09:53
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Jeho lebku poznáte na první pohled. Má mohutné nadočnicové oblouky a velký týlní hrbol, na který se upínalo obrovské šíjové svalstvo. Postavou by připomínal dnešní kulturisty. Byl lidskou formou adaptovanou na krajní chlad. Řeč je o neandertálci, homo neanderthalensis. Proč ze světa vymizel, dodnes přesně nevíme. Hypotéz je několik, žádnou z nich však neumíme potvrdit. Jaký byl jeho vztah k našim prapředkům homo sapiens?
Žádný živočišný druh na naší planetě nežil věčně. Podívejme se na člověka jako na živočišný druh pohledem evoluční biologie. Darwin byl přesvědčen, že člověk je jen jeden živočišný druh, který se vyvinul podle odlišných životních podmínek. Každý člověk na všech kontinentech usiluje o svoje štěstí, chce vybudovat rodinu, mít děti a pečovat o ně, nežíznit, nemít hlad a nebát se o život.
Člověk je veden vrozenou schopností a touhou postarat se o nově narozené či nezaopatřené mládě. Instinktivně pečujeme o své děti, ale i o děti cizí. Na základě vědeckých studií ovšem bohužel zjišťujeme, že jsou-li si rodiče vědomi, že potomek není jejich vlastní, častěji na takovém dítěti páchají násilí. Psychologické mechanismy nám brání chovat se násilně k malým dětem, ovšem v případě nevlastního dítěte tyto mechanismy snadněji selžou.
O vidění a slyšení toho víme poměrně hodně. Daleko méně víme o dotecích. Málo hlazení dospělí bývají smutní. Pro nejmenší děti jsou doteky základní informace o tom, kdo je jejich maminka. Jsou nejzákladnějším signálem, který malému dítěti říká, že je v přístavu, jenž ho chrání před nebezpečím vnějšího světa. Zajímavé téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Mezi domestikovanými zvířaty má kočka domací výsostné postavení, a přestože žije s člověkem, nikdy se mu úplně nepoddala. Dokonce by se dalo říci, že kočka je první zvíře, které si ochočilo člověka. Kočky dokonce žily v chrámech, kde je obsluhovali služebníci.
13 462
755
4 585
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.