portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Moravský kras

11:21

Moravský kras

V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.

Z pořadu:

Krajinou domova II Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí

Námět do výuky:

Mezinárodní den životního prostředí: videa a pracovní listy Jihomoravský kraj CHKO v ČR Kraje ČR: Jihomoravský kraj

Vhodné pro stupeň:

1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodověda Vlastivěda Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

Česká republika regionální geografie regiony ČR chráněná krajinná oblast národní přírodní rezervace Moravský kras CHKO propast národní přírodní památka Macocha Punkva závrt pstruh Amatérská jeskyně

Materiály ke stažení

1 listů

Aktivita do hodiny: CHKO

Probíráte se žáky chráněné krajinné oblasti České republiky? Připravili jsme pro vás několik aktivit, jak si všechny CHKO zopakovat.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis

Mohlo by vás také zajímat

Životní prostředí

Další videa
Putování za šimpanzi a gorilami nigerijskými
09:38

Putování za šimpanzi a gorilami nigerijskými

Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Tropické deštné lesy Filipín
22:01

Tropické deštné lesy Filipín

Tropické deštné lesy patří mezi největší bohatství naší planety. Hned po korálových útesech jsou nejbohatšími ekosystémy z hlediska druhů na světě, přestože zabírají jen 6 % rozlohy Země. Při putování v pralesech Filipín uvidíme místní unikátní druhy rostlin i živočichů a zároveň si připomeneme, jak je tento ekosystém ovlivňován zásahy člověka.
Rozhovor s odborníkem
Světový den oceánů
07:15

Světový den oceánů

Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Rozhovor s odborníkem
Rekordně malé množství ledu v Antarktidě
07:36

Rekordně malé množství ledu v Antarktidě

V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Česká republika

Další videa
PL
Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií
15:13

Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií

Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
PL
Životní prostředí po roce 1989
10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
PL
Povodně 2002: Klementinum po povodních
01:46

Povodně 2002: Klementinum po povodních

Mezi instituce, které byly v roce 2002 zasaženy velkou povodní, patří i pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna. Velká voda tam tehdy poničila budovu i značnou část knižních fondů. Škody dosáhly 20 milionů korun. Na průběh povodní v Klementinu zavzpomínali zaměstnanci Národní knihovny a prozradili, jak se Klementinum v období deseti let po povodni proměnilo.
Praha: Františkánská zahrada
07:03

Praha: Františkánská zahrada

Františkánská zahrada je zelenou oázou v centru Prahy v blízkosti kostela Panny Marie Sněžné kousek od Václavského náměstí. Vznikla za Karla IV., který v roce 1347 založil místní klášter s okolním areálem o rozloze až 5 hektarů. V 16. a 17. století zde sídlily slavné zvonařské dílny.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Ekoteroristé. Nebo hrdinové?
05:10

Ekoteroristé. Nebo hrdinové?

Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Ptačí park Josefovské louky
02:00

Ptačí park Josefovské louky

Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
PL
Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií
15:13

Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií

Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Šumavské slatě
02:04

Šumavské slatě

Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání