14:01
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Čím dál častější teplé a suché jarní počasí nahrává brzkému přemnožení sinic ve vodních nádržích. Dalším faktorem rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy eutrofizace. Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě jsou proto po zbytek sezóny častým problémem většiny našich nádrží.
Oceány se v posledních letech potýkají s řadou ekologických problémů. Trpí i jeden z podmořských divů světa, australský Velký bariérový útes. Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2018) přináší informace o snahách australské vlády, která na jeho záchranu vyhradila téměř půl miliardy dolarů.
Každý rostlinný či živočišný druh či mikroorganismy zajišťují v přírodě určitou funkci a tyto funkce na sebe vzájemně navazují. Když nějaký druh zmizí, zvyšuje se riziko, že přijdeme o určitý typ ekosystémové služby, například samočištění vody, opylování zemědělských plodin nebo rozklad organického materiálu. Proto je nutné chránit a podporovat naši biodiverzitu.
Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?
Reportáž o klimatické konferenci v polských Katowicích v prosinci 2018. Ukázána je problematika znečištění ovzduší v Horním Slezsku v důsledku spalování uhlí a zaznívá apel Zdeňka Velíška ohledně chování lidstva tváří tvář globální klimatické změně.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.
Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.
Jedna z nejznámějších světových turistických destinací, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody spolu s některými vědci varují, že tato železnice přinese více škody než užitku. Většinu Yucatánu tvoří velká vápencová krasová tabule. Stavba může za pouhou dekádu narušit výjimečný systém jeskyní propojených nejdelší podzemní řekou na světě, který vznikal miliony let a kde archeologové dodnes nacházejí pozůstatky fascinujících civilizací.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.