Rizika sociálních sítí: můžeme na nich být závislí?

Kolekce se zaměřuje na psychologické mechanismy, které stojí za naší závislostí na chytrých telefonech a sociálních sítích. Vysvětluje roli dopaminu, princip proměnlivých odměn, vliv notifikací a algoritmů i to, proč je těžké odolat nutkání zůstat online. Zabývá se také tím, jak sítě ovlivňují sebeúctu, pozornost a duševní pohodu dospívajících. Vzdělávací materiály vedou žáky k pochopení principů návykového designu, k reflexi vlastních digitálních návyků a k hledání rovnováhy mezi online a offline životem. Důraz je kladen na sebereflexi, vědomé používání technologií a schopnost rozpoznat, jaké chování podporuje zdraví a wellbeing.

Co se děje v našem mozku, když dostaneme lajk?

Úryvek z dokumentu Dopamin: Jak aplikace klamou náš mozek (2023) se věnuje tomu, jaký vliv na nás mají lajky na sociálních sítích. Jak je možné, že na nás tyto virtuální ikonky palce nebo srdce mohou působit stejně jako hra v kasinu nebo konzumace sladkých jídel? Sociální kontakt aktivuje systém odměn v našem mozku a přináší nám radost. A to nejen v reálném životě, ale také v prostředí sociálních sítí. Některé aplikace proto mohou působit jako náhražka skutečného sociálního kontaktu, která je navíc dostupná kdykoliv a kdekoliv.

05:40

Kde končí naše data ze sociálních sítí?

Sociální sítě neustále shromažďují informace o svých uživatelích. V úryvku dokumentu Dopamin: Jak aplikace klamou náš mozek z roku 2023 výzkumníci hovoří o tom, jak nezávislí badatelé nemají k těmto datům přístup, protože jsou majetkem technologických společností. K dispozici je mají pouze výzkumné laboratoře přímo od konkrétních sociálních sítí, které často provádějí výzkumy bez vědomí uživatelů. Existují proto neziskové organizace, jako je například Algorithmwatch, které fungují na dobrovolném dárcovství dat. Tato organizace zjistila, že příspěvky s odhalenou kůží mají větší šanci se zobrazit uživatelům v newsfeedu. I tato organizace ale musela svůj projekt zastavit kvůli právním krokům ze strany Facebooku.

Proč jsou sociální sítě návykové?

Úryvek z populárně-naučného pořadu What the Fact (2025) vysvětluje, proč je tak těžké omezit používání sociálních sítí. Na základě českého i zahraničního výzkumu ukazuje, jak funguje tzv. dopaminový cyklus a přerušované posilování, tedy mechanismy, které z nás dělají „digitální křečky v kolečku“. Zároveň popisuje, jak algoritmy přizpůsobují obsah uživateli a jaké designové prvky (nekonečný scroll, engagement farming, filtrační bubliny, echo chambers) prodlužují čas strávený online. Video tak propojuje biologii, psychologii a mediální studia a nabízí žákům podněty k zamyšlení nad jejich vlastní zkušeností se sociálními sítěmi.

Rizika vlastnictví profilu na sociálních sítích

Osobní profil na sociálních sítích obsahuje soukromá data, která se mohou stát předmětem zneužití. Kopie či vytvoření falešného profilu může souviset s ohrožováním ostatních prostřednictvím krádeží peněz z účtu či jinými přestupky. Ve videu se podíváme, na jaké informace si dát pozor.

Meta končí s ověřováním dat profesionály

Společnost Meta ukončila ověřování dat profesionály. Od roku 2016 za ověřování dat odpovídali odborníci, ale rozhodl Mark Zuckerberg, že je nahradí komunitní poznámky. Jejich efektivnost však závisí na četnosti příspěvků samotných uživatelů.

Materiály k námětu

Proč jsou sociální sítě návykové?

Žáci během práce objeví mechanismy dopaminového cyklu a přerušovaného posilování. Odhalí tak, jaké prvky sociálních sítí vytvářejí závislostní chování, a promyslí přístupy, které je před ním mohou ochránit. Budou vedeni k tomu, aby kriticky zhodnotili své chování v digitálním světě.

2. stupeň ZŠ

Střední škola

Mediální výchova

Digitální kompetence