Sociální sítě a impulzivita

Žáci porozumí, proč „jen mrknout na mobil“ často přeroste v delší používání a jak s tím lze pracovat. Pasáž z dokumentu Dopamin (2023) ukazuje, jak časté používání sociálních sítí souvisí s oslabením kognitivní kontroly a vyšší impulzivitou. Na úloze typu Go/No-Go („pilot v raketě“) magnetická rezonance odhaluje slabší propojení mezi systémem odměny a prefrontální kontrolou u intenzivních uživatelů. Vysvětluje také roli noradrenalinu (locus coeruleus) při „mentálním úsilí“ zadržet reakci ilustrovanou experimentem s opicí a dvěma joysticky, kde farmakologické snížení noradrenalinu vede k volbě menšího úsilí. Prakticky: notifikace fungují jako spouštěče odměny (dopamin), zatímco schopnost odolat stojí na kognitivní kontrole posilované noradrenalinem.

Tip do výuky

1) Žáci se rozdělí do dvou skupin, které budou po určitou dobu (např. 10–15 minut) plnit stejný úkol – např. písemný text, tvořivý brainstorming nebo krátké badatelské zadání.

• Skupina A pracuje s vypnutými notifikacemi (ideálně telefony v tašce nebo otočené displejem dolů).
• Skupina B si ponechá zapnuté notifikace (nebo učitel simuluje přerušení – posílá lístečky nebo dává zvukový signál).

Po skončení aktivity skupiny porovnají (lze použít přiložený pracovní list)

• Jak se jim pracovalo (tempo, pozornost, pocit klidu/rozptýlení)?
• Co je nejvíc lákalo podívat se na telefon?
• Co jim pomáhalo odolat (nebo naopak je vyrušovalo)?

2) Následuje společná reflexe doplněná krátkou vizualizací mozku a vysvětlením. V této fázi vám pomůže puštění videa.

• Dopamin = touha, očekávání odměny, „ping“ v hlavě.
• Noradrenalin = úsilí, které potřebujeme k sebeovládání.
• Prefrontální kůra = naše „brzda“ – potřebuje klid, aby fungovala.

slavný marshmallow test, ve kterém děti odkládaly sladkou odměnu, má překvapivě mnoho společného s naším chováním na sociálních sítích? Stejně jako děti bojovaly s pokušením sníst marshmallow hned, my dnes zápasíme s nutkáním okamžitě reagovat na oznámení z mobilu. V obou případech jde o schopnost zapojit kognitivní kontrolu – potlačit okamžité uspokojení a posílit sebekontrolu.

Z pořadu:

• Dopamin: Jak aplikace klamou náš mozek

Témata:

• Digitální wellbeing
• Sociální sítě
• Biologie člověka

Námět do výuky:

• Rizika sociálních sítí: můžeme na nich být závislí?

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Mediální výchova
• Biologie

Klíčová slova:

• experiment
• sociální sítě
• mozek
• dopamin

Materiály ke stažení

Sociální sítě a impulzivita

Tento pracovní list vede žáky k prožití a reflexi situace, kdy jejich pozornost přerušují digitální notifikace. Žáci zkoumají, jak se liší jejich schopnost soustředění při práci s vypnutými a se zapnutými oznámeními. Cílem je porozumět, proč je těžké odolat pokušení reagovat na notifikaci.