Vývoj česko-německých vztahů za války a těsně po ní

Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat „spravedlnost“. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování takzvané kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a takřečeným divokým odsunům sudetských Němců. Podívejte se na pasáž z dokumentárního filmu Česko-německé století (2018).

Tip do výuky

Video zmiňuje některé poválečné případy takzvané revoluční spravedlnosti a ukazuje, jakou měly takové akty pomsty podobu. Žáci mohou analyzovat konkrétní případy „divokého odsunu“, případně dalších excesů. Přidejte jim zdroje k takovým událostem, jako byl Brněnský pochod smrti, masakr na Švédských šancích, vraždy v jihočeské Tušti či Ústecký masakr.

Z pořadu:

• Česko-německé století

Témata:

• Moderní doba - české dějiny

Námět do výuky:

• Po válce

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Dějepis

Klíčová slova:

• české dějiny
• druhá světová válka
• československé dějiny
• české pohraničí
• Němci
• odsun Němců
• česko-německé vztahy
• sudetští Němci
• odsun sudetských Němců
• německá menšina
• divoký odsun
• odsun
• kolektivní vina

Materiály ke stažení

Poválečný odsun a retribuce v roce 1945

Jednou z aktuálních otázek poválečného Československa bylo potrestání kolaborantů s nacistickým režimem, a hlavně odsun německé menšiny. Pracovní list se zaměřuje na základní pojmy, které s poválečnou dobou vyvstaly.