14:01
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?
Ačkoliv říkáme často opak, běžné potraviny jsou levné. Kdyby zemědělci nehospodařili intenzivně s použitím moderních technologií a chemických postřiků, platili bychom za jídlo mnohem více. Podobně jako pro naše peněženky, i pro zemědělce je intenzita produkce ekonomicky výhodnější. Avšak pro přírodu a zdraví člověka je to katastrofa. Chemie využívaná v zemědělství se dostává do půdy, na které se pěstují naše potraviny, nebo do vody, kterou pijeme.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje recyklaci vzácných kovů v Evropě jako možnosti, jak snížit jejich nedostatek v evropských zemích a zároveň snížit surovinovou závislost na Číně. Recyklaci surovin v reportáži komentuje i Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Druhá část reportáže se věnuje nelegální těžbě zlata v Senegalu a dopadům těžby na tamní ekosystém i zdraví obyvatel.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Haná je díky svému rovinatému povrchu jednou z nejúrodnějších oblastí v Česku. Bohatá úroda napomohla v minulosti k blahobytu tamního obyvatelstva, což se odrazilo i na bohatě zdobených krojích z období baroka, které uvidíme ve videu, a dozvíme se také o jejich historii. Kromě krojů si prohlédneme také hanácký grunt, tradiční místní obydlí.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Přestože je Broumov typické periferní město České republiky, je v mnoha ohledech jedinečný. V okolí města jsou proslulé pískovcové skály a v samotném Broumově můžeme vidět památky od gotiky přes renesanci, baroko až k secesi. Mimořádným úkazem je malba v duchu socialistického realismu v luteránském kostele z počátku 20. století. Broumov je město s nemalými ambicemi, kandiduje totiž na Evropské hlavní město kultury v roce 2028.
K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.