Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Krajinná ekologie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 58

Regulace toků včera a dnes

02:00

Regulace toků včera a dnes

Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.

Mokřady a jejich význam

01:56

Mokřady a jejich význam

Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.

Význam rybníků v krajině

01:55

Význam rybníků v krajině

Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?

Stromy a jejich přínos pro krajinu

01:29

Stromy a jejich přínos pro krajinu

Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?

Vliv stromů na snižování teploty vzduchu

01:56

Vliv stromů na snižování teploty vzduchu

S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.

Mokřady v národních parcích

01:56

Mokřady v národních parcích

V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.

Milovice: Záchrana zubrů

24:14

Milovice: Záchrana zubrů

Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny. Zubři ji kopyty přetvářejí ke svému obrazu, spokojeně žijí a další a další druhy zvířat, ptáků, hmyzu a rostlin se s nimi tiše vracejí do míst, odkud se nedávno stejně tiše vytratily…

Čech zachraňuje zoborožce

23:50

Čech zachraňuje zoborožce

Negros, jeden z ostrovů Filipín, je známý produkcí cukrové třtiny, a také tím, že z jeho původně rozsáhlých a unikátních lesů už zbývá jen pár izolovaných kousků. Jejich vzácní zvířecí obyvatelé přežívají v podstatě už jen v klecích a výbězích. Jejich odchov se v místním podnebí daří celkem dobře, jenže, co s nimi? Český přírodovědec a chovatel Pavel Hospodářský přesvědčil místní velkopodnikatele a patrioty, že by bylo skvělé, kdyby je bylo znovu kam vypustit.

Ochrana opice kahau

16:10

Ochrana opice kahau

Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

25:18

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.

Životní prostředí po roce 1989

10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Funkce lesa: Zadržování vody

02:29

Funkce lesa: Zadržování vody

V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.

Načíst další videa
Probíhá načítání