09:53
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Jak líbání vzniklo? Líbání se zdá být tou nejjednodušší věcí na světě. Dokud k němu nepustíte vědce. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Dosud se mlčky předpokládalo, že biologický vývoj našeho mozku skončil před 200 000 lety. Všechny ostatní změny měly být důsledkem učení – neboli tlaku kulturního prostředí. Avšak nedávno přišli vědci na to, že přinejmenším dva geny, které kontrolují vývoj mozku, se v průběhu těchto 200 000 let vyvíjely velmi rychle i nadále. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě. Vysvětlíme, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.