09:53
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Během akce Den robotické chirurgie proběhla ve FN Motol v Praze ukázka vybavení pro robotickou chirurgii. Jak se operuje s pomocí robota? Jaké výhody to přináší pacientům? Kolik zákroků denně se s pomocí robota provádí? Jaké operace je možné s robotem provádět? Na tyto a další otázky odpovídá prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol v Praze.
Aditiva, známá jako "éčka", jsou látky, které je třeba do potravin přidávat například proto, aby se nezkazily. Bez některých takových konzervantů bychom si některá jídla ani nemohli dopřávat. Jiné bychom zase měli omezit, přestože nám díky nim jídlo více chutná.
Jak fungují naše biologické hodiny? Které hormony se v průběhu dne v našem těle vyplavují a jak nás ovlivňují? Jak vyzrát na jet lag, aneb, co dokáže melatonin? O výzkumech oceněných Nobelovou cenou za fyziologii hovoří profesorka Helena Illnerová.
V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Schizofrenie je duševní onemocnění, které postihuje jednoho člověka ze sta a pravděpodobně je s námi od počátku věků. Schizofrenie je záludná a nesmírně proměnlivá. Lidé onemocní v nejplodnějším období svého života, mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Onemocnění je může vyřadit ze života. Příznakem schizofrenie jsou bludy a halucinace. Jak spolu souvisí schizofrenie a geny? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Cukry neboli uhlovodíky jsou sloučeninou, která obsahuje uhlík, kyslík a vodík. Pomocí kyseliny sírové se vodíku a kyslíku zbavíme a zůstane nám pouze uhlík, tedy v podstatě čisté černé uhlí. Jde o demonstraci dehydratační schopnosti koncentrované kyseliny sírové.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
13 555
758
4 622
1 319
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.