02:55
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Oceány se v posledních letech potýkají s řadou ekologických problémů. Trpí i jeden z podmořských divů světa, australský Velký korálový útes. Australská vláda na jeho záchranu vyhradila skoro půl miliardy dolarů.
CHKO Beskydy je největší chráněná krajinná oblast v České republice. Kromě samotných Moravskoslezských Beskyd zasahuje CHKO i do oblasti horských celků Javorníky a Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Radhošť, Pustevny či Lysá hora patří k nejznámějším turistickým cílům naší země.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Klokani patří k nezaměnitelným symbolům Austrálie. Právě o tyto skákající vačnatce však nyní vedou tamní obyvatelé spory. Klokani se totiž v Austrálii přemnožili. Nejen v buši jich v současnosti žije kolem 50 milionů, což je téměř dvojnásobek oproti stavu před deseti lety. Zejména australští farmáři v nich vidí škůdce, které je nutné vybíjet. Ochránci přírody samozřejmě protestují.
V okolí Teplé na Karlovarsku se nachází řada minerálních pramenů. K některým z těchto kyselek se vydáme po znovuobnovených cestách. Pojďte se s námi podívat, jak to vypadá v kraji, kde kdysi vládly sopky.
Austrálie je země s rozmanitým pobřežím. Najdou se zde jak dlouhé písečné pláže, písečné kosy, laguny a ostrovy, tak i příklady destruktivní činnosti oceánu.
Maorové jsou původní obyvatelé Nového Zélandu. Průvodkyně Karolína nás zve na návštěvu za maorským kamarádem Frankem do města Rotorua. Frank je po otci Moravák, po matce Maor.
Hluboko v australském vnitrozemí se ukrývají obrovské skalní monolity. S nejznámějším z nich, pískovcovou horou Uluru, se pojí řada domorodých mýtů. Kromě této významné dominanty navštívíme i komplex slepencových skal Kata Tjuta.
Ostrov Tahiti je místem spletitých osudů přistěhovalců. Jedním z nich byl i Čech Miloš Řivnáč.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Vojenské újezdy jsou v rámci České republiky oblasti běžnému člověku zapovězené. O to víc překvapivá je jejich přírodní a krajinářská hodnota. Hradiště v sopečných Doupovských horách překvapí převahou listnáčů. Poměrně nízké Brdy naopak působí se svými vřesovišti dojmem skutečných hor. Šumavský újezd Boletice střídající kulturní i přírodní krajinu nás zase učí, že si příroda s nespoutaným koloběhem vody daleko lépe poradí s extrémy počasí, jako je sucho.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.