Okruhy:

Druhá světová válka: Největší konflikt v lidských dějinách

Námět do výuky pro:

Střední škola

Mnichovská dohoda: O nás bez nás

Mnichovská dohoda byla podepsána v noci z 29. na 30. září 1938 v německém Mnichově. Představitelé čtyř evropských mocností – Francie (Édouard Daladier), Itálie (Benito Mussolini), Německa (Adolf Hitler) a Velké Británie (Neville Chamberlain) – podpisem stvrdili přenechání československého pohraničního území obývaného Němci, tzv. Sudet, Třetí říši. Mnichovská dohoda se stala symbolem národního ponížení a klíčovou událostí moderních českých dějin, k níž se každá generace vrací, aby ji nově zhodnotila.

Stáhnout materiály

Tlak nacistického Německa na celou společnost přinesl složité etické volby. Generálové, politici i běžní občané se rozhodovali mezi válkou a mírem, mezi sebeobětováním a přizpůsobením. Prohlédněte si kolekci složenou z úryvků historických filmů, dokumentárních snímků, diskusních pořadů a zpravodajských reportáží.

Námět směřuje k tomu, aby žáci a žákyně dokázali:

popsat historické reálie související s mnichovskou krizí,
kriticky zhodnotit rozhodnutí politiků vedoucí ke kapitulaci před nároky nacistického Německa,
diskutovat o etickém rozměru debat mezi válečným a mírovým řešením tehdejší situace.

Videa k námětu

Souvislost mnichovské dohody a atentátu na Heydricha

Souvislost mnichovské dohody a atentátu na Heydricha

V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.

Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize

Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize

Hraná ukázka (2013) je volnou rekonstrukcí emotivního rozhovoru Edvarda Beneše s plukovníkem Emanuelem Moravcem, k němuž mohlo dojít 2. října 1938. Jádrem rozhovoru je otázka, jak kapitulace poznamená morálku českého národa. Moravec Beneše obviňuje z vraždy národa, tvrdí, že odvolání mobilizace podlomí národní sebevědomí a morálku obyvatel. Beneš se Moravcovi snaží vysvětlit, že na situaci je potřeba dívat se z evropské perspektivy, že kapitulace znamená pro Československo v dlouhodobém horizontu naději na přežití, kdežto ozbrojený konflikt by byl jen mrháním lidskými životy.

Rozbor vojenské situace před Mnichovem 1938

Rozbor vojenské situace před Mnichovem 1938

Hraná ukázka (2013) zachycuje okamžik, kdy hlídka omylem zaútočí na projíždějící vozidlo náčelníka generálního štábu generála Krejčího. Ukazuje tak napětí prožívané vojáky během mobilizace, kdy všichni čekali, že Německo může zaútočit každým okamžikem. V rozhovoru s vojáky generál mluví o možné strategii Německa při útoku na ČSR a o vztahu československých politických představitelů k československé armádě. Hovor se týká i samotného budování československé armády, Krejčí podotýká, že politici v roce 1918 armádu vůbec nechtěli, její vznik požadovala hlavně Francie jako spojenec Československa.

Vyhrocení vztahů mezi Čechy a Němci v Československu

Vyhrocení vztahů mezi Čechy a Němci v Československu

Ukázka z dokumentárního filmu (2022) sleduje vývoj sudetoněmeckého hnutí a v návaznosti na něj i českoněmeckých vztahů od 30. let 20. století až do období protektorátu. Obsahuje výpovědi historiků a dobové filmové záběry ze Sudet, zobrazuje též dobové vrcholné představitele Německa, ČSR, Francie i Británie. Ukázka objasňuje roli Henleinovy Sudetoněmecké strany jako antisystémového prvku, který se významně podílel na rozkladu demokratického systému první republiky. Video dále zobrazuje reakci české společnosti na mnichovskou dohodu, která pro obyvatelstvo znamenala šok a vedla k vypjatému českému nacionalismu – veřejný prostor zaplavily požadavky na očištění českého jazyka a kultury od cizích prvků.

Uprchlíci z pohraničí po mnichovské dohodě

Uprchlíci z pohraničí po mnichovské dohodě

Mnichovská dohoda vedla na podzim roku 1938 ke ztrátě asi třetiny historického území českého státu. To mělo velký sociální dopad: přibližně 150 000 osob utíkalo z pohraničí do vnitrozemí. Počty uprchlíků výrazně převyšovaly možnosti jejich zabezpečení ze strany druhé republiky. Stát proto rozhodl o navrácení německých a židovských uprchlíků zpět na okupované území, což mělo pro řadu z nich fatální následky. Rozhodnutí bylo vedeno také národnostní politikou druhé republiky, jejímž cílem bylo vytvořit národnostně homogenní (československý) stát, pokud možno bez etnických menšin. Ukázku (2018) tvoří výpovědi pamětníků, historiků, dobový obrazový materiál i hrané scény.

Všeobecná mobilizace a Emanuel Moravec

Všeobecná mobilizace a Emanuel Moravec

Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce vojenského názorového proudu odhodlaného řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Ukázka (2020) zobrazuje Benešovo politické rozhodnutí podřídit se mnichovské dohodě jako bod zlomu, ve kterém se Moravec z oddaného podporovatele republiky mění v jejího odpůrce. Video zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem.

Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938

Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938

Rozhovor prezidenta Beneše s veliteli československé armády během dopoledne dne 29. září 1938, zatímco zástupci čtyř velmocí jednají v Mnichově. Generálové naléhají na prezidenta, aby předkládanému ultimátu neustupoval. Beneš však argumentuje bezvýchodnou situací Československa, které nemá žádné spojence, kteří by ho vojensky podpořili. Hraná ukázka (2013) zabírá jednotlivé aktéry zblízka, soustředí se na jejich emoce, které jsou zejména u armádních představitelů velmi silné.

Cesta k Mnichovu

Cesta k Mnichovu

Ukázka (2021) se zaměřuje na horšící se politickou situaci třicátých let v Evropě. Zobrazuje také reakci československé armády a státních představitelů na tyto události. Zatímco armáda v čele s generálem Ludvíkem Krejčím budovala pohraniční opevnění a připravovala se na ozbrojený konflikt, prezident Beneš a další politici se otevřené válce snažili zabránit. V ukázce je velký prostor věnován generálům Krejčímu a Syrovému a jejich roli v přípravě na válku i v době podepsání mnichovské dohody. Ukázka obsahuje dobové filmové záběry, výpověď Ludvíka Krejčího ze 60. let a komentář historika.

Všechna videa

Materiály k námětu

Pracovní list: Mnichovská dohoda (ZŠ)

Hlavní cíle PL jsou následující: žák odpoví na otázky na základě informací z videa a historického pramene (rozvoj čtenářské a historické gramotnosti), aktivně se zapojuje do diskuse a hodnotí důvody Francie a Velké Británie k přijetí dohody.

2. stupeň ZŠ

Dějepis

Pracovní list: Mnichovská dohoda (SŠ)

Pracovní list je k tématu mnichovské dohody. Jeho hlavní náplní je práce se dvěma videi – jedno shrnuje základní faktografii, druhé pak analyzuje důvody, které vedly Francii a Velkou Británii k podpisu mnichovské dohody.

Střední škola

Dějepis

Okruhy

Druhá světová válka

Druhá světová válka

Válka, kterou si nejspíš nikdy nikdo nedokázal představit. Trvala 6 let, zahynulo v ní více než 62 miliónů lidí a odhalila, jakých hrůz jsou lidé vůči sobě navzájem schopni. Vyhladila dvě třetiny…

Dějepis · Přírodověda Vlastivěda

143 23

ČT edu nejsou pouze videa

13 392

videí

750

námětů do
výuky

4 569

pracovních
listů

1 255

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání