portály České televize

Často hledáte:

křesťanství advent Vánoce lidové tradice Mikuláš

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Vznik přehrady Nové Mlýny II

12:39

Vznik přehrady Nové Mlýny II

Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?

Z pořadu:

Zatopené osudy Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Česká republika Životní prostředí Umělé ekosystémy Krajinná ekologie Ekologie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika přírodní prostředí hydrosféra ČR lužní les Jihomoravský kraj přehrada vodní nádrž mokřady krajinná ekologie přírodní rezervace vliv člověka na životní prostředí vodohospodářství antropogenní vliv niva Pálava Nové Mlýny Věstonická venuše

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
Meandry řeky Odry
04:58

Meandry řeky Odry

Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Lesy Máchova kraje
06:00

Lesy Máchova kraje

Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Pozdní léto: Rostliny I
07:15

Pozdní léto: Rostliny I

Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
PL
Masožravky
03:59

Masožravky

Proč se u rostlin vyvinula masožravost? Kde všude se masožravé rostliny vyskytují? Rostou ve volné přírodě i v České republice? A jak velkého živočicha zvládnou spořádat? Na otázky odpovídá jeden z našich nejznámějších pěstitelů masožravých rostlin, Kamil Pásek.

Umělé ekosystémy

Další videa
Hmyz a medonosné pásy v krajině
02:00

Hmyz a medonosné pásy v krajině

Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.

Kůrovec a výběrný les
06:19

Kůrovec a výběrný les

O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.

Česká náves: nebeské rybníčky
02:00

Česká náves: nebeské rybníčky

Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.

Degradovaná krajina vyžaduje péči
08:15

Degradovaná krajina vyžaduje péči

Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.

Ekologie

Další videa
Hybridní populace myší a síla chromozomu Y
08:17

Hybridní populace myší a síla chromozomu Y

Českou republikou prochází hranice mezi dvěma poddruhy myší, myší západoevropskou a myší východoevropskou. Tato hranice, tak zvaná hybridní zóna, shodou okolností prochází bývalým umístěním železné opony a je zajímavým místem pro genetické analýzy, které zkoumají, jak se jedinci obou poddruhů kříží. Ukazuje se totiž, že některé geny (například chromozom Y) mají schopnost překonávat hranici snáze a narušovat tak rovnováhu mezi pohlavími. Zdá se tedy, že dochází i ke kompetici mezi jednotlivými druhy na úrovni samotných genů.
O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství
05:30

O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství

Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
PL
Zima: Příroda a krmení ptáků
07:15

Zima: Příroda a krmení ptáků

Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy
06:33

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy

Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.

ČT edu nejsou pouze videa

11 728

videí

628

námětů do
výuky

3 558

pracovních
listů

1 051

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání