Protižidovská propaganda za Protektorátu

02:45

Protižidovská propaganda za Protektorátu

Televizní seriál Bohéma (2017) diváky zavádí do ateliérů barrandovských filmových studií v období čtyřicátých let. Vybraná pasáž zachycuje rostoucí tlak na vyčleňování Židů z veřejného prostoru a na posilování antisemitismu. Zprostředkovává diskusi tvůrců filmu Jan Cimbura (1941) se zástupcem oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora Wilhelmem Söhnelem. Pod tlakem moci vznikne snímek proslulý jako příklad spolupráce českých filmařů s nacistickou diktaturou.

Tip do výuky

Video lze využít jako materiál vhodný pro hlubší analýzu vztahu mezi českou majoritou, nacistickou mocí a židovskou menšinou vystavenou intenzivnímu pronásledování. Tento komplikovaný vztah si vynutil řadu nepříjemných etických voleb, které lidé tehdy museli učinit. Diskuze se žáky může tematizovat právě váhání filmařů nad požadavky mocného cenzora. Položte žákům následující otázky, které vám pomohou hovořit o dobovém kontextu, z něhož tvůrci seriálu vycházeli: Jak státní nařízení omezovala běžný život Židů? Proč nesměla ve filmu Jan Cimbura chybět scéna vyhnání židovského krčmáře? Jakou novou Heydrichovu koncepci měl Söhnel namysli? Podvolí se filmaři nátlaku a přidají do filmu tendenční scénu?

Materiály ke stažení

2 pracovní listy

Pracovní list: Nacistická propaganda

Termínem propaganda se dříve označovalo šíření či podporování nějaké myšlenky. Až dvacáté století, a zejména nacistický a komunistický režim, dalo termínu nový negativní obsah. Jaké způsoby používala nacistická propaganda?
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
Časová náročnost:
15 minut

Protižidovská opatření v protektorátu

Po březnu 1939 pak začalo systematické pronásledování a posléze separace a deportace do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Tento pracovní list je založený na interpretaci ukázky ze seriálu Bohéma a její porovnání s básní Jiřího Ortena.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Mohlo by vás také zajímat

Moderní doba - české dějiny

Celý film
Herec (2. část)
1:22:51

Herec (2. část)

Ve druhém dílu filmu Herec nastupuje Standa jako herec do souboru Divadla Československé armády a hned dostává jednu z hlavních rolí v Shakespearově dramatu Mnoho povyku pro nic. Snoubenec Anežky Zdeněk, potomek šlechtického rodu, kterému komunisté zkonfiskovali veškerý majetek, je připraven Anežku pomstít a Štěpánského ztrestat. Standa ho ale od jeho plánu zrazuje. Korčák má pro Standu zatím další úkol. Na mušce je tentokrát plukovník Kempný z generálního štábu, do jehož kompetence spadá i divadlo, v němž se Standa už stačil dobře zapsat, zejména svými angažovanými vystoupeními na smutečních shromážděních po Stalinově a Gottwaldově smrti. Zdeněk s Anežkou se nakonec přece jen rozhodnou vzít spravedlnost do vlastních rukou a Štěpánskému se pomstí. Do nemocnice se záhy dostane taky Standa, kterého postřelil na jevišti jeden z herců, jenž si chtěl se záměrně vyměněným ostrým nábojem ve zbrani vyřídit přímo během představení na scéně účty se svým kolegou, jenž ho i s partnerkou vydíral. Zranění Standovi pomůže dostat se do zájmu Kempného. Jejich vztah se dál již vyvíjí podle Korčákova plánu. Přesto Standu překvapí nejen skutečné emoce, které ke Kempnému pocítí, ale i návrh společného odchodu do zahraničí. Najednou je tady příležitost se odstřihnout od ponižující spolupráce se Státní bezpečností a začít skutečně vlastní svobodný život. Jenže past, do které Standa Kempného vlákal, má pro oba co nevidět sklapnout.

ČT edu nejsou pouze videa

1 340 pořadů

1 340

pořadů

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů
pro
vaši výuku

Probíhá načítání