Okruhy:

Druhá světová válka: Největší konflikt v lidských dějinách

Námět do výuky pro:

Střední škola

Po válce: Čas na vyrovnání účtů

Dějepis

Konec války přinesl také totální krizi v českoněmeckých vztazích. Lidé, kteří byli po generace sousedy, stáli najednou kvůli válečným zvěrstvům proti sobě, a česká reakce v podobě Benešových dekretů není v dobovém kontextu vlastně vůbec překvapivá. Ačkoliv Československo vzniklo jako mnohonárodnostní stát, myšlenka odsunu Němců po šesti letech okupace získala podporu u všech vítězných států. Pod vlivem Sovětů změnili názor i do té doby zdrženliví komunisté.

Stáhnout materiály

Všichni Němci musejí pryč. Musejí pykat za to, že jsou součástí národa, který málem zdecimoval svět svou krutou a demagogickou ideologií. Na tom se shodli všichni napříč politickým spektrem. Míra brutality, s jakou byl odsun Němců z našeho území prováděn, však závisela na lokálních autoritách, které si dělaly, co chtěly. Ve jménu republiky páchaly zločiny na základě principu kolektivní viny. Revoluční spravedlnost totiž nikdy není spravedlivá a svoje vykonavatele staví na roveň těm, vůči nimž je odplata mířena.

Videa k námětu

Ztráta Podkarpatské Rusi

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.

Vliv války na vztahy Čechů a sudetských Němců

Vliv války na vztahy Čechů a sudetských Němců

Tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území pomalu končí. Debata Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche ze září roku 1941 ukazuje, že vypořádání s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domlouvali.

Beneš a Jaksch o česko-německých vztazích

Beneš a Jaksch o česko-německých vztazích

Vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci se v průběhu druhé světové války proměňují, zhoršují se. Budoucí řešení poválečného stavu se rýsuje v dohodách zástupců československého státu a demokratických sudetských Němců v britském exilu. Rozhovor Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche z listopadu 1941.

Odsun německé menšiny z českého pohraničí

Odsun německé menšiny z českého pohraničí

Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat tzv. spravedlnost. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování tzv. kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a tzv. divokým odsunům sudetských Němců.

Česko-německé vztahy po 1989

Česko-německé vztahy po 1989

Česko-německé vztahy byly poznamenány jak druhou světovou válkou, tak odsunem německé menšiny. Od 50. let se tito tzv. sudetští Němci začali sdružovat do krajanských spolků a pořádat tzv. sudetoněmecké dny. Po roce 1989 se krajanská sdružení snažila docílit zrušení tzv. Benešových dekretů a odškodnění odsunutých Němců. Česká strana to ovšem odmítala. Bylo nutné hledat cestu k narovnání a zlepšení vzájemných vztahů.

Retribuční dekrety a lidové soudy

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.

Poválečné osídlení Nejdecka

Poválečné osídlení Nejdecka

Po roce 1945 docházelo v rámci českých zemí k masivnímu přesunu obyvatelstva. Z tzv. Sudet bylo odsunuto německé obyvatelstvo a do opuštěných obcí přicházeli hospodařit noví osídlenci. V pohraničních oblastech však byly těžké klimatické podmínky, a tak často docházelo k tomu, že lidé ze zemědělských oblastí odcházeli do měst, živnosti a výroby se přesouvaly a jednotlivé vesnice zanikaly. Pojďme se podívat do okolí Nejdku, které podobný osud také postihl.

Odškodnění obětí nacismu a nuceně nasazených

Odškodnění obětí nacismu a nuceně nasazených

Po roce 1989 pracovaly vlády obou států na urovnání česko-německých vztahů. Dohodly se na vydání Česko-německé deklarace a vznikl Česko-německý fond budoucnosti. Projekty fondu se zaměřily v první fázi hlavně na odškodnění obětí násilí nacionálního socialismu a dále na odškodnění Čechů nuceně nasazených na práci během druhé světové války. Žadatelé museli prokazovat svůj nárok na odškodnění a posílali nejrůznější dokumenty, pohlednice, dopisy, popisy místa a toho, co zažili v pracovním táboře nebo věznici.

Všechna videa

Materiály k námětu

Po válce: Postupimská konference

Pracovní list k námětu do výuky Po válce, který je součástí vybrané kapitoly Druhá světová válka. Porovnejte si znalosti z našich videí. Vhodné pro prezenční i online výuku.

2. stupeň ZŠ

Střední škola

Dějepis

Časová náročnost:
15 minut

Po válce: Retribuce a odsun

Pracovní list k námětu do výuky Po válce, který je součástí vybrané kapitoly Druhá světová válka. Porovnejte si znalosti z našich videí. Vhodné pro prezenční i online výuku.

2. stupeň ZŠ

Střední škola

Dějepis

Časová náročnost:
15 minut

Okruhy

Druhá světová válka

Druhá světová válka

Válka, kterou si nejspíš nikdy nikdo nedokázal představit. Trvala 6 let, zahynulo v ní více než 62 miliónů lidí a odhalila, jakých hrůz jsou lidé vůči sobě navzájem schopni. Vyhladila dvě třetiny…

Dějepis

80 24

ČT edu nejsou pouze videa

11 588

videí

615

námětů do
výuky

3 400

pracovních
listů

1 031

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání