hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

vesmír lety do vesmíru Měsíc

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Okruh pro:

1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola

Ukrajina: Most mezi Evropou a Ruskem

Dějepis
Zeměpis
Člověk a společnost
Globální rozvojové vzdělávání

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Část jejího území na východě je okupována mezinárodně neuznanou Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí.

Tato vybraná kapitola se zaměřuje na Ukrajinu z mnoha úhlů pohledu. Nejvíce je však věnována tématu války na Ukrajině, tomu, jak mluvit o válce a strachu s dětmi, jak podpořit ukrajinské děti a žáky v České republice. Otevírá však i témata jaderné energetiky, další politické souvislosti jako je vznik a existence NATO či historii Ukrajiny.

3 náměty

Obsahující 73 videí  a  29 pracovních listů

Ukrajina: Most mezi Evropou a Ruskem

Náměty do výuky

Válka na Ukrajině

Válka na Ukrajině

32 14
Více o námětu
Vše o Ukrajině

Vše o Ukrajině

33 12
Více o námětu
Jak mluvit s dětmi o strachu

Jak mluvit s dětmi o strachu

10 8
Více o námětu

Nejsledovanější videa

73 videí
Volyň
09:08

Volyň

Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností: Ukrajinci, Poláci, Židé, Němci a také volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily. Po stopách minulosti nás provede pořad Objektiv (2021).
24. 2. 2022: Začátek války na Ukrajině
05:56

24. 2. 2022: Začátek války na Ukrajině

Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách Rusko napadlo Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu.

Osud volyňských Čechů
05:53

Osud volyňských Čechů

V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny se začal měnit po sovětské revoluci a vzniku polského státu. Tragédií Volyně pak byly události druhé světové války. V dokumentu Lesník z Volyně z cyklu Neznámí hrdinové (2012) uvidíte výpověď pamětníka a historikův komentář o dějinných událostech.
Video obsahuje explicitní a vulgární výrazy a záběry
Vypálení Českého Malína
07:35

Vypálení Českého Malína

Ve videu z dokumentárního filmu Volynští (2013) uvidíte příběh obce Český Malín na Volyni. Po obsazení východních oblastí Polska Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop se Volyň (a s ní i Český Malín) stala součástí Sovětského svazu. O dva roky později po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec ve sféře jeho vlivu. Dne 13. července 1943 byl Český Malín a Ukrajinský Malín přepaden německými oddíly. Obec i její obyvatelstvo bylo zlikvidováno. Zavražděno bylo 374 Čechů a 26 Poláků. Vypáleny byly domy, kostel i stodoly.
PL
Volyňští Češi
11:07

Volyňští Češi

V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
PL
Banderovci a ukrajinský nacionalismus
06:24

Banderovci a ukrajinský nacionalismus

S ukrajinskými banderovci je spojeno mnoho kontroverzních otázek. Jednou z nich je právě nacionalismus a antisemitismus, který je předmětem diskuse historiků ve videu. V pasáži z pořadu Historie.cs zazní i vyprávění volyňského Čecha, který vzpomíná na útok ze strany banderovců.
Příběhy Volyňských Čechů
11:30

Příběhy Volyňských Čechů

Pořad (2007) se věnuje potomkům Čechů, kteří na ukrajinské Volyni dodnes nezapomněli na vlast svých předků. Jaké jsou jejich příběhy? Podívejte se a zamyslete se nad tím, co pro vás znamenají pojmy rodina, domov, tradice a a co s nimi mohou udělat dobrovolné přesuny či nedobrovolné exily.

