portály České televize
menu

Často hledáte:

přijímací zkoušky přijímačky z matematiky hudební skladatel česká literatura čeština

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Okruh pro:

2. stupeň ZŠ
Střední škola

Lidské tělo: Dokonalá i křehká schránka

Biologie
Přírodopis

Komplexitu a dokonalost lidského těla si, pokud jsme zdraví, většinou moc neuvědomujeme. Přesto jde o systém, který je i přes veškerý pokrok moderní vědy velmi křehký. Ukážeme si, co všechno o téhle úžasné schránce víme, co nevíme a jak se snažíme vypořádat se všemi potížemi, které ji mohou během života potkat.

Lidské tělo se skládá z mnoha jedinečných součástí a systémů, které i přes všechny vědecké poznatky neumíme ničím nahradit. Krev nebo kostní dřeň proto stále čerpáme od dobrovolných dárců. A to i přesto, že už dávno víme, co je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Víte to také? A schválně si zkuste tipnout, z kolika kostí se skládá naše tělo a jak nás mohou klamat naše vlastní smysly. Možná budete překvapeni, tělo je zkrátka zázrak a podle toho bychom s ním měli nakládat. 

10 námětů

Obsahující 47 videí  a  35 pracovních listů

Lidské tělo

Náměty do výuky

Zázrak jménem buňka

Zázrak jménem buňka

10 8
Více o námětu
Trávicí soustava

Trávicí soustava

4 3
Více o námětu
Dýchací soustava

Dýchací soustava

2 3
Více o námětu
Kosterní soustava

Kosterní soustava

2 3
Více o námětu
Cévní soustava

Cévní soustava

11 5
Více o námětu
Svalová soustava

Svalová soustava

3 2
Více o námětu
Mízní soustava

Mízní soustava

2 2
Více o námětu
Smysly: pomáhají i klamou

Smysly: pomáhají i klamou

6 3
Více o námětu
Imunita: Štít, který chrání naše zdraví

Imunita: Štít, který chrání naše zdraví

6 4
Více o námětu
Vylučovací soustava

Vylučovací soustava

2 2
Více o námětu

Nejsledovanější videa

47 videí
PL
Jak vypadá buňka
00:52

Jak vypadá buňka

Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
PL
Napadení buňky virem
00:51

Napadení buňky virem

Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.

Jak pracuje lidské srdce
01:41

Jak pracuje lidské srdce

Ve videu zazní základní informace o anatomii lidského srdce, včetně toho, jakým způsobem srdcem proudí okysličená a odkysličená krev. Dále je zmíněna srdeční automacie, tedy skutečnost, že srdce neovládáme vlastní vůlí, ale že je řízeno elektrickými impulzy ze sinusového uzlu.
PL
Mikroskop
01:45

Mikroskop

Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
PL
Osteoporóza
04:12

Osteoporóza

Osteoporóza je metabolická kostní choroba projevující se úbytkem anorganické i organické části kosti a změnami její mikrostruktury. V podstatě jde o řídnutí kostí, které způsobuje jejich zvýšenou křehkost, a tedy i vyšší pravděpodobnost vzniku zlomenin. Kromě dědičného faktoru je pro její rozvoj podstatný hlavně věk.
PL
Svět rostlin
25:07

Svět rostlin

Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
PL
Chloroplasty pod mikroskopem
02:00

Chloroplasty pod mikroskopem

Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
PL
Trávicí soustava
01:26

Trávicí soustava

Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?

PL
Jak fungují kmenové buňky
02:13

Jak fungují kmenové buňky

Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
PL
Využití mikroskopu
03:37

Využití mikroskopu

Svět kolem nás je velmi rozmanitý, ne vše ale vidíme pouhým okem. Abychom se mohli podívat na některé věci a živočichy zblízka, používáme mikroskop. K čemu všemu se dnes tento vynález používá? Mrkněte na video z Wifiny.
PL
Krvácení: První pomoc
02:56

Krvácení: První pomoc

Pasáž ukazuje, jak se má správně poskytnout první pomoc zraněnému, který je v bezvědomí, nedýchá, je bez tepu nebo krvácí. Dále je zde vysvětleno, co je to krev, funkce srdce, jak probíhá darování krve a proč je darování krve důležité.
PL
Základní poznatky o krvi
01:43

Základní poznatky o krvi

Krev si všichni spojujeme s červenou barvou. Ale jak je to doopravdy? Zhlédněte souhrn základních poznatků o krvi, jako je její složení, objev krevních skupin a možnosti darování krve. Věděli jste, že na existenci krevních skupin přišli ve stejný čas dva různí vědci? A že jeden z nich pocházel z pražského Smíchova?

