Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Člověk ve společnosti

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 477

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

04:36

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.

Prga: Zasaď strom

03:06

Prga: Zasaď strom

Proč bychom měli sázet stromy? Princezna Prga nám názorně ukáže, co všechno jeden strom dovede. V létě nahradí slunečník, vyrábí kyslík, dokáže udržet i přiměřené vlhko... Nač zbytečné přístroje, které jen konzumují energii, když to strom dokáže také? Čím víc stromů, tím lépe pro nás pro všechny.

Pokus: Kouzelná plechovka

02:07

Pokus: Kouzelná plechovka

Každý z nás by chtěl umět kouzlit. Jenomže všechna kouzla jsou založena na iluzi. Ne nadarmo se také říká „iluzionista“. Dnes si předvedeme, jak udělat kouzlo s plechovkou. Potřebujeme k němu plechovku, sklenici s vodou, špendlíky a vatu. Zkuste si ho také!

Zprávičky: Baterie končí ve špatném koši

01:16

Zprávičky: Baterie končí ve špatném koši

Víte, že i staré baterie patří do tříděného odpadu? Jak baterie třídit a kam s nimi, aby neskončily mezi ostatními odpadky? To vše se dozvíte z následující reportáže. Tipněte si, kolik tun starých baterií nasbírají čeští školáci ve svých domovech.

Zprávičky: První máj

01:10

Zprávičky: První máj

1. května je den, který je známý také jako První máj. K tomuto dni se vztahují hned dva významné svátky. Jednak je to svátek lásky, ke kterému se u nás váže spousta tradic. Znáte některé z nich? A za druhé je to také mezinárodní svátek práce. Víte proč? Myslíte si, že se svátek práce slaví prací? Pokud si nejste odpověďmi jistí, nic se neděje. Zhlédněte naši reportáž a vše se dozvíte.

Z historie Jedličkova ústavu

08:03

Z historie Jedličkova ústavu

Jedličkův ústav vznikl v roce 1913 v areálu vyšehradské pevnosti. Zde se nachází dodnes, i když se časem rozšířil o další budovy. Už od počátku šlo o vzorové zařízení s moderním pojetím rehabilitace a výchovy tělesně postižených dětí. Zlatá léta ústavu přišla v období první republiky, kdy zde působily výrazné osobnosti v podobě ředitelů Františka Bakuleho a Augustina Bartoše. Prvně jmenovaný založil mj. pěvecký sbor Bakulovi zpěváčci, který procestoval skoro celý svět.

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

02:23

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Čím to? Bylo by příliš zjednodušené říct, že je to přirozený rys mladých lidí, kteří si potřebují projít etapou rebelování proti všemu. Mladí lidé se vyznačují i dosud nezkaženými ideály, řídí se často srdcem a zvláště vzdělaní lidé umí navíc rozpoznat, kdy násilí už překračuje mez a je nutné se proti němu veřejně vymezit.

Prga: Jedy do přírody nepatří

03:44

Prga: Jedy do přírody nepatří

Nikdo z nás nechce jíst potraviny, které obsahují různé škodlivé chemické látky. Jak se však do potravin dostanou? Škodlivé látky jsou třeba pesticidy, kterými se hubí plevel. V různých čisticích prostředcích jsou zase jiné druhy chemikálií. Když se dostanou do půdy, dostanou se i do zeleniny, ovoce, živočichů... Ochrana životního prostředí je na nás všech, chráníme tím hlavně sebe.

Sociální reformy: Poválečná Anglie

03:24

Sociální reformy: Poválečná Anglie

Druhá světová válka znamenala pro Velkou Británii velké trauma a zvýšila pocit sociální soudržnosti. V roce 1942 publikoval lord William Beveridge zprávu, jejímž hlavním sdělením bylo, že všem britským občanům bude po válce umožněn důstojný život oproštěný od pěti definovaných sociálních zel. Beveridge navrhoval kromě sociálního pojištění například zavést minimální jednotnou penzi pro všechny nebo vytvořit systém národní zdravotní služby. Obojí funguje dodnes.

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

03:40

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

Kancléř Otto von Bismarck vládl v druhé polovině 19. století v Německém císařství pevnou rukou, přesto však ani násilím a restrikcemi nedokázal potlačit sílící dělnické hnutí. Nakonec se tak stal paradoxně významným sociálním inovátorem, z jehož reforem těžíme dodnes. Právě Bismarck totiž zavedl povinné sociální a později i zdravotní pojištění, které dělníkům přinesly sociální jistoty v podobě penze nebo finančních náhrad v případě nemocí a pracovních úrazů. Tyto reformy ve finále umožnily Německu ekonomicky růst.

Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy

02:07

Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy

Po připojení dalších desítek obcí k Praze roku 1922 přestala stávající pražská zařízení sociální péče kapacitně dostačovat. Politik Petr Zenkl přišel s nápadem na vybudování centrální instituce a roku 1928 byly slavnostně otevřeny tak zvané Masarykovy domovy. Pavilony poskytovaly především sociální péči pro staré osoby, částečně ale i pro invalidy a děti. Za druhé světové války se zařízení přeměnilo v nemocnici a k původnímu účelu už se nevrátilo. Dnes v areálu sídlí Thomayerova nemocnice.

Pražská chudinská péče: Sirotčinec

01:40

Pražská chudinská péče: Sirotčinec

Roku 1875 byla v Praze založena poslední z centrálních chudinských institucí, městský sirotčinec. Do té doby dávala zemská správa přednost tomu, aby byli sirotci zaopatřováni v rodinách, kde získávali výchovu, vzdělání a pracovní uplatnění. Původní budova sirotčince na Pohořelci prostorově nedostačovala, proto město nechalo postavit novou budovu na Hradčanech. V ní sirotčinec a posléze dětský domov hlavního města Prahy sídlil až do 50. let 20. století.

Načíst další videa
Probíhá načítání