PL
Válka na Ukrajině: Vzpomínka na Majdan
04:40

Válka na Ukrajině: Vzpomínka na Majdan

Reportáž se vrací k událostem tzv. Euromajdanu, masovým protestům na kyjevském náměstí Nezávislosti v letech 2013–2014, které se staly symbolem odporu proti proruskému směřování Ukrajiny a snahy o přiblížení k Evropě. Skrze amatérské záběry z ulic a výpovědi lidí, kteří protesty zažili, video zachycuje atmosféru strachu, odvahy i rozhodování, kdy se část společnosti postavila proti vlastní vládě. Video ukazuje, že válka z roku 2022 nevznikla „z ničeho“, ale navazuje na dlouhodobý konflikt o to, kam Ukrajina politicky a hodnotově patří, jestli k Rusku, nebo k demokratickému Západu.
PL
Válka na Ukrajině: Zahájení ruské invaze
06:00

Válka na Ukrajině: Zahájení ruské invaze

Reportáž České televize zachycuje první hodiny ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Zaznívají exploze v Kyjevě, Charkově i dalších městech, přicházejí první zprávy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území včetně přístavu Mariupol. Vladimir Putin ve svém projevu oznamuje zahájení „vojenské operace“ s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, zatímco ukrajinské vedení mluví o rozsáhlém útoku a vyhlašuje obranu země. Reportáž přináší bezprostřední reakce světových lídrů i popis situace přímo z Kyjeva a zachycuje okamžik, kdy se konflikt proměnil v otevřenou válku, považovanou za největší bezpečnostní krizi v Evropě od konce studené války.
Ukrajina: Válka jako ekologická zátěž
02:27

Ukrajina: Válka jako ekologická zátěž

Dněpropetrovská oblast patří k regionům silně postiženým válkou a zároveň k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu a těžby na Ukrajině. Válečný konflikt zde prohlubuje již existující environmentální problémy, k historickým ekologickým zátěžím přibývají nové kontaminace způsobené bombardováním průmyslových zařízení a haváriemi infrastruktury. Na řešení těchto problémů se podílejí i čeští odborníci. Video také ukazuje, jak občanská společnost může přispívat k řešení problémů.

Kdo jsou Volyňští Češi?
08:06

Kdo jsou Volyňští Češi?

Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.

Mladí muži, kteří nechtějí do války
02:39

Mladí muži, kteří nechtějí do války

I v České republice můžeme slyšet kritické hlasy ohledně mladých ukrajinských mužů, kteří by mohli být na frontě na Ukrajině, ale nejsou. Namísto toho někteří opouští svou domovinu a míří do zahraničí. V pořadu 90´ ČT24 (2024) novinář David Miřejovský popisuje, jak k takovým lidem přistupuje Ukrajina jako stát a jak běžní občané.
Ztráta Podkarpatské Rusi
05:39

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo v letech 1919–1939 součástí Československa. Po 2. světové válce ale SSSR vznesl na toto území nárok, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. K podobným změnám bylo donuceno také například Polsko a Rumunsko. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Život na vesnici na západní Ukrajině
09:22

Život na vesnici na západní Ukrajině

V reportáži pořadu Objektiv (2015) se vydáme do Zakarpatí, které bývalo oblíbenou destinací českých turistů. Po vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014 tam však zavítala už jen hrstka návštěvníků. Reportáž ukazuje, jak vypadal každodenní život tamních obyvatel na venkově po začátku zmíněného konfliktu v době, která předcházela vypuknutí rusko-ukrajinské války. Kromě venkova se podíváme i do Užhorodu.
Střípky z historie Rusínů
04:50

Střípky z historie Rusínů

Rusíni nikdy neměli vlastní stát. Podkarpatská Rus patřila po nějakou dobu Československé republice, pak Maďarsku, SSSR a nyní je toto území součástí Ukrajiny. Katarína Romaňáková, která vede umělecký rusínský folklorní soubor Skejušan z Chomutova, odkrývá část svých fotografií a vzpomínek ze své kroniky Rusínů. V samotném závěru nahlédneme do způsobu života Rusínů a typického interiéru v jejich obydlích, která pomalu mizí.
Každodenní život u frontové linie: Kramatorsk
02:25

Každodenní život u frontové linie: Kramatorsk

Stejně jako mnoho dalších míst na Ukrajině je i Kramatorsk, poslední město na Donbasu nedobyté ruskou armádou, přímo ovlivněno válkou a často ostřelováno. Kam chodí místní děti do školky? A jak si lidé obstarávají pitnou vodu? Ve videu z pořadu 90´ ČT24 (2025) se seznámíte s každodenními podmínkami, v jakých lidé žijí nedaleko frontových linií.

