09:01
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zahradnictví v Kruhu u Jilemnice se už od roku 1975 specializuje na subtropickou květenu. Jeho současný majitel Pavel Beran dokáže o svých rostlinách poutavě vyprávět. Seznámíte se např. s mučenkou, citlivkou, láčkovkou, mucholapkou nebo podivným citrusem zvaným Buddhova ruka.
Co potřebuje sysel ke spokojenému životu? Čím se živí a proč a kdy ho lidé začali systematicky hubit? Kde jsou v České republice poslední ostrůvky, na kterých tenhle kriticky ohrožený hlodavec přežívá? Zoologové ale řešili ještě jednu záhadu se syslem spojenou...
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
V roce 2020 spustili vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. na Sokolovsku do nejhlubšího vrtu v Česku speciální zařízení, které dokáže zaznamenat i velmi slabé otřesy. Odborníkům bude tento přístroj posílat cenná data. Díky tomu lépe poznají příčiny zemětřesení na Chebsku. Desítky různých čidel a přístrojů mají vědci umístěny také v hrázi vodní nádrže Horka, která leží v oblasti zemětřesných rojů.
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Praha má v rámci světových hlavních měst nejvíce veřejně přístupných sadů. My se vydáme do sadu Na Klíčově, který patří mezi ty nejstarší. Během roku se v něm koná několik akcí. V době reportáže zrovna probíhá výroba květové vody z růže a šeříku. Nejvýznamnější ze všech akcí je Jablkobraní, při kterém si mohou zájemci jablka nejen natrhat, ale také z nich nechat vyrobit mošt nebo je usušit.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.