PL
UčíTelka (5. tř.): Lidské tělo: kostra
22:54

UčíTelka (5. tř.): Lidské tělo: kostra

Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 5. ročníku poznat svoje tělo. Kostra se skládá z mnoha částí, kostí. Budeme je poznávat, ukážeme si je a přiblížíme si jejich funkci. Připomeneme si s dětmi také důležitost některých vnitřních orgánů.
PL
Vývoj svalové dystrofie u dětí
06:02

Vývoj svalové dystrofie u dětí

Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
PL
Jak vidí zvířata
02:05

Jak vidí zvířata

Zvířata vnímají barvy úplně jinak než lidé. Lidské oko například vůbec nevidí ultrafialové záření, ale ptáci díky němu rozeznávají odstíny, které našemu zraku zůstávají skryté. Také psi a kočky vidí jinak. Jakou barvu by měla mít hračka pro vašeho psa?
PL
Spinální svalová atrofie
03:45

Spinální svalová atrofie

Spinální svalová atrofie (SMA) je skupina závažných genetických onemocnění. Onemocnění ovlivňují schopnost neuronů přenášet nervový signál ke svalům, které zajišťují například dýchání, pohyb nebo polykání. Nejzávažněji se nemoc projevuje u malých dětí po narození. Současná medicína dokáže toto onemocnění léčit. Léčba vede buď ke zlepšení stavu pacienta, nebo k tomu, že nedochází ke zhoršení průběhu onemocnění.
PL
Pokus: Sluch
04:18

Pokus: Sluch

Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
PL
Jak funguje umělé srdce?
03:26

Jak funguje umělé srdce?

Umělé srdce patří mezi největší medicínské objevy léčby srdečních onemocnění. Převážně se používá jako přechodná náhrada za vlastní srdce pro pacienty čekající na transplantaci. Bez něj by zemřeli. Dnes již existují i modernější verze tohoto přístroje, principiálně je však téměř nenahraditelný.
PL
Jak vzniká rakovina aneb nekontrolované dělení buněk
06:12

Jak vzniká rakovina aneb nekontrolované dělení buněk

Jak zjistil již dříve významný český vědec Jan Evangelista Purkyně, všechny buňky pochází z mateřské buňky, která svým dělením dává vznik buňkám dceřiným. K tomu, aby v našem těle vše fungovalo tak, jak má, je zapotřebí, aby se všechny buňky řídily určitým předem daným plánem. V ideálním případě se buňky chovají zodpovědně a nesobecky a množí se jen tehdy, pokud mají, tak aby tělo fungovalo co nejlépe. Co se ale stane, když se některé buňky přestanou těmito pravidly řídit? Takové buňky se mohou vymknout kontrole a začít se nekontrolovaně dělit. V takovém případě může dojít ke vzniku rakovinného bujení. Ve videu zjistíme, jak přesně ke vzniku rakoviny dochází, co jsou to metastázy a jaké jsou možnosti léčby rakoviny (operace, ozařování, chemoterapie).

PL
Barevné vidění
03:55

Barevné vidění

Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
PL
Pokusy: Peroxid vodíku a krev
01:58

Pokusy: Peroxid vodíku a krev

Co se stane s peroxidem vodíku, když přijde do styku s krví? Bude se rozkládat za vzniku pěny. Peroxid vodíku se rozloží působením enzymu katalázy. V druhém pokusu vložíme doutnající špejli do odměrného válce, ve kterém v předchozím pokusu reagoval peroxid vodíku s krví. Doutnající špejle znovu vzplane. Peroxid vodíku se rozkládá při styku s krví na vodu a kyslík, který podporuje hoření.

Rozhovor s odborníkem
PL
Darování krve
05:38

Darování krve

Víte, kdo může darovat krev? Jak často můžete krev darovat? A co výběr dárců může ovlivnit? Video představuje celý průběh odběru a vysvětluje časté mýty, které se s dárcovstvím pojí. Osvětluje princip krevních skupin, a to i napříč populacemi.
PL
Za lékařem: Slepé střevo
09:34

Za lékařem: Slepé střevo

Jak se pozná zánět slepého střeva? Ukázka také vysvětluje, že se operace slepého střeva není třeba bát a jak se chovat v nemocnici po takovéto operaci. V pořadu vystupuje Hurvínek, jeho kamarádi a pan doktor.
PL
Srdce: Léčba srdeční arytmie
14:30

Srdce: Léčba srdeční arytmie

Srdce je svalem, který si za celý svůj život nemůže odpočinout. Kardiovaskulární nemoci neboli nemoci srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí. Jak dokážou lékaři tento orgán opravovat? Díky čemu zvládnou opravit jen poškozenou část srdeční tkáně? Jak se dívají na dálku dovnitř srdce ve třech rozměrech?
PL
Plíce
13:24

Plíce

Pořad popisuje, jaké nemoci plic se u nás vyskytují a jak se dají léčit. Jsou zde rozhovory s lidmi a známými osobnostmi, kteří měli problémy s plícemi i z důvodu svého zaměstnání a někteří z nich podstoupili transplantaci plic. Následují rozhovory s lékaři.
PL
Jak se kazí zuby
03:53

Jak se kazí zuby

Proč se zuby kazí? Ukážeme si to na jednoduchém experimentu s vejcem. Jeho skořápku totiž tvoří uhličitan vápenatý, stejně jako zub. Skořápka se v octu po jednom dni zcela rozpustí a uvolňuje při tom oxid uhličitý. Kažení zubů můžeme pozorovat také při vložení skořápky do slazeného nápoje s obsahem kyseliny fosforečné. Hlavní příčinou vzniku zubního kazu je činnost bakterií, které v ústech trávením zbytků potravy produkují kyselinu mléčnou. Ta zuby rozleptává a způsobuje tak vznik zubního kazu.
PL
Hluk a sluch
07:26

Hluk a sluch

Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě. Vysvětlíme, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
PL
Plísně
13:13

Plísně

Pořad popisuje, jak organizmu škodí plísně nejen na potravinách, ale i doma či na těle. Jsou zde rozhovory s lidmi a známými osobnostmi, kteří měli problémy s plísněmi. Následují rozhovory s lékaři.
PL
Jak přežít s HIV
06:05

Jak přežít s HIV

V České republice se stále objevují případy nákazy HIV. Tato nemoc je sice pořád nevyléčitelná, vhodnou medikací je však možné její propuknutí oddálit. Život s touto chorobou není snadný. Česká společnost AIDS pomoc se zaměřuje na prevenci i pomoc lidem, kteří se s nemocí potýkají.
PL
Obsah železa v krvi
03:25

Obsah železa v krvi

Pokus dokazuje přítomnost železa v krvi. Krev se vyvaří do sucha, rozdrtí se na prášek a pomocí magnetu se ukáže přítomnost železa. To je součástí hemoglobinu obsaženého v krvi, který umožňuje dýchání a při tom do plic přivádí kyslík a z plic odvádí oxid uhličitý.
PL
Stavba oka a jeho vyšetření
01:51

Stavba oka a jeho vyšetření

Jak vypadá lidské oko? Z čeho se skládá a jak pracuje? A kde se nalézá okno do mozku? Podívejte se na stavbu lidského oka a na to, jak probíhá jeho vyšetření štěrbinovou lampou.
PL
Smysly ve stavu beztíže
08:45

Smysly ve stavu beztíže

Který lidský smysl vnímáme stejně na zemi jako ve stavu beztíže? Zrak se ve stavu beztíže rozostří. Při dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže mohou nastat sluchové halucinace. Jediný smysl, který je stejný na zemi i ve stavu beztíže, je hmat. Jak vypadá stav beztíže, nám v pořadu Tajemství těla ukáží herci Petr Vacek a Martin Dejdar.
PL
Astma a dýchací obtíže
06:35

Astma a dýchací obtíže

Pořad popisuje astma a dýchací obtíže, jaké mají příznaky, jak se dá s touto nemocí bojovat a jak jí předcházet hlavně formou prevence.
PL
Chronické onemocnění ledvin
07:02

Chronické onemocnění ledvin

Jaké jsou příčiny a příznaky chronického onemocnění ledvin a jak poznáme, že je nutné zajít k lékaři? Video přináší informace o stavbě a funkci ledvin, o tom, kde probíhá filtrace škodlivých látek, vylučování toxinů, vznik primární moči a produkce hormonů.
Rozhovor s odborníkem
PL
Změna krevní skupiny s využitím střevní bakterie
04:21

Změna krevní skupiny s využitím střevní bakterie

Většina z vás už asi tuší, že lidé mají čtyři krevní skupiny: A, B, AB a 0. Věděli jste ale, že je možné tyto skupiny změnit? Tým kanadských vědců našel metodu, která za pomoci střevní bakterie umí z kterékoliv skupiny vytvořit skupinu 0, tedy univerzálního dárce. Navíc tuto změnu dělá relativně spolehlivě a efektivně. Stále není ve všem jasno, možná ale tento výzkum v budoucnu výrazně pomůže při transfuzích krve. K tomu chybí ještě roky ověřování. A jak metoda kanadských vědců vypadá? A proč v tomto výzkumu nemohou vědcům pomoci zvířata? Vysvětlí Daniel Stach.

PL
Imunita
01:46

Imunita

Pasáž popisuje, co je to imunita a jaký má význam pro lidský organismus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Úryvek spadá do širšího okruhu videí, které se zaměřují na rozvoj odborné slovní zásoby. Je vhodné pro žáky s dobrou komunikativní znalostí češtiny.
PL
Měření tlaku
04:39

Měření tlaku

Mnozí z nás trpí vysokým krevním tlakem, jiným naopak tlak dost kolísá. A lidem, kteří mají za normálních okolností tlak v mezích normálu, se při návštěvě lékaře zvyšuje. Říká se tomu syndrom bílého pláště. MUDr. Jiří Pešina popisuje různé způsoby měření tlaku a vysvětluje důležitost pravidelného domácího měření tlaku.
PL
Mikrobi v ústech
04:28

Mikrobi v ústech

Mikrobi dutiny ústní nás chrání proti kvasinkám a plísním. Pokud ale dojde k jejich přemnožení, mohou nám uškodit. Jak se chránit před přemnožením mikrobů? Základem je ústní hygiena, prevence vzniku zubního kazu, parodontózy a halitózy. Ukázka správného a efektivního čištění zubů.
Rakovina: Její vznik a léčba
22:22

Rakovina: Její vznik a léčba

Pořad se věnuje rakovině. Co o ní víme a jak ji léčíme? Vysvětluje, jak při dělení buněk rakovinové bujení vzniká, jak ji vědci a lékaři zkoumají a jak se vyvíjejí léky na rakovinu. Přibližuje také život nemocných dětí v nemocnici a roli zdravotních klaunů. A věděli jste, že na samém začátku výzkumu rakoviny stál významný český vědec?
Rozhovor s odborníkem
PL
Ontogeneze lidského imunitního systému
09:22

Ontogeneze lidského imunitního systému

Imunitní systém každého člověka je jedinečný. Z kmenových buněk kostní dřeně se diferencuje během života celá plejáda specializovaných buněk imunitního systému, jako jsou B- a T-lymfocyty, NK-buňky, dendritické buňky, makrofágy, neutrofilní granulocyty a tak dále. Ve videu se z úst Jana Černého z Přírodovědecké fakulty UK dále dozvíte, jak probíhá „výchova“ T-lymfocytů v brzlíku nebo jaké děje se odehrávají v mízních uzlinách a kde si dávají buňky sraz. Čím kmenové buňky připomínají panenku Barbie? I to se dozvíte.

O buněčných procesech s držitelem Nobelovy ceny
09:53

O buněčných procesech s držitelem Nobelovy ceny

Držitel Nobelovy ceny za  chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Onemocnění ledvin
06:34

Onemocnění ledvin

Jak vzniká onemocnění ledvin, jaké má příznaky a jak se dá s touto nemocí bojovat hlavně formou prevence a úpravou stravovacích návyků.
Rakovina prsu
02:42

Rakovina prsu

Zhoubný nádor prsu se nejčastěji vyskytuje u žen, ale může ohrozit i muže. Buňky, které se zhoubně množí, prorůstají do zdravé tkáně, imunitní systém nemá sílu je zlikvidovat. Pacient může být dlouho bez příznaků. Velký význam má prevence, jakou je pravidelné samovyšetření prsů a v případě onemocnění v rodině také diagnostická preventivní vyšetření.
Rozhovor s odborníkem
PL
Změna krevní skupiny a možný dopad na darování krve
09:01

Změna krevní skupiny a možný dopad na darování krve

Zhlédněte rozhovor s Petrem Turkem, primářem transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, přináší aktuální pohled na dárcovství krve u nás, a navíc představuje možné dopady výzkumu, který se zabývá změnou krevní skupiny pomocí střevní bakterie.
Zobrazit vše

Nejstahovanější pracovní listy

35 listů

Pracovní list: Buňka

Následující pracovní list se zaměřuje na  rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou. Žáci si pomocí jednoduchých úkolů zopakují, že buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů, a budou schopni uvést příklady organismů, které se z buněk skládají.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Pracovní list: Svalová soustava

Pracovní list je vhodný pro žáky 2. stupně ZŠ, vybrané úlohy lze použít i u starších. V PL si žáci zopakují, které tři typy svaloviny známe, podívají se na anatomické umístění některých kosterních svalů a připomenou si významné jevy, které se svalovou soustavou souvisejí.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Pracovní list: Kostra a její onemocnění - pro učitele

Tento pracovní list s řešením je určen pro učitele 2. stupně. Jeho cílem je popsat základní části lidské kostry a představit jedno z onemocnění opěrné soustavy člověka.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Řešení k pracovnímu listu: Buňka

Pracovní list s řešením pro učitele, který se zaměřuje na rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou. Žáci si pomocí jednoduchých úkolů zopakují, že buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů, a budou schopni uvést příklady organismů, které se z buněk skládají.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Pracovní list: Buňka napadená virem

Následující pracovní list se zaměřuje na téma virové nákazy. Žáci si pomocí jednotlivých úkolů dokážou lépe představit, jak virus vypadá, na jakém principu funguje a jaké jsou hlavní vlastnosti, kterými se odlišuje od buňky. Pracovní list je určen pro žáky 2. stupně základních škol.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis
Časová náročnost:
15 minut

Pracovní list: Kostra a její onemocnění

Tento pracovní list je určen žákům 2. stupně a odpovídajícím ročníkům víceletých gymnázií. Jeho cílem je popsat základní části lidské kostry a představit jedno z onemocnění opěrné soustavy člověka.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Pracovní list: Imunita

Pracovní list je určen žákům 2. stupně základní školy. Jeho cílem je prozkoumat společně se žáky různé aspekty imunitního systému, zejm. očkování. Rozvíjí kompetenci k učení a kompetenci komunikativní.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis
Časová náročnost:
15 minut

Pracovní list: Trávicí soustava

Pracovní list pro žáky 2. stupně ZŠ. k námětu do výuky Trávicí soustava, který je součástí vybrané kapitoly Lidské tělo. Porovnejte si základní informace o trávicí soustavě z našich videí. Vhodné pro prezenční i online výuku.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis
Časová náročnost:
15 minut

Pracovní list: Buňky lidského těla

V tomto pracovním listu se žáci za pomoci fotografií seznámí se skutečnou podobou některých tělních buněk, ujasní si, co to jsou kmenové buňky a k čemu slouží.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Pracovní list: Smysly

Pracovní list pro žáky 2. stupně ZŠ se věnuje tématu smyslů s důrazem na zrak a sluch. Cílem pracovního listu je přiblížit žákům toto téma skrze zajímavosti zahrnující srovnání lidských smyslů se smysly ostatních živočichů.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis
Časová náročnost:
15 minut

Řešení pracovního listu: Svalová soustava

Zde najdete řešení pracovního listu Svalová soustava. V PL si žáci zopakují, které tři typy svaloviny známe, podívají se na anatomické umístění některých kosterních svalů a připomenou si významné jevy, které se svalovou soustavou souvisejí.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis

Pracovní list: Smysly - pro učitele

Pracovní list s řešením pro učitele 2. stupně ZŠ se věnuje tématu smyslů s důrazem na zrak a sluch. Cílem pracovního listu je přiblížit žákům toto téma skrze zajímavosti zahrnující srovnání lidských smyslů se smysly ostatních živočichů.
2. stupeň ZŠ
Přírodopis
Časová náročnost:
15 minut
Zobrazit vše

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání