Implantovaný čip do mozku by měl v budoucnu pomoci lidem s omezenými tělesnými schopnostmi s obnovou hybnosti a navrácením komunikace. Elon Musk plánuje využití čipů i u zdravých lidí k vylepšování jejich schopností, s tím jsou však spojena mnohá rizika.
V roce 2008 byla v jeskyni na Altaji nalezena mimo jiné kůstka z ruky člověka. Ve speciální laboratoři pro výzkum DNA pak bylo zjištěno, že se nejedná o člověka moderního typu ani o neandertálce. Další objevy v různých lokalitách a srovnáváním DNA současných obyvatel dokazují, že na zemi existovaly zřejmě různé druhy lidí vedle sebe a navzájem se mísily a že zdaleka nešlo pouze o dva druhy! DNA tzv. denisovců mají v sobě nejen lidé ze Sibiře, ale také Tibetu, Číny a Papuy. Zde žili tito pravěcí lidé vedle moderního člověka zřejmě ještě před 15 tisíci lety. Podívejte se, jak moderními metodami dokážeme rekonstruovat podobu člověka z jedné kůstky ruky.
Zíváme všichni, stejně jako další savci, ptáci, některé ryby i plazi. Ale proč? Video nastiňuje mechanismus zívání a rozebírá dvě teorie, proč zíváme. Upozorňuje také na skutečnost, že zívání je nakažlivé, a to dokonce mezidruhově. A jak jsme na to přišli? Vysvětlíme!
Kardiolog Vojtěch Melenovský, vedoucí Oddělení srdečního selhání v IKEM, vysvětlí ve videu rozdíl mezi pojmy infarkt a srdeční selhání.
Ve videu zazní základní informace o anatomii lidského srdce, včetně toho, jakým způsobem srdcem proudí okysličená a odkysličená krev. Dále je zmíněna srdeční automacie, tedy skutečnost, že srdce neovládáme vlastní vůlí, ale že je řízeno elektrickými impulzy ze sinusového uzlu.
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Video začíná prvním kriminalistickým případem, který byl vyřešený díky otiskům prstů. Ty jsou pro každého člověka na světě, včetně jednovaječných dvojčat, naprosto unikátní. Za naše jedinečné otisky mohou tzv. papilární linie, které začínají vznikat již během prvního trimestru nitroděložního vývoje. Jejich vývoj je ukončen cca v polovině těhotenství a od té doby jsou až do konce života prakticky neměnné. Při odření či poleptání se jejich struktura znovu obnoví, protože jsou založeny hluboko v bazální vrstvě pokožky. Jejich nejdůležitější biologickou funkcí je pravděpodobně lepší hmatová citlivost.
Josef Charvát byl český lékař a průkopník několika oblastí poválečné medicíny, zejména imunologie a endokrinologie. Jaké lékařské obory svým působením ovlivnil a posunul? A jaký byl člověk a osobnost? O této významné osobnosti českého lékařství diskutují historici a lékaři v pořadu Historie.cs.
Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve pomocí pijavek lékařských u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve, způsobuje jim stres, nebo je dokonce nutné u nich využívat anestezii. Dozvíme se mnoho také o samotných pijavkách. Jak velké obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokážou najednou vysát.
V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Video popisuje další užitečné včelí produkty, jako je mateří kašička, včelí vosk nebo včelami zpracovaný pyl. Vysvětluje jejich původ, využití a lékařský význam. Kdo by je měl či naopak neměl konzumovat?
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