PL
Ukrajina v meziválečném období
04:24

Ukrajina v meziválečném období

Po první světové válce vzniklo na území Ukrajiny hned několik vlád a států. Jeden ve východní části, další v západní. Do toho ještě přišla polsko-ruská válka (1919-1921) a občanská válka v Rusku. Nakonec bylo ukrajinské území včleněno do nově vzniklého Sovětského svazu v roce 1922. V pasáži z dokumentu Ukrajino, nezlob se (2015) uvidíte dvě svědectví o meziválečné době, období hladomoru, během něhož zemřelo na 4 miliony lidí, a stalinský teror z konce třicátých let.
Rozhovor s odborníkem
Odejít a začít znovu: Příběhy Ukrajinek prchajících z války
05:25

Odejít a začít znovu: Příběhy Ukrajinek prchajících z války

V pořadu 90´ ČT24 (2025) hovoří tři ženy z Ukrajiny o svých osobních zkušenostech s válkou. Reportérka Anastasiia Furman a psycholožka Olha Shukalova popisují, jaké to je rozhodnout se odejít z domova do cizí země. Olha Shukalova a další hostka, Olha Cherepiuk, se aktivně zapojují do pomoci lidem zasaženým válkou prostřednictvím práce v neziskových organizacích.
Západní Ukrajina
11:29

Západní Ukrajina

Pořad Cestohrátky (2016) nás zavede na Podkarpatskou Rus. Navštívíme Koločavu, rodné místo zbojníka Nikoly Šuhaje, a muzeum staré české školy. Další české stopy objevíme v Užhorodu a zjistíme, proč se někteří obyvatelé stále učí česky, i když Užhorod už není součástí Československa. Vydáme se na výšlap po poloninách, zúčastníme se ukrajinské svatby a ochutnáme speciality místní kuchyně.
Rozhovor s odborníkem
Vyrůstá na Ukrajině „ztracená generace“?
01:16

Vyrůstá na Ukrajině „ztracená generace“?

Jaký dopad má válka na život dětí a jejich vývoj? V pořadu 90´ ČT24 (2025) psycholožka Olha Shukalova vysvětluje, jak traumatické zážitky, jichž jsou děti na Ukrajině svědky, ovlivňují jejich psychiku, kognitivní rozvoj a emoční vývoj na celý život.

Rozhovor s odborníkem
Nerostné suroviny Ukrajiny
06:52

Nerostné suroviny Ukrajiny

V rozhovoru v pořadu 90′ ČT24 (2025) hovoří geolog Zbyněk Gabriel z České geologické služby o významných ložiscích strategických nerostných surovin na Ukrajině, o postavení Ukrajiny v rámci světových zásob nerostných surovin a o možnostech jejich využití.
Lvov
07:44

Lvov

V reportáži pořadu Objektiv (2019) se vydáme do Lvova, města často označovaného jako „Jeruzalém východní Evropy“. Lvov býval polský, židovský i rakouský, dnes je však významným ukrajinským centrem s historickým jádrem zapsaným na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ve videu se dozvíme o bohaté historii města, projdeme se dlážděnými ulicemi a mimo jiné navštívíme kapli Boimů. Setkáme se také s vojenskými nadšenci v historických uniformách z různých období lvovské historie a na závěr si připomeneme osudy tamní židovské, ale i dnešní české komunity.

Lvov: Výroba niněry
04:00

Lvov: Výroba niněry

Ve Lvově si prohlédneme výrobu niněry, což je unikátní strunný hudební nástroj na první pohled připomínající housle, avšak se zcela odlišným způsobem hry i výsledným zvukem. Při sledování výrobního procesu se dozvíme také něco o její historii. Kdysi se na niněru hrálo v celé Evropě, dokonce i u nás, pak však upadla v zapomnění. Pořad Na cestě (2022) nabízí poutavý pohled na řemeslo i kulturní dědictví.
PL
Ukrajinské kořeny: Kyjevská Rus
03:09

Ukrajinské kořeny: Kyjevská Rus

Nejstarší stát východních Slovanů, Kyjevskou Rus, považují za svůj počátek dnešní moderní národy: Ukrajinci, Bělorusové i Rusové. V dokumentu Ukrajino, nezlob se (2015) Martin C. Putna vysvětluje počátky a kulturu tohoto východoevropského státu.
Rozhovor s odborníkem
Krym: Strategicky významné území
04:00

Krym: Strategicky významné území

V pořadu Hydepark Civilizace (2025) v rozhovoru s Timem Marshallem, uznávaným odborníkem na geopolitiku a mezinárodní vztahy a autorem několika bestsellerů, se dozvídáme, proč je Krym jedním z nejstrategičtějších území současného geopolitického světa. Marshall vysvětluje historické a geografické souvislosti, které stojí za mimořádným zájmem Ruska o tuto oblast, který v roce 2014 vedl k jeho anexi. Proč je pro Rusko Krym tak důležitý? A jak geografické podmínky ovlivňují mezinárodní vztahy a konflikty?

Pobaltí a hrozba ze strany Ruska
04:02

Pobaltí a hrozba ze strany Ruska

V podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024) nás reportér Tomáš Vlach seznámí s bezpečnostní situací v Pobaltí. Popisuje, jak situace vypadá v tzv. Suvalském koridoru, tedy území na hranici Polska a Litvy, které se nachází mezi Ruskem a Běloruskem a je experty považováno za nejnebezpečnější region pro možný útok ze strany Ruska. Vysvětluje také, jak se Pobaltí na možný útok chystá, jaká je jeho pravděpodobnost nyní a jak to vidí experti do budoucna.
Co se vlastně děje na Ukrajině
03:05

Co se vlastně děje na Ukrajině

Daniel Stach srozumitelně vysvětluje (2022), co se děje na Ukrajině a jak konflikt vznikl. Ukazuje, kde Ukrajina leží, s jakými státy sousedí a jakou roli v konfliktu hrají Rusko a Bělorusko. Popisuje, jak Vladimir Putin začal zabírat ukrajinská území a jak byl útok záměrně zastírán falešnou záminkou vojenského cvičení. Video připomíná nejvíce zasažené oblasti (např. Kyjev, Charkov) a přibližuje, jak na válku reaguje svět – pomocí humanitární, finanční i vojenské podpory. Zároveň otevírá téma uprchlíků a klade důraz na osobní odpovědnost každého z nás: jak se k lidem prchajícím před válkou postavíme a jak můžeme pomáhat i drobnými gesty solidarity. Důležitým poselstvím je i výzva ptát se, mluvit o svých obavách a hledat ověřené informace.
Židé na Ukrajině
07:52

Židé na Ukrajině

V reportáži z pořadu Objektiv (2013) se vydáme na Podkarpatskou Rus, která byla před druhou světovou válkou jedním z významných center židovské kultury v Evropě. Početné židovské komunity tehdy existovaly téměř v každé vesnici, než jejich historii tragicky přerušila válka. Dozvíme se o životě a historii Židů v této oblasti a navštívíme některé z mnoha synagog, hřbitovů a dalších památek, jež připomínají tuto bohatou minulost.
Válka na Ukrajině: Láska, která se nezalekla zranění
05:42

Válka na Ukrajině: Láska, která se nezalekla zranění

V reportážním dokumentu Tři roky lásky (2025) sledujeme příběh Maksyma, bývalého novináře, který po vypuknutí války odešel na frontu a během bojů přišel o ruku a obě nohy. Jeho přítelkyně Natálie zůstává po celou dobu po jeho boku. Maksym otevřeně říká, že by chápal, kdyby ho po takových zraněních opustila, válka rozbila mnoho vztahů. Natálie ho ale nikdy neopustila ani mu nic nevyčítala. Jejich příběh ukazuje, jak válka zasahuje nejen těla, ale i partnerské vztahy, plány do budoucna a představy o životě. Zároveň je svědectvím o důvěře, loajalitě a o tom, že láska může mít mnoho podob i v extrémních podmínkách.
PL
Zprávičky: Válka na Ukrajině
00:51

Zprávičky: Válka na Ukrajině

Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.

Oděské katakomby
07:28

Oděské katakomby

V reportáži pořadu Objektiv (2014) se vypravíme do podzemí ukrajinského města Oděsa. Proslulou zajímavostí tohoto města jsou jeho podzemní chodby, které lidé kdysi vyhloubili při dobývání kamene na stavbu domů. Chodby podzemního labyrintu jsou dlouhé kolem tří tisíc kilometrů. Ve videu se také dozvíme, jakou roli katakomby hrály v minulosti, například když v nich působili partyzáni.
PL
Ukrajina: Stručná geneze moderního národa a státu
05:23

Ukrajina: Stručná geneze moderního národa a státu

Pasáž z pořadu Historie.cs (2022) vysvětluje moderní dějiny Ukrajiny, její rozdělení mezi Rakousko-Uhersko a Rusko a genezi ukrajinského národa a i samostatného státu. V infografice je i stručný přehled časových událostí ukrajinských dějin.
Lvov: Památník holocaustu
02:25

Lvov: Památník holocaustu

Před druhou světovou válkou žilo ve Lvově zhruba 100 tisíc Židů, což byla tehdy třetina obyvatel města. Téměř všichni byli zavražděni v nedalekém koncentračním a pracovním táboře a v židovské čtvrti byla zničena řada významných budov. V místě bývalého ghetta dnes stojí památník holocaustu. Jak ke lvovské tragédii došlo, nám přiblíží záběry z města v pořadu Na cestě (2022).
Propaganda a role novinářů v době války
05:36

Propaganda a role novinářů v době války

Jak funguje propaganda a která strana ji jak využívá, se dozvíme od novinářů v podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024). Novináři Adéla Paclíková, Darja Stomatová a Tomáš Vlach v rozhovoru popisují, o čem se v rámci války nesmí informovat a jak těžké, ale zároveň důležité je zůstat nestranný.

PL
Dezinformace o kokainu ve vlaku evropských lídrů (květen 2025)
03:09

Dezinformace o kokainu ve vlaku evropských lídrů (květen 2025)

Učebnicový příklad moderní dezinformace v praxi. Fáma o kokainu ve vlaku evropských lídrů obletěla svět. Jak vznikla a proč se šířila dál? Médii se prohnala spekulace, že lídři Velké Británie, Francie a Německa měli ve vlaku na cestě do Kyjeva užívat drogy. Dezinformaci rozšířil francouzský krajně pravicový konspirátor. Chytli se jí však nejen další konspirátoři (například ze Spojených států amerických), ale hlavně ruská média, která ji využila k propagandě a pošpinění zmíněných politiků. Přestože byla dezinformace vyvrácena, žila si dál prostřednictvím internetových memes, které na ni odkazovaly.
Milovat svoji vlast: Příběh krymských Tatarů
06:03

Milovat svoji vlast: Příběh krymských Tatarů

V pasáži z dokumentu Tatarské touhy (2013) uvidíte vzpomínky jedné rodiny krymských Tatarů na vysídlení z Krymu za stalinského režimu i jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym. Pro mnohé z nich byl návrat v devadesátých letech splněním celoživotních tužeb. Po ruské anexi poloostrova v roce 2014 se jejich pozice výrazně zhoršila a mnozí opět z Krymu odešli, většinově do vnitřní Ukrajiny.
Krym: Bachčisaraj a Čufut-Kale
03:31

Krym: Bachčisaraj a Čufut-Kale

V reportáži z cyklu Cestománie (2004) se vydáme do krymského města Bachčisaraj. Navštívíme Chánský palác, který proslavil Alexandr Puškin ve své poemě Bachčisarajská fontána. Zavítáme také do kopců v okolí města, kde se nachází jeskynní klášter a skalní město Čufut-Kale.
Lvov: Město kaváren, památek a tradic
05:58

Lvov: Město kaváren, památek a tradic

Úryvek z pořadu Na cestě (2021) zachycuje poklidné dění v ulicích centra Lvova v době před vypuknutím války na Ukrajině. Podíváme se na nádherné památky, stylový kavárenský život i závan časů minulých. Ačkoliv je město bránou na Ukrajinu, svůj zrak upírá k Evropě.
Osud krymských Tatarů II
07:57

Osud krymských Tatarů II

Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pamětníci popisují osobní vzpomínky na deportaci v pořadu Tatarské touhy (2012). Podívejte se na ně.

Bitva u Sokolova
01:25

Bitva u Sokolova

Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Židé v Haliči
08:41

Židé v Haliči

V reportáži pořadu Objektiv (2013) se vydáme do ukrajinské Haliče, regionu, který prošel dramatickou proměnou. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion Židů, jejich komunity byly přítomné v každém městečku a oblast byla významným centrem židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky a další chátraly během sovětských let. Reportáž ukazuje, co z bohaté židovské historie v Haliči zůstalo.
Dá se na válku zvyknout?
02:31

Dá se na válku zvyknout?

V podcastu Reportéři ČT - Unavená Ukrajina (2024) si poslechnete, jak válku vnímají vojáci, jaká je pro ně frontová linie a jak se cítí, když se dostanou zpět do běžného života. Úryvek nastiňuje, jak je pro vojáky frontová linie v něčem bezpečnější než běžný život a jak důležité jsou pro ně vztahy s jejich spolubojovníky. A jak válku prožívají čeští novináři, kteří z ní reportují?

Zastat se někoho, nebo to nechat být?
03:50

Zastat se někoho, nebo to nechat být?

Ukrajinci (a nejen oni) jsou někdy terčem narážek a nadávek většinové společnosti. Reportérka Silvie Lauder v pořadu 90´ ČT24 (2024) popisuje, jak se stala obětí napadení poté, co se zastala ukrajinské matky s dítětem v pražském nákupním centru. Jak se zachovat v situaci, kdy jsme svědky násilí?

PL
Válka na Ukrajině: Nenávist není řešení
02:42

Válka na Ukrajině: Nenávist není řešení

Inga pochází z ruského Tomsku na Sibiři, už třináct let žije v České republice, kde našla svobodu, založila rodinu a pracuje jako tanečnice. V osobní výpovědi v dokumentu (2022) mluví o šoku z války na Ukrajině, o pocitu viny a bezmoci, který prožívá jako občanka země, jež konflikt rozpoutala, i o strachu o blízké na Ukrajině. Zároveň připomíná, že řada Rusů žijících v Česku válku nepodporuje a že lidé, kteří se proti ní v Rusku otevřeně vymezují, čelí represím. Její výpověď směřuje k jasnému poselství: rozlišovat mezi režimem a lidmi a nezacyklit se v nenávisti, která plodí další nenávist.
Zobrazit vše

Nejstahovanější pracovní listy

29 pracovních listů

Pracovní list: Ukrajina, země mnoha tváří

Cílem pracovního listu je zmapování základních demografických a hospodářských charakteristik Ukrajiny. Je určen především studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
25 minut

Pracovní list: Vliv a šíření dezinformací

Pracovní list se zaměřuje na vliv emocí při šíření dezinformací a na to, jak se dezinformace šíří. Na jednotlivých úkolech ukazuje, jak se dezinformace v průběhu času mohou přeměňovat v různé formy. Žáci na základě zhlédnutí videa analyzují vlastní emoční reakce a porovnávají je.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Mediální výchova
Štítek Digitální kompetence
download eye

Adaptační koordinátor na základní škole

Doprovodný metodický materiál, který je určen primárně pro učitele základních a středních škol, jejichž žáci pocházejí z odlišného kulturního a jazykového prostředí. Tento materiál byl poskytnut Národním pedagogickým institutem.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – samostatná Ukrajina po roce 1991

Cílem pracovního listu je seznámení se zásadními politickými událostmi na Ukrajině posledních dvaceti let, které předznamenaly současný rusko-ukrajinský konflikt. Kromě přiloženého článku s mapami je hlavním zdrojem informací internet. Pracovní list se primárně určen studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
30 minut

Průvodce začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem

Doprovodný materiál, který je určen primárně učitelům základních a středních škol. Cílem tohoto průvodce poskytnutého META, o.p.s. je zpřehlednit, a zejména usnadnit ředitelům a učitelům základních škol proces začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do ZŠ.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Krabička první záchrany pro učitele - první dny a týdny s žákem bez znalosti češtiny ve třídě

Doprovodný materiál, který je určen primárně učitelům základních a středních škol, jejichž žáci pocházejí z odlišného jazykového prostředí. Tento materiál byl poskytnut Národním pedagogickým institutem.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Desatero zásad komunikace s rodičem z odlišného kulturního prostředí

Metodický materiál, který je určen primárně pro učitele základních a středních škol, jejichž žáci pocházejí z odlišného kulturního prostředí. Tento materiál byl poskytnut Národním pedagogickým institutem.
Předškolní
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
download eye

Pracovní list: Jižní Osetie

Lekce je součástí balíčku, který vzniká na podporu pro učitele, aby se nebáli téma Invaze na Ukrajině otevírat. Balíček bude obsahovat i sérii přednášek s odborníky (na bezpečnost, dezinformace, historii), kde v roli moderátorů budou sami studenti. Autorem lekce je: Jan Kubíček
1. stupeň ZŠ
Pro pedagogy
download eye

Zprávičky: Jak se o sebe postarat během konfliktu na Ukrajině

Zprávičky radí dětem, jak se o sebe postarat během konfliktu na Ukrajině.
1. stupeň ZŠ
Přírodověda Vlastivěda
Prvouka
download eye

Jak mluvit s dětmi o válce

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
Dějepis
Prvouka
Zeměpis
Člověk a společnost
download eye

Kyjevská Rus

Pracovní list umožní žákům dozvědět se více o kořenech Ukrajiny. Kyjevská Rus byla prvním východoslovanským státem. Existovala mezi 9. a 13. stoletím, vznikla na obchodní stezce mezi Skandinávií a Byzancí.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis
download eye

Pracovní list: Rozdělená Ukrajina – od první světové války do rozpadu SSSR

Cílem pracovního listu je pochopení základních historických souvislostí týkajících se dějin Ukrajiny od konce první světové války do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Pracovní list je určen zejména studentům středních škol.
Střední škola
Dějepis
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
30 minut
Zobrazit vše

ČT edu nejsou pouze videa

13 718 videí

13 718

videí

867 námětů do <br /> výuky

867

námětů do
výuky

4 838 pracovních <br/> listů

4 838

pracovních
listů

1 161 pořadů

1 161

pořadů

149 edukativních <br/> her

149

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání