Proč se v některých balkánských státech stále spoléhají na uhlí? Jaké problémy tento fakt způsobuje těmto státům a lidem v nich žijícím? Reportáž ze dne 23. ledna 2025 vám tyto i další otázky zodpoví.
Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) nás tentokrát zavedou do Grónska. Jedním ze zdejších živočichů je pižmoň severní patřící k těm několika málo druhům, které dokážou vzdorovat drsným arktickým mrazům. V 19. století byli pižmoni téměř vyhubeni, stali se totiž vyhledávanou kořistí obchodníků s kožešinami.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Mezi klíčová adaptační opatření v ČR patří transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům a podpora obyvatel regionů, kde je těžební průmysl dominantním odvětvím. Přestože se investice do budoucnosti vyplatí, nezbytnost těchto opatření je často zpochybňována nejdůležitějšími aktéry této změny, politiky a následně i širokou českou veřejností.
Ačkoliv zhruba polovina adaptačních opatření na klimatickou změnu závisí na individuálním chování, klíčová je také systémová stránka. Debata s politiky ohledně klimatické změny je však náročná. Jedná se totiž o problém, který vyžaduje řešení s dlouhodobou perspektivou na desítky let dopředu. A to není pro politika z jeho podstaty zajímavé. Rozhodující roli by tak neměli hrát zástupci podporovaní primárním sektorem, kteří se snaží řešení tohoto problému skrýt za neúčinná opatření.
Hlavním pohonem klimatické změny je zvyšující se množství skleníkových plynů v atmosféře, které způsobuje její oteplování. Teplejší vzduch dokáže udržet více vodní páry, což vytváří nerovnováhu, někde jí je příliš málo, jinde naopak příliš mnoho. Extrémní projevy počasí z toho plynoucí by měly přimět politiky k akci.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.
Prakticky jediným zdrojem vody jsou v naší zemi srážky. Lepší nakládání se srážkovou vodou v zemědělské i městské krajině proto bude mít pro adaptaci na klimatickou změnu klíčovou roli. Zadržování vody a její efektivnější využití jsou nezbytnou prevencí proti suchu, ale i povodním. Jak to? Podívejte se.
Česká republika se za posledních 60 let oteplila o 2 °C a do roku 2050 by se mohla oteplit o stejnou hodnotu. To znamená častější výskyt extrémních jevů, jako jsou sucha a požáry. Tyto změny jsou prakticky nevyhnutelné a dotýkají se nás všech. Je tedy klíčové, abychom se na ně dokázali účinně adaptovat. Bohužel mnoho lidí u nás klimatickou změnu nevnímá jako naléhavý problém, což vede k tomu, že se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost ani na politické úrovni.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Sucho, kterým Česko prochází od roku 2015, je nejhorším za posledních 500 let. A to i přesto, že historie měření počasí zdaleka není tak dlouhá. Meteoroložka České televize Taťána Míková vysvětluje, proč můžeme s jistotou říct, že se jedná o největší sucho za poslední půltisíciletí.
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
