08:09
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Wifina nám tentokrát přináší technické téma: Jak funguje navigace? Hledání v mapě, když jedete někam, kde to neznáte, je už ve většině případů minulostí. Teď prostě naťukáte adresu do navigace a frčíte. Jak ale navigační systém vlastně funguje, vám vysvětlí Matěj.
Geolog Václav Cílek vysvětluje vznik dopravních komunikací na našem území – jaký měly smysl, kudy vedly a kdo je zakládal.
Odkud a kam vedou cesty českou krajinou? Geolog Václav Cílek vypráví o tom, jak cesty mizí a co může prozradit o české krajině i lidech síť zaniklých stezek.
Klobouky z Nového Jičína se dnes vyváží do celého světa. Nosí je například představitelé církví, členové britské královské rodiny, letušky nebo původní obyvatelé Jižní Ameriky. Málokterá česká firma se může pochlubit tak dlouhou historií jako novojičínský Tonak. Pokrývky hlavy se zde vyrábí již přes 220 let. V reportáži si připomeneme historii firmy a prohlédneme si i proces výroby.
Větrné mlýny jsou neodmyslitelnou součástí Mallorky. V dobách největšího rozmachu bylo na ostrově v provozu zhruba 3000 mlýnů, které se využívaly jak pro mletí obilí, tak pro čerpání vody na zavlažování. Na Mallorce se však změnily ekonomické aktivity obyvatelstva s příchodem turistů, což mělo vliv i na využívání mlýnů.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
V Horní Kalné se vyrábí bronzové sochy. Jednu z nich, okřídleného lva, můžeme spatřit na pražském Klárově. Sochy z Horní Kalné však stojí i v zahraničí, například v Kanadě, Mexiku či Indonésii. V ukázce si prohlédneme složitý proces výroby.
Díky nalezištím zlata bylo na Šumavě ve středověku vybudováno sídlo i přes vysokou nadmořskou výšku. Z původní osady později vznikly dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Vydáme se po naučné stezce, na níž uvidíme hornický kostel, nejstarší památku města. Během procházky bude představen i Rejštejn, známý pro svou unikátní techniku sklářství.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Knížata z Liechtensteinu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Tento areál se řadí mezí největší upravované krajiny v Evropě. Úpravy vycházely z principů anglických parků. V areálu najdete barokní architekturu, novogotickou architekturu zámků a drobné stavby postavené v romantickém duchu.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
Navštívíme malebnou obec Viscri, která leží na východě Transylvánie. Tamní středověký kostel je od roku 1993 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Poté se vydáme do historického města Sibiu, které patří mezi 7 měst v Transylvánii spjatých s působením Němců. V roce 2007 neslo Sibiu titul Evropské hlavní město kultury.
Východní část Grónska je uzavřeným světem, kde život zásadně ovlivňuje klima a přírodní procesy. Tuto velmi špatně přístupnou oblast, která dlouho vzdorovala prvním objevitelům, navštívil režisér Ladislav Moulis st. se svým filmovým štábem. Inspirací pro jeho výpravu byly práce významných osobností spojených s Arktidou, Knuda Rasmussena a Fridtjofa Nansena. Jedním z jejích cílů bylo porovnat poznatky Rasmussena a Nansena se současným stavem inuitských komunit. V dokumentu uvidíte i unikátní archivní materiály: sekvence z Rasmussenova původního filmu.
Bella Bohemia a Grand Bohemia jsou nové moderní lodě zkonstruované v Německu přímo pro Prahu. První z nich je z roku 2019 a je to pětadvacetimetrový elektrický katamarán. Grand Bohemia je o rok starší a je nejnovější z plavidel na klasický naftový pohon. Jedná se o jednu z největších pražských lodí, na délku měří 74 metrů a pojme až 550 pasažérů.
V roce 2023 počet světové populace přesahuje 8 miliard. Indie v počtu obyvatel přeskočila Čínu. Při této příležitosti o dalším vývoji růstu a rozložení světové populace hovoří demografka Klára Hulíková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.