěrů jednotlivých skupin (15 min.)

Jednotlivé skupiny prezentují výsledky své analýzy. Zároveň si poznamenávají výsledky analýzy ostatních skupin. Všechny poznatky využívají k formulování odpovědi na badatelskou otázku.

FÁZE 5 – Shrnutí a reflexe (5–10 min.)

Na závěr lekce žáci a žákyně formulují odpověď na ústřední otázku. Využívají přitom i závěry ostatních skupin. Doporučujeme prezentovat závěry, když už ne všech skupin, tak alespoň jedné, před celou třídou.

Materiály:

Zdroj 1: „Hodíme to na Židy…“

zdroj: Volha, 3. díl (r. J. Pachl, 2023)

Zdroj 2: Akce Pavouk

zdroj: Informace pro I. NMV ČSSR, 12. 3. 1987. ABS. Fondy centrálních útvarů unitárního ministerstva vnitra a Federálního ministerstva vnitra. Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli. Sionismus, akce „Pavouk“. Sign. AKR 36 i.j. 1594 

komentář: Akce Pavouk byla akce StB zaměřená proti osobám se židovskými kořeny a měla za cíl jejich zastrašování, perzekuci a v některých případech i nucenou emigraci z Československa. Je obtížné přesně určit její rozsah, jelikož mnoho záznamů bylo zničeno nebo ztraceno po pádu komunistického režimu v roce 1989. Nicméně z dochovaných archivních materiálů lze usuzovat, že StB vedla o operaci Pavouk velké množství dokumentů v průběhu celého období normalizace, tedy zejména v letech 1970–1989. Vybraný dokument z torza spisu ilustruje, jak byla židovská komunita viděna a jakým způsobem byla považována za hrozbu. 

Zdroj 3: Vzpomínky pamětníků

zdroj: Tajné akce StB: Akce Pavouk (r. J. Novák, 2009)

Zdroj 4: Poučení z krizového vývoje

zdroj: Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po 13. sjezdu KSČ. Praha: Ústřední výbor KSČ, 1971, s. 19

komentář: Poučení z krizového vývoje, které vydalo vedení KSČ v roce 1970 po potlačení pražského jara, se věnuje analýze příčin „krize“ a následného vojenského zásahu Sovětského svazu a jeho spojenců v roce 1968. V dokumentu se zmiňují různé skupiny a síly, které podle vedení KSČ ohrožovaly socialistický stát. Mezi ně měly patřit i osobnosti z politické a kulturní branže s židovskými kořeny. Ti byli označeni jako sionisté a dle dokumentu byli vnímáni jako skupina s „cizími a protinárodními zájmy“ a zároveň jako faktor podporující „buržoazní nacionalismus“. Tento odkaz na sionisty měl sloužit k posílení legitimizace moci KSČ a k diskreditaci jakéhokoli odporu proti komunistickému režimu.

Zdroj 5: Interpretace pražského jara

zdroj: IVANOV, Jurij: Sionismus, Praha 1970, s. 182–186

komentář: Konspirační interpretace pražského jara, spojující události se „sionistickými živly“, byla poprvé prezentována v sovětské publikaci Ostorožno: sionizm! Očerki po ideologii, organizacii i praktike sionizma z roku 1969. Doslov Jevgenije Jevsejeva obsahuje detailní popis údajné „podvratné činnosti sionistů“ v Československu v letech 1968–1969. 

Zdroj 6 a 7: Sionismus a antisemitismus

zdroj: KOLÁR, František Jaromír. Sionismus a antisemitismus. Praha: Svoboda, 1970, s. 16–17 a 76–77

komentář: Publicista František Jaromír Kolár publikoval již od roku 1967 antisemitské a antisionistické texty v Rudém právu. V tomto deníku se také stal vedoucím kulturní rubriky. Roku 1970 shrnul své články v knize Sionismus a antisemitismus. Na začátku kapitoly „Existuje u nás antisemitismus?“ autor cituje z došlých dopisů, následně odmítá, že by se u nás antisemitismus vyskytoval, při tom však využívá jasně antisemitskou argumentaci, když tvrdí, že antisemitismem se ohání především Židé ve svém „bolestínství“ a používají svůj původ jako argument, když se jim něco nelíbí. 

Komentář: 

Na konci 60. let se začíná projevovat novodobá podoba antisemitismu spojená především s kritikou sionismu. V Československu byl v době komunistického režimu sionismus vnímán jako ideologie, která byla v rozporu s oficiální ideologií komunistické strany. Sionismus byl považován za formu nacionalismu a imperialismu, která byla spojována s politickým a vojenským konfliktem na Blízkém východě.

V oficiálních médiích a propagandě byl sionismus prezentován jako forma rasismu a jako hrozba pro mezinárodní mír. Zároveň bylo poukazováno na nedemokratické praktiky Izraele vůči Palestincům a kritizováno jeho údajné porušování mezinárodního práva.

V roce 1967 Československo přerušilo diplomatické styky s Izraelem v důsledku Šestidenní války, kterou vedl Izrael s okolními arabskými státy. Československé sdělovací prostředky reflektovaly Šestidenní válku s protiizraelským a protižidovským akcentem. Židé v Československu byli vnímáni jako cizí prvek, který může ohrozit ideologii a stabilitu režimu.

Po srpnových událostech roku 1968 bylo poukazováno na fakt, že mnoho výrazných osobností pražského jara bylo židovského původu, například František Kriegel, Ota Šik či Eduard Goldstücker. Toto spojení bylo využíváno propagandou režimu k diskreditaci pražského jara a jeho aktérů a k posílení antisemitských nálad ve společnosti. „Kontrarevoluce” tak mohla být dávána za vinu „sionistickým živlům“ napojeným na imperialistické mocnosti. 

Přestože oficiální politika žádné „pronásledování Židů“ veřejně nepřipouštěla, existoval zde předpoklad, že každý Žid může být sionistou. Rasová příslušnost byla jednou z položek kádrového posudku. Státní bezpečnost vedla proti židovské komunitě v 70. a 80. letech 20. století akci „Pavouk“, jejímž cílem bylo evidovat osoby židovského původu a shromažďovat o nich nejrůznější materiály. Při vyhledávání osob židovského původu využívala StB také seznamy vytvořené Gestapem v období protektorátu. Operace Pavouk vedla k mnoha zatčením a nuceným vystěhováním Židů, kteří byli podezřelí z protirežimní činnosti. Akce tak značně přispěla k oslabení a rozkladu židovské komunity v Československu a k posílení antisemitských nálad ve společnosti. O rozsahu akce máme jen mlhavou představu, jelikož většina svazků byla na konci 80. let zničena.

Více informací o tématu a další materiály do výuky naleznete na webových stránkách Dějepis 21 v sekci Antisemitismus 1945-1989.