Našli jsme pro vás videí: 468
08:03
Z historie Jedličkova ústavu
Jedličkův ústav vznikl v roce 1913 v areálu vyšehradské pevnosti. Zde se nachází dodnes, i když se časem rozšířil o další budovy. Už od počátku šlo o vzorové zařízení s moderním pojetím rehabilitace a výchovy tělesně postižených dětí. Zlatá léta ústavu přišla v období první republiky, kdy zde působily výrazné osobnosti v podobě ředitelů Františka Bakuleho a Augustina Bartoše. Prvně jmenovaný založil mj. pěvecký sbor Bakulovi zpěváčci, který procestoval skoro celý svět.
02:23
Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Čím to? Bylo by příliš zjednodušené říct, že je to přirozený rys mladých lidí, kteří si potřebují projít etapou rebelování proti všemu. Mladí lidé se vyznačují i dosud nezkaženými ideály, řídí se často srdcem a zvláště vzdělaní lidé umí navíc rozpoznat, kdy násilí už překračuje mez a je nutné se proti němu veřejně vymezit.
02:07
Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy
Po připojení dalších desítek obcí k Praze roku 1922 přestala stávající pražská zařízení sociální péče kapacitně dostačovat. Politik Petr Zenkl přišel s nápadem na vybudování centrální instituce a roku 1928 byly slavnostně otevřeny tak zvané Masarykovy domovy. Pavilony poskytovaly především sociální péči pro staré osoby, částečně ale i pro invalidy a děti. Za druhé světové války se zařízení přeměnilo v nemocnici a k původnímu účelu už se nevrátilo. Dnes v areálu sídlí Thomayerova nemocnice.
01:40
Pražská chudinská péče: Sirotčinec
Roku 1875 byla v Praze založena poslední z centrálních chudinských institucí, městský sirotčinec. Do té doby dávala zemská správa přednost tomu, aby byli sirotci zaopatřováni v rodinách, kde získávali výchovu, vzdělání a pracovní uplatnění. Původní budova sirotčince na Pohořelci prostorově nedostačovala, proto město nechalo postavit novou budovu na Hradčanech. V ní sirotčinec a posléze dětský domov hlavního města Prahy sídlil až do 50. let 20. století.
01:55
Pražská chudinská péče: Chudobinec
Jako druhá chudinská instituce vznikl v Praze roku 1808 chudobinec u sv. Bartoloměje, v místě bývalého špitálu na Novém Městě pražském. I on byl původně státním ústavem, dokud v 60. letech 19. století nepřešel pod správu města. Chudobinec měl sloužit v podstatě jako starobinec, tedy měl poskytovat útočiště lidem přestárlým, jimiž se v té době mínily osoby starší padesáti let. Chovanci, jejichž množství obvykle značně převyšovalo kapacitu, zde pobývali až do roku 1928.
11:19
Fanfiction a fanart
Pod pojmy fanfiction a fanart hledejte lidi a jejich koníčky či zájmy. A ty mohou být různé, často i trochu zvláštní. Jak se někam začlenit? Na tohle je skvělý internet, protože dokáže sdružovat lidi společných zájmů z různých zemí světa.
02:17
Děti kreslí písničky: V paneláku
Zazpívejme si společně "hymnu" panelákového sídliště. Máte také zkušenosti s bydlením v paneláku? Co myslíte, jaký je rozdíl mezi bydlením v paneláku a bydlením v domečku? Jaké jsou výhody či nevýhody takového bydlení? A jsou děti, které zpívají písničku, s bydlením v paneláku spokojené?
03:19
Děti kreslí písničky: Píseň pro Světlušku
Píseň pro Světlušku od vítězky soutěže Česko hledá SuperStar Anety Langerové je něčím speciální. Vznikla totiž za účelem podpořit nadaci Světluška, