Buněčná teorie Matthiase Schleidena a Theodora Schwanna z roku 1838 říká, že každý živý organismus sestává z buněk. Jinými slovy, buňky jsou všechno živé kolem nás. Co se v takové buňce děje, si vysvětlíme s nositelem Nobelovy ceny. Nejmenší samostatná jednotka života může mít různé tvary, různé úkoly a funkce. Sídlí v nich mimo jiné i geny, zodpovědné za to, kým jsme a jaké jsou naše talenty i slabosti. Genetika stojí i za šlechtěním rostlin. Buňka je zkrátka fascinující věc.
Jak se čte „jazyk genů“? Jak funguje syntéza bílkovin? Porozumět buňce je zásadní pro lékaře, botaniky i biochemiky. Pojďme se společně podívat, jak vypadá vědecké zkoumání téměř neviditelných částic. Kdy a jak vznikl mikroskop, bez kterého bychom možná dodnes o buňkách nevěděli nic? Buňky jsou také zodpovědné za největšího strašáka moderní medicíny, rakovinu. Lovci záhad nám objasní, jak toto onemocnění vzniká a jak s ním moderní věda bojuje. Vysvětlíme si také, co jsou to buňky kmenové, supermani mezi buňkami.