hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

sociální sítě město umění wellbeing psychologie

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Okruh pro:

1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola

Druhá světová válka: Největší konflikt v lidských dějinách

Dějepis
Přírodověda Vlastivěda

Válka, kterou si nejspíš nikdy nikdo nedokázal představit. Trvala 6 let, zahynulo v ní více než 62 miliónů lidí a odhalila, jakých hrůz jsou lidé vůči sobě navzájem schopni. Vyhladila dvě třetiny evropských Židů, ukázala, co dokážou atomové bomby, jak šílené mohou být válečné zločiny. Svět se doslova otřásl v základech a bojovalo se tu o to, jestli lidstvo pohltí, anebo nepohltí věčná morální tma. Námět obsahuje také videa a pracovní listy pro ukrajinské žáky.

Mluví se o ní jako o totální válce, protože spolykala veškerý lidský, průmyslový, ekonomický a vědecký potenciál všech zúčastněných národů. A každý z nich dříve nebo později porušil požadavek na vedení války civilizovanými metodami. Přesto se symbolem druhé světové války a nejhorším příkladem genocidy stal holocaust, o jehož existenci neměla většina světa až do jejího konce ani tušení. Dodnes zůstávají některé události druhé světové války nedořešené, či minimálně vyvolávají kontroverze u veřejnosti. A aby se žádná taková hrůza už nikdy neopakovala, musí si ji ti, do jejichž historie se brutálním způsobem válka zapsala, neustále připomínat i se všemi těmi nepříjemnými pocity, které vyvolává.

11 námětů

Obsahující 179 videí  a  23 pracovních listů

Druhá světová válka

Náměty do výuky

Konec druhé světové války pohledem reportérů a pamětníků

Konec druhé světové války pohledem reportérů a pamětníků

21 3
Více o námětu
Holokaust Židů

Holokaust Židů

15 1
Více o námětu
Holocaust Romů

Holocaust Romů

6 2
Více o námětu
Československý odboj

Československý odboj

17 4
Více o námětu
Lidická tragédie

Lidická tragédie

12 3
Více o námětu
Příběhy druhé světové války

Příběhy druhé světové války

17 3
Více o námětu
Všední dny v Protektorátu

Všední dny v Protektorátu

18 1
Více o námětu
Válka

Válka

16 0
Více o námětu
Po válce

Po válce

43 0
Více o námětu
Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda

25 2
Více o námětu
Život židovských obyvatel za 2. sv. války

Život židovských obyvatel za 2. sv. války

3 4
Více o námětu

Nejsledovanější videa

179 videí
Fašismus
02:51

Fašismus

Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
PL
Mnichovská dohoda
02:45

Mnichovská dohoda

V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.
Celý film
České století: Den po Mnichovu (1938)
1:05:34

České století: Den po Mnichovu (1938)

Prezident Beneš a plukovník Moravec. Jeden chce klid a přežití, druhý zničující válku. Jeden budoucí vítěz, druhý budoucí zrádce národa, přesto spolu jejich osudy souvisejí. V dramatickém zpracování zvratů našich dějin si připomeňme 80 let od potupného aktu Mnichovské „dohody“. Příběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář.

PL
Norimberský proces
10:07

Norimberský proces

Už během závěrečných měsíců druhé světové války se rodil první mezinárodní soudní tribunál, který nakonec zasedl symbolicky v Norimberku, ve městě, kde dříve probíhaly nacistické sjezdy a kde byly v roce 1935 vyhlášeny rasové zákony. Proces s představiteli nacistického režimu byl v mnohém průlomový. Úryvek z pořadu Hydepark civilizace (2020) nabízí nejen pohled právníka a historika na samotný tribunál, ale zprostředkovává i unikátní záběry, které sloužily jako důkaz během procesu.
PL
Příběh spisovatele Arnošta Lustiga
10:51

Příběh spisovatele Arnošta Lustiga

Spisovatel Arnošt Lustig přežil Terezín, Osvětim i Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a dostal se do Prahy. V ukázce (2009) vypravuje svoji strastiplnou pouť těmito tábory. Detailně líčí své vzpomínky na každodenní realitu života v těchto podmínkách, kde člověk přežil často jen na úkor ostatních. Po válce vystřídal několik zaměstnání a v 50. letech začal psát knihy, ve kterých se věnoval převážně holokaustu. Stal se celosvětově známým a uznávaným spisovatelem. V srpnu 1968 emigroval a nakonec zakotvil v USA. O svých životních osudech a zkušenostech poutavě a vtipně vyprávěl v besedách a na přednáškách, které pořádal až do své smrti v roce 2011. V ukázce popisuje hrůzy, které přežil v koncentračních táborech během nacistické perzekuce Židů.
Hirošima a Nagasaki
02:12

Hirošima a Nagasaki

Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.

Potrestání zločinců po roce 1945
04:48

Potrestání zločinců po roce 1945

Jeden díl publicistického cyklu o třetí republice se zabývá retribucemi po skončení druhé světové války. V ukázce se mluví o poslední veřejné popravě v ČSR, kdy byl na prostoru před soudem na Pankráci oběšen v září 1945 náměstek pražského primátora, nacista Josef Pfitzner, a o popravě Karla Hermanna Franka v květnu 1946. Video obsahuje i dobové záběry ze soudu, věznice i popravy.
PL
Vladislav Vančura, spisovatel a režisér
10:42

Vladislav Vančura, spisovatel a režisér

Vladislav Vančura byl český intelektuál, spisovatel, dramatik a režisér. Video nám představuje jeho osudy, dílo, inspiraci a filmařskou tvorbu. Paralelně je sledována politická situace v naší zemi v období druhé republiky a na počátku druhé světové války. Ztělesněním událostí té doby byl Emil Hácha. Jedna z klíčových událostí, atentát na Heydricha, se stala pro Vladislava Vančuru osudnou. Byl jedním z prvních popravených v rámci odvetných opatření okupační moci…
Celý film
Anatomie zrady (1.část)
1:22:34

Anatomie zrady (1.část)

První část televizního filmu zastihuje Emanuela Moravce na sklonku období první republiky, kdy se hlásí k ideálům prezidenta T. G. Masaryka. Patří do nejužšího okruhu kolem prezidenta Beneše. Prosazuje ozbrojený odpor proti nacistickému Německu. Mnichovská dohoda je pro něj takovým zklamáním, že začne otevřeně kritizovat Benešovu vládu.
PL
Postupimská konference
02:28

Postupimská konference

Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
PL
Protektorát Čechy a Morava
03:48

Protektorát Čechy a Morava

Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
PL
Zprávičky: Mnichovská dohoda
02:00

Zprávičky: Mnichovská dohoda

Uplynulo už více než 80 let od podpisu mnichovské dohody, která zpečetila náš osud během druhé světové války. V kreslené reportáži z pořadu Zprávičky se dozvíte, co podpis mnichovské dohody znamenal pro tehdejší Československo. Naši občané často hovoří o mnichovské zradě, spojenci se jejím podpisem snažili vyhnout válce. Ustupovat zlu se zkrátka nevyplácí.

PL
Smrtící plyn cyklon B z Kolína
04:10

Smrtící plyn cyklon B z Kolína

Významný politik, disident, novinář, překladatel, exministr obrany, bývalý velvyslanec v Rusku a kancléř prezidenta Václava Havla vypráví svůj velký životní příběh 20. století. Luboš Dobrovský vzpomíná na své rodné město Kolín, kde byl ve zdejší továrně Draslovka vyráběn plyn cyklon B, který Němci používali jako smrtící jed pro Židy v plynových komorách. Norimberským zákonům neunikla ani Dobrovského židovská rodina. Tatínka čekal transport do Terezína a Osvětimi. Kolínský most se tak pro Luboše Dobrovského stal pomníkem tatínkova odchodu a utrpení Židů.
PL
Souvislost mnichovské dohody a atentátu na Heydricha
04:19

Souvislost mnichovské dohody a atentátu na Heydricha

V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.
Anna Letenská
04:49

Anna Letenská

Televizní seriál Bohéma (2017) diváky zavádí do ateliérů barrandovských filmových studií v období čtyřicátých let. Vybraná pasáž zachycuje herečku Annu Letenskou na gestapu a její rozhovor s manželkou herce Zdeňka Štěpánka. Seriál je fikce.
PL
Důvody Francie a Británie k přijetí mnichovské dohody
06:12

Důvody Francie a Británie k přijetí mnichovské dohody

V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
PL
Vyhrocení vztahů mezi Čechy a Němci v Československu
08:42

Vyhrocení vztahů mezi Čechy a Němci v Československu

Ukázka z dokumentárního filmu (2022) sleduje vývoj sudetoněmeckého hnutí a v návaznosti na něj i českoněmeckých vztahů od 30. let 20. století až do období protektorátu. Obsahuje výpovědi historiků a dobové filmové záběry ze Sudet, zobrazuje též dobové vrcholné představitele Německa, ČSR, Francie i Británie. Ukázka objasňuje roli Henleinovy Sudetoněmecké strany jako antisystémového prvku, který se významně podílel na rozkladu demokratického systému první republiky. Video dále zobrazuje reakci české společnosti na mnichovskou dohodu, která pro obyvatelstvo znamenala šok a vedla k vypjatému českému nacionalismu – veřejný prostor zaplavily požadavky na očištění českého jazyka a kultury od cizích prvků.
Digitální kompetence
PL
Tomíček: Dětství v Terezíně
10:37

Tomíček: Dětství v Terezíně

Animovaný příběh malého židovského chlapce Tomíčka se odehrává v terezínském ghettu. Ukazuje kontrast mezi drsnou realitou a vysněným světem, který Tomíček nikdy nepoznal. Animace vychází ze skutečné knihy, kterou pro chlapce nakreslil jeho tatínek Bedřich Fritta jako dárek ke 3. narozeninám.
PL
Začátek druhé světové války
01:10

Začátek druhé světové války

První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
PL
Protižidovská propaganda za Protektorátu
02:45

Protižidovská propaganda za Protektorátu

Televizní seriál Bohéma (2017) diváky zavádí do ateliérů barrandovských filmových studií v období čtyřicátých let. Vybraná pasáž zachycuje rostoucí tlak na vyčleňování Židů z veřejného prostoru a na posilování antisemitismu. Zprostředkovává diskusi tvůrců filmu Jan Cimbura (1941) se zástupcem oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora Wilhelmem Söhnelem. Pod tlakem moci vznikne snímek proslulý jako příklad spolupráce českých filmařů s nacistickou diktaturou.

Ztráta Podkarpatské Rusi
05:39

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Antisemitismus druhé republiky
07:24

Antisemitismus druhé republiky

Ukázka zobrazuje antisemitismus druhé republiky jako společenskou reakci na mnichovskou krizi. Ve vybrané pasáži se objevují úryvky z dopisů pamětníků a výpovědi historiků, kteří popisují praktické dopady antisemitismu na životy židovských obyvatel druhé republiky: omezování výkonu povolání, propouštění ze státní správy a přijetí dalších protižidovských nařízení tehdejší vládou. Jako vypovídající příklad je v ukázce zvolen oblíbený herec první republiky Hugo Haas.
PL
Uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939
01:48

Uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939

Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
PL
Svátek 28. října v letech 1938 až 1945
05:41

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
Pražské povstání
04:54

Pražské povstání

Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí. Podívejte se na reportáž regionálního zpravodajského pořad Z metropole (2015).
Pearl Harbor
04:35

Pearl Harbor

Ukázka je z inscenovaného dokumentu z roku 1968, který kombinuje autentické záběry a hrané vzpomínky účastníků útoku na Pearl Harbor ze dne 7. prosince 1941. Popisuje překvapení americké armády, její nahodilé reakce po útoku. Dnes víme, že před samotným útokem bylo dešifrováno několik depeší o tomto plánu.
PL
Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938
03:13

Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938

Rozhovor prezidenta Beneše s veliteli československé armády během dopoledne dne 29. září 1938, zatímco zástupci čtyř velmocí jednají v Mnichově. Generálové naléhají na prezidenta, aby předkládanému ultimátu neustupoval. Beneš však argumentuje bezvýchodnou situací Československa, které nemá žádné spojence, kteří by ho vojensky podpořili. Hraná ukázka (2013) zabírá jednotlivé aktéry zblízka, soustředí se na jejich emoce, které jsou zejména u armádních představitelů velmi silné.
PL
Každodenní podmínky i kulturní vyžití v Terezíně
04:00

Každodenní podmínky i kulturní vyžití v Terezíně

Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
PL
Lidice - Příběh Marie Šupíkové
02:49

Lidice - Příběh Marie Šupíkové

Marie Šupíková, roz. Doležalová, je jedna z tzv. lidických žen. V době zkázy Lidic jí bylo necelých deset let. Jejich dům se stal prvním terčem zásahu a byl v něm zřízen tzv. štáb. Jak vnímala tehdejší události? Jak na ně vzpomíná? Ukázka pochází z diskusního pořadu Historie.cs (2012).
PL
Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize
08:02

Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize

Hraná ukázka (2013) je volnou rekonstrukcí emotivního rozhovoru Edvarda Beneše s plukovníkem Emanuelem Moravcem, k němuž mohlo dojít 2. října 1938. Jádrem rozhovoru je otázka, jak kapitulace poznamená morálku českého národa. Moravec Beneše obviňuje z vraždy národa, tvrdí, že odvolání mobilizace podlomí národní sebevědomí a morálku obyvatel. Beneš se Moravcovi snaží vysvětlit, že na situaci je potřeba dívat se z evropské perspektivy, že kapitulace znamená pro Československo v dlouhodobém horizontu naději na přežití, kdežto ozbrojený konflikt by byl jen mrháním lidskými životy.
Uprchlíci z pohraničí po mnichovské dohodě
06:41

Uprchlíci z pohraničí po mnichovské dohodě

Mnichovská dohoda vedla na podzim roku 1938 ke ztrátě asi třetiny historického území českého státu. To mělo velký sociální dopad: přibližně 150 000 osob utíkalo z pohraničí do vnitrozemí. Počty uprchlíků výrazně převyšovaly možnosti jejich zabezpečení ze strany druhé republiky. Stát proto rozhodl o navrácení německých a židovských uprchlíků zpět na okupované území, což mělo pro řadu z nich fatální následky. Rozhodnutí bylo vedeno také národnostní politikou druhé republiky, jejímž cílem bylo vytvořit národnostně homogenní (československý) stát, pokud možno bez etnických menšin. Ukázku (2018) tvoří výpovědi pamětníků, historiků, dobový obrazový materiál i hrané scény.
PL
Nenastoupili
10:31

Nenastoupili

Animovaný film, který vypráví příběh židovské rodiny o tom, jak těžké bylo žít v době druhé světové války s tímto nacistickým označením. Příběh je vytvořen podle skutečných událostí a vzpomínek židovské dívky Evy Benešové.
Vzpomínky „Wintonových dětí” na cestu do Anglie
06:47

Vzpomínky „Wintonových dětí” na cestu do Anglie

V roce 1939 bylo z Československa do Anglie vypraveno několik vlaků s dětmi převážně židovského původu. Za tímto počinem stál Nicholas Winton, který je tak dodnes pro celý svět známý tím, že zachránil 669 dětí, jejichž životy by jinak téměř jistě skončily v koncentračních táborech. V ukázce z dokumentu Inspirace dobrem (2010) zazní obecný kontext záchranné akce, ale zejména pak autentické vzpomínky „Wintonových dětí”, které po mnoha letech znovu absolvovaly připomínkovou cestu do Anglie.

Přijetí mnichovské dohody
03:46

Přijetí mnichovské dohody

Hraná ukázka (2013) zobrazuje jednání prezidenta Beneše se špičkami československé armády o možnostech republiky po případném odmítnutí mnichovské dohody. Armádní představitelé shrnují aktuální mezinárodní situaci a upozorňují, že Československo nemá spojence, na které by se mohlo spolehnout. I proto se armáda podřídí rozhodnutí prezidenta Beneše mnichovskou dohodu přijmout. Jednání se odehrává u jednoho stolu, kamera zabírá jednotlivé aktéry zblízka, je proto dobře čitelná frustrace a silné emoce armádních představitelů i prezidenta Beneše.
Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi
06:24

Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi

Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.
PL
Odbojová skupina Tři králové
04:51

Odbojová skupina Tři králové

Legendární odbojová organizace Tři králové, před níž se třásli všichni příslušníci gestapa v protektorátu. Tvořili ji Josef Mašín starší, Václav Morávek a Josef Balabán. Připomeňte si jejich nejslavnější akce a další osudy.
Kolik konců měla druhá světová válka?
05:09

Kolik konců měla druhá světová válka?

Kdy skončila druhá světová válka? Pokud chceme odpovědět na tuto otázku, záhy zjistíme, že na ni lze odpovědět několika daty. Je to 8. květen, 9. květen nebo 2. září? Různá data se jeví také jako odraz politických jednání ke konci války. Bližší podrobnosti o možných výkladech konce druhé světové války uvedou historici v pořadu Historie.cs.
PL
Všeobecná mobilizace a Emanuel Moravec
04:49

Všeobecná mobilizace a Emanuel Moravec

Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce vojenského názorového proudu odhodlaného řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Ukázka (2020) zobrazuje Benešovo politické rozhodnutí podřídit se mnichovské dohodě jako bod zlomu, ve kterém se Moravec z oddaného podporovatele republiky mění v jejího odpůrce. Video zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem.
Odsun Němců
01:38

Odsun Němců

Pasáž z dobového týdeníku (1945) ukazuje pohled na odsun německého obyvatelstva. Vykresluje spořádanost odsunu, srovnává jej s osudem českého obyvatelstva za války a připomíná mezinárodní aspekty a kontrolu. Zdroj: Národní filmový archiv.
Slovenský prezident Jozef Tiso: Činy a soudní proces
04:15

Slovenský prezident Jozef Tiso: Činy a soudní proces

Jozef Tiso byl slovenský katolický kněz, ale především politik a v letech 1939-1945 prezident Slovenského štátu. Ve videu z dokumentárního historického pořadu Třetí republika (2017) jsou na začátku stručně představeny jeho nejdůležitější činy. Dále se informace ubírají k jeho poválečnému ukrývání a následnému vydání k soudnímu procesu v Bratislavě. V pasáži zazní rovněž zločiny, ze kterých byl Tiso obžalovaný (rozbití Československa, zrada při slovenském povstání a zločiny proti lidskosti), a jeho reakce na ně.
Územní změny ČSR po mnichovské dohodě
02:31

Územní změny ČSR po mnichovské dohodě

Jak se změnila mapa Československa po přijetí mnichovské dohody? A jaké důsledky z těchto územních proměn vyplynuly? O tom více v reportáži speciálního vysílání ČT k 80. výročí podpisu mnichovské dohody.

PL
František Fajtl
12:31

František Fajtl

František Fajtl byl legendární československý válečný letec. Po obsazení českých zemí se zapojil do boje proti Německu a vrcholem jeho kariéry bylo zapojení do bitvy o Británii, kdy se dokonce stal velitelem jedné anglické perutě. Jak se stal pilotem RAF? Jaké byly jeho osudy po konci války? Podívejte se na jeho příběh.
PL
Emil Hácha: Krutý osud prezidenta
02:09

Emil Hácha: Krutý osud prezidenta

V krátké reportáži (2013) u o životě Emila Háchy uslyšíte názory historiků na jeho působení v roli prezidenta 1938-1945. O okolnostech smrti prezidenta Háchy mluví i autor jeho biografie a zástupce Spolku JUDr. E. Háchy.
PL
Humanitární pomoc UNRRA pro Československo
00:53

Humanitární pomoc UNRRA pro Československo

Ukázka z filmového týdeníku (1945) obsahuje dobové záběry z příjezdu vagonů a nákladních aut s pomocí UNRRA do Československa. UNRRA, tedy Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu, fungovala v letech 1943 až 1948 a jejím cílem bylo plánovat, koordinovat a zajišťovat pomoc obětem druhé světové války ve všech oblastech pod kontrolou Organizace spojených národů. V pasáži vidíme vykládání beden, barelů a sudů. Komentář k záběrům informuje, že pomoc UNRRA směřuje do oblastí nejvíce zasažených válkou. Zdroj: Národní filmový archiv.
Terezínský rodinný tábor v Osvětimi
11:06

Terezínský rodinný tábor v Osvětimi

V noci z 8. na 9. března 1944 bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau zavražděno takřka 4000 českých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Než odešli na smrt, museli vězni napsat svým příbuzným a známým pohlednice, které byly posléze postdatovány a odeslány s účelem vzbudit zdání, že jsou všichni v pořádku. Ačkoli transportů z Terezína se uskutečnilo několik, likvidaci toho ze září 1943 lze pokládat za největší jednorázovou vraždu československých občanů za 2. světové války.
Operace Anthropoid
02:13

Operace Anthropoid

Video seznamuje s osudy tří významných výsadků z období protektorátu – Silver A, Silver B a Anthropoid. Právě poslední z nich měl za úkol provést likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jak si však vedly ostatní parašutistické odbojové skupiny na našem území? Úryvek pochází z reportáže odvysílané v roce 2015.
PL
Charismatický politik Jan Masaryk
03:10

Charismatický politik Jan Masaryk

Ve zprávě z denního zpravodajství (2013) jsou použity ukázky z československého Filmového týdeníku s komentářem historiků. Ukázka shrnuje život J. Masaryka a věnuje se i otázce jeho nečekané smrti 10. 3. 1948.
PL
Protektorátní cikánské tábory
05:26

Protektorátní cikánské tábory

Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií. Více podrobností o životních podmínkách v těchto táborech zazní ve videu z pořadu Historie.cs (2018).
PL
Likvidace cikánského tábora v Osvětimi
02:38

Likvidace cikánského tábora v Osvětimi

Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů do jiných koncentračních táborů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni. Bohužel ti ostatní (staří, nemocní, těhotné ženy, děti) byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Ve výňatku z pořadu Historie.cs zazní, za jakých okolností k likvidaci cikánského tábora v Osvětimi došlo i různé teorie o tom, proč o ní vůbec bylo rozhodnuto.
Zatčení Karla Hašlera
02:07

Zatčení Karla Hašlera

Ukázka pochází z televizního seriálu Bohéma (2017), zasazeného do prostředí filmových studií na Barrandově ve 40. letech. Zachycuje zatčení písničkáře, herce, textaře a skladatele Karla Hašlera během natáčení filmu Městečko na dlani. Karel Hašler byl zatčen za své protiněmecké chování, například za přetextovávání starých písní na nové, satirické verze. Zemřel v roce 1941 v koncentračním táboře Mauthausen.
Uzavření paktu Ribbentrop-Molotov
00:31

Uzavření paktu Ribbentrop-Molotov

V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 uslyšíte autentické projevy státníků k uzavřenému paktu mezi Německem a Ruskem v srpnu 1939.
PL
Lidická tragédie
05:52

Lidická tragédie

Vyhlazení Lidic patří k nejtragičtějším událostem našich dějin. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha došlo nešťastnou souhrou okolností k výběru Lidic jako místa exemplárního trestu. Video se primárně zabývá právními otázkami vyhlazení obce a otázkou viny. Vedle toho seznamuje i s osudy lidických mužů, žen a dětí. Ukázka pochází z diskusního pořadu Historie.cs (2012).
Jan Kubiš
04:30

Jan Kubiš

Jan se už na škole rozhodl stát vojákem a chránit tak své blízké. Před začátkem druhé světové války utekl do Francie, kde se přidal k cizinecké legii, aby mohl bojovat proti nacismu. Tam se seznámil s Jozefem. Podívejte se na animovaný příběh o nejtěžším úkolu jejich života – operaci Anthropoid. Ukázka pochází ze vzdělávacího pořadu Hvězdičky (2018).
PL
Německá okupace a jízda vpravo
02:17

Německá okupace a jízda vpravo

Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
Směřování Československa po druhé světové válce
06:26

Směřování Československa po druhé světové válce

Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude takzvaným mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. Video představuje nejen projev prezidenta Edvarda Beneše po návratu do vlasti, ale i hodnocení poválečných let z pera amerického velvyslance Steinhardta. Video ukazuje též parlamentní volby v roce 1946, kdy v Československu zvítězili komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci. Historické prameny v pořadu Historie.cs (2010) komentoval historik Vít Smetana.
Portugalsko za druhé světové války
10:34

Portugalsko za druhé světové války

Autoritářský režim v Portugalsku vznikl v meziválečném období a pod vedením António de Oliveira Salazara fungoval až do roku 1974. Zajímavou kapitolou je období druhé světové války, kdy Salazar lavíroval mezi spojenci, zejména Velkou Británií, s níž Portugalsko pojilo dlouholeté spojenectví, a nacistickým Německem a jeho satelity. Jak se mu podařilo politicky přežít až do roku 1968?

Tobruk 1941
07:06

Tobruk 1941

Historici diskutují o osudech československých vojáků v severní Africe a na Blízkém východě. Připomenou důležitost bitvy o město Tobruk v Libyi, kde se naše jednotky hrdinně bránily Němcům a Italům po 241 dní. Proslavil se zde zejména 11. východní československý prapor pod vedením generála Klapálka.
Vizuální gramotnost Čtenářská gramotnost
PL
Průběh a následky divokého odsunu Němců v Brně 30. 5. 1945
05:45

Průběh a následky divokého odsunu Němců v Brně 30. 5. 1945

Ukázka z dokumentárního filmu Za svobodné Brno se věnuje průběhu divokého odsunu Němců z Brna v květnu 1945, pro který se vžilo označení Brněnský pochod smrti. Využívá dobové filmové záběry, odborný komentář a pamětnická vyprávění. Mapuje průběh odsunu a s ním spojené problémy jako špatné hygienické podmínky a násilí páchané na německém obyvatelstvu, ale také řízený návrat části Němců zpět do Brna a jejich osud až do doby organizovaného odsunu Němců v roce 1946. V ukázce zaznívají také pamětnická svědectví o rabování německých bytů českým obyvatelstvem.
PL
Retribuční dekrety a lidové soudy
05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
Cesta k Mnichovu
07:26

Cesta k Mnichovu

Ukázka (2021) se zaměřuje na horšící se politickou situaci třicátých let v Evropě. Zobrazuje také reakci československé armády a státních představitelů na tyto události. Zatímco armáda v čele s generálem Ludvíkem Krejčím budovala pohraniční opevnění a připravovala se na ozbrojený konflikt, prezident Beneš a další politici se otevřené válce snažili zabránit. V ukázce je velký prostor věnován generálům Krejčímu a Syrovému a jejich roli v přípravě na válku i v době podepsání mnichovské dohody. Ukázka obsahuje dobové filmové záběry, výpověď Ludvíka Krejčího ze 60. let a komentář historika.
Perzekuce Romů za 2. světové války
09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Zasedněte s námi ke kulatému stolu pořadu Historie.cs (2018) a zjistěte více o tom, jak byli Romové za druhé světové války z rasových důvodů perzekuováni. Historici v ukázce objasní, k čemu sloužily jednotlivé typy nacistických táborů a kdo zde byl (a na základě čeho) internován. Zároveň je připomenuto, že od roku 1940 platil pro Romy zákaz kočování a od roku 1942 nařízení o preventivním potírání zločinnosti. V závěru se pak přeneseme na krátkou prohlídku místa bývalého tábora v Letech (v době natáčení reportáže do areálu vepřína, dnes již na místo nového památníku).
PL
Holocaust Romů v protektorátu
02:01

Holocaust Romů v protektorátu

Ve videu z pořadu Babylon (2011) zazní základní chronologický přehled událostí o romském holocaustu v protektorátu Čechy a Morava.
Postoj české společnosti k holokaustu
07:23

Postoj české společnosti k holokaustu

Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil až po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je zpravidla nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však – zvláště v dnešní době – velmi důležité. Inspirovat vás k tomu může právě třeba pasáž z pořadu Historie.cs (2014), tentokrát věnovaná romskému holocaustu.

PL
Vývoj česko-německých vztahů za války a těsně po ní
03:49

Vývoj česko-německých vztahů za války a těsně po ní

Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat „spravedlnost“. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování takzvané kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a takřečeným divokým odsunům sudetských Němců. Podívejte se na pasáž z dokumentárního filmu Česko-německé století (2018).
Zobrazit vše

Nejstahovanější pracovní listy

23 pracovních listů

Pracovní list: Mnichovská dohoda (SŠ)

Pracovní list je k tématu mnichovské dohody. Jeho hlavní náplní je práce se dvěma videi – jedno shrnuje základní faktografii, druhé pak analyzuje důvody, které vedly Francii a Velkou Británii k podpisu mnichovské dohody.
Střední škola
Dějepis
download eye

Tomíček

Animovaný příběh malého židovského chlapce Tomíčka se odehrává v terezínském ghettu. Ukazuje kontrast mezi drsnou realitou a vysněným světem. Pracovní list k animovanému filmu Tomíček vytvořil Yad Vashem, Mezinárodní institut pro výuku holocaustu, s jehož svolením pracovní list předkládáme.
1. stupeň ZŠ
Přírodověda Vlastivěda
Štítek Digitální kompetence
download eye
Zobrazit vše

ČT edu nejsou pouze videa

13 764 videí

13 764

videí

775 námětů do <br /> výuky

775

námětů do
výuky

4 706 pracovních <br/> listů

4 706

pracovních
listů

1 338 pořadů

1 338

pořadů

69 edukativních <br/> her

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání