09:01
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
CHKO Šumava vznikla v roce 1963 a je třetím nejrozlehlejším chráněným územím svého druhu u nás. Na ploše 100 tisíc ha najdeme krásné hory, zlatonosné řeky, barevná rašeliniště či vodopády. Západní část CHKO Šumava je nejhornatější, jsou tam například vrcholy Pancíř a Špičák, ale také ledovcová jezera. Ve střední části se nachází Boubínský prales. Jižní části dominuje vodní nádrž Lipno.
13 744
868
4 843
1 164
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.