03:41
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Rozbor vojenské situace před druhou světovou válkou náčelníkem generálního štábu gen. Krejčím, který líčí i začátky budování armády po roce 1918 i možnou strategii Německa při útoku na ČSR.
Rozhovor Masaryka s místodržícím v Čechách Františkem Antonínem III. Thunem v roce 1914 o neudržitelnosti Rakousko-Uherska. Thun, nejvyšší představitel správy v českém království, zastává zcela opačný názor.
Eugen Brikcius je jednou z významných postav české literatury. Od šedesátých let pořádal happeningy, později ve své vlastní literární tvorbě pracuje s nonsensem, jazykovými experimenty či prvky dadaismu a absurdity. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a nedlouho po jejím podpisu byl nucen odejít do rakouského exilu. Podívejte se na jeho osudy nejen před listopadem 1989, ale i po něm, kdy stále pokračuje ve své tvorbě a díky „druhému“ domovu pořádá v Praze akce nejen o pražské německy psané literatuře.
Po smrti Klementa Gottwalda bylo rozhodnuto o zachování jeho těla a umístění do mauzolea na pražském Vítkově. Dodnes není jisté, zda bylo tělo v roce 1962 zpopelněno kvůli uvolnění politických poměrů, nebo kvůli zhoršujícímu se stavu těla.
Ukázka ze seriálu České století se zaměřuje na postoje generálů k anexi Sudet a reakci Beneše. Generálové vytýkají Benešovi, že zamlčoval skutečnosti, Beneš se brání tím, že vědomí skutečného stavu věcí by na situaci nic nezměnilo, podle něj je beznadějná v každém případě. Generálové namítají, že Československo mělo za svá území bojovat.
12 705
703
4 223
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.