Historické myšlení: dobové perspektivy
Vzdělávací cíl / Co se žáci a žákyně učí:
- pochopit a popsat motivace politických emigrantů z východního Německa, na jejichž příkladu mohou nahlédnout obecně negativní stránky života v pozdním socialismu,
- na konkrétním příkladu uvažovat o společenské nestabilitě během rozpadu východního bloku,
- vnímat rozdílné postoje novinářů, příslušníků bezpečnostních složek a samotných emigrantů. Analyzovat zdroje nejen podle jejich mediálního žánru (fotografie, televizní reportáž, novinový článek, interní zpráva), ale i podle jejich původce.
Časová náročnost: 90 minut
Autorský tým: Bohumil Melichar (ÚSTR), Michaela Veselá (ÚSTR), Jaroslav Pinkas (ÚSTR), Tereza Fenclová Mašková (ÚSTR)
Instrukce:
První hodina (ZŠ, SŠ)
FÁZE 1 – Evokace – „Tady, vezměte si moje auto!”: cca 5 minut
Rozdáme žákům a žákyním pracovní list I. Pustíme evokační ukázku z 5. dílu seriálu Volha (r. Jan Pachl, 2023), která uvozuje téma emigrace občanů Německé demokratické republiky (NDR) do Spolkové republiky Německo (SRN) přes Prahu na podzim 1989. Následně s žáky a žákyněmi reflektujeme zobrazenou situaci. Reflexe slouží zároveň ke zmapování prekonceptů a toho, co žáci a žákyně o tématu už vědí.
FÁZE 2 – Co znamenalo vlastnictví automobilu?: cca 5 minut
Žáci a žákyně pracují s texty a vizuálními prameny vztahujícími se k automobilům značky Trabant a Wartburg. Dozví se, že se v 70. a 80. letech jednalo o velmi žádané vozy, které lidé běžně vlastnili a chtěli je kupovat za vysoké částky. Cílem je zvýraznit nestandardnost situace, kdy automobil někdo věnuje náhodnému kolemjdoucímu. Žáci a žákyně dostanou k dispozici text ohledně rozšířenosti automobilů z NDR v Československu, motoristický magazín představující nový typ vozu Trabant a inzeráty zájemců o koupi automobilů Trabant a Wartburg (periodika Autosalon a Svět motorů).
FÁZE 3 – Cvičení S Trabanty za svobodou: cca 35 minut
Žáci a žákyně ve skupinách či ve dvojicích vypracují cvičení S Trabanty za svobodou v aplikaci HistoryLab. Cílem je na základě dobových fotografií odhadnout příběh východoněmeckých automobilů ponechaných v pražských ulicích. Předpokládáme, že jim fotografie umožní událost rekonstruovat jen částečně a nepřesně. V další fázi budou žákům a žákyním nabídnuty prameny, které jim umožní svůj popis událostí doplnit či zpřesnit. Pokud se rozhodnete absolvovat jen první hodinu (doporučujeme pro ZŠ), můžete téma událostí na zastupitelském úřadě SRN doplnit vlastním výkladem.
Druhá hodina (SŠ)
FÁZE 1 – Novináři, Bezpečnost a pamětníci o situaci na zastupitelském úřadu SRN: cca 30 minut
Žáci a žákyně se vrátí ke své verzi příběhu, kterou vypracovali v aplikaci HistoryLab. Následně začnou studovat další zdroje s cílem příběh doplnit. Pracují ve třech skupinách, přičemž každá skupina zkoumá jiný typ historických pramenů a díky tomu poznají různá nazírání na tutéž událost: První skupina se zabývá dobovým zpravodajstvím (reportážemi ČSTV a článkem z dobového deníku). Druhá skupina prozkoumá záznamy, se kterými pracovala StB (archiválie z Archivu bezpečnostních složek). Třetí skupina analyzuje vzpomínky pamětníků (dostupné na webu České televize a v databázi Paměť národa). Dílčím cílem je ohledat rozdíly mezi tím, jak byla informována veřejnost a jaké informace měly o události k dispozici pořádkové složky a také jakou stopu zanechaly v paměti uprchlíků, kteří se snažili do SRN emigrovat. Žáci a žákyně zároveň získají doplňující informace umožňující jim detailně rekonstruovat celou událost. Na základě svých zdrojů odpovídají na sérii badatelských otázek.
FÁZE 2 – Odpověď na badatelské otázky a závěrečná diskuze: cca 15 minut
Žáci a žákyně na základě své práce se zdroji výše sestavují odpověď na badatelské otázky. Každá skupina s nimi seznámí spolužáky a spolužačky a následuje diskuze nad motivacemi uprchlíků či posuny ve vnímání události dobovými médii, Státní bezpečností a odrazu v paměti uprchlíků. Žáci a žákyně se snaží argumentovat faktory, které mohly vést řidiče z NDR k tomu, že odevzdal svůj vůz Standovi Pekárkovi a odešel směrem k budově ambasády SRN.
Materiály
Zdroj 1: „Tady, vezměte si moje auto!”
Zdroje 2, 3, 4: Trabant a Wartburg jako žádané automobily
zdroj: Jan Tuček: Autosalon. Přehled světové produkce, Praha 1977, s. 26–27
Svět motorů, č. 42, 19. 10. 1973
Svět motorů, č. 44, 2. 11. 1973
komentář: Soubor pramenů ukazuje oblibu automobilů, které uprchlíci jednoduše opouštěli v pražských ulicích. Zejména dobové inzeráty vedou žáky a žákyně k tomu, aby si uvědomili, kolik peněz byli ochotni obyvatelé normalizačního Československa investovat do ojetého automobilu Trabant či Wartburg (pozn. průměrný plat v 70. letech činil cca 2300 Kčs).
Zdroj 5: S trabanty za svobodou
zdroj: Cvičení v aplikaci HistoryLab S trabanty za svobodou
Cvičení je postaveno na analýze a interpretaci dobových fotografií pořízených v létě a na podzim 1989 v blízkosti zastupitelského úřadu SRN v Praze na Malé Straně. Žáci a žákyně se snaží roztřídit fotografie a odhadnout příběh, který se za nimi skrývá.
Zdroje 6, 7: Média o situaci na zastupitelském úřadu SRN v Praze
zdroj: Zpravodajství ČSTV ze srpna až října 1989. Podzim 1989: Jak východní Němci jeli přes ambasádu NSR na Západ. 00:00:00-00:02:55. Dostupné online: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1018207-stravil-podzim-1989-v-praze-myslel-jsem-ze-svou-vlast-uz-neuvidim
Potíže nekončí, Večerní Praha. List všech Pražanů, roč. 35, č. 193, 2. 10. 1989
komentář: Situaci kolem zahraničního zastupitelství SRN v Praze sledovala média. Československá televize, deníky celostátního i lokálního významu o událostech referovaly s určitou skepsí a mírnou kritikou nejen směrem k uprchlíkům na ambasádě, ale i k vykradačům odstavených vozů. Vybrané úryvky zde slouží jako dva různé prameny informací ohledně dění a představují didakticky produktivní materiál pro srovnávací žákovskou práci.
Zdroje 8, 9: Záznamy SNB a StB
zdroj: NDR občané trvale usazení na ZÚ NSR v Praze – Poznatky, ABS, sbírka Objektové svazky (OB): reg. č. OBZ-845, MV 31/43
Přítomnost NDR st. příslušníků na ZÚ NSR v Praze, 24. 8. 1989, ABS, sbírka Objektové svazky (OB): reg. č. OBZ-845, MV 31/41
komentář: Příslušníci bezpečnostních složek sledovali dění s nervozitou a snažili se získat informace ohledně dění uvnitř ambasády. Zároveň však z pramenů nevyplývá, že by jejich velení bylo připraveno aktivně bránit přístupu uprchlíků do budovy zastupitelského úřadu SRN, byť popisují určité napětí mezi příslušníky Veřejné bezpečnosti a emigranty. Záznamy bezpečnostních složek jsou specifickým historickým pramenem, který obsahuje řadu pro žáky a žákyně potenciálně nesrozumitelných výrazů. Ujistěte se proto, že textu opravdu porozuměli a problematické výrazy či pasáže vysvětlete.
Zdroje 10, 11: Vzpomínky uprchlíků
zdroje: Strávil podzim 1989 v Praze: Myslel jsem, že svou vlast už neuvidím, Česká televize, 11. 9. 2014.
Pamětník Markus Rindt, Paměť národa.
komentář: Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. V létě a na podzim 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory. Úryvek byl vybrán z rozhovoru, který s ním natočila Česká televize pro pořad Hyde Park v roce 2014.
Markus Rindt je hudebník z NDR. K jeho rozhodnutí emigrovat přispěly problémy jeho tehdejší přítelkyně, které bylo znemožněno studovat a zároveň byla pod nátlakem Stasi, s níž vytrvale odmítala spolupracovat. Pár společně odcestoval v říjnu 1989 do Československa a skrze zastupitelský úřad SRN vycestoval na Západ. Rindt pokračoval ve studiu a živil se jako hudebník. Citované vzpomínky pocházejí z rozhovoru, který zaznamenala organizace Paměť národa v roce 2019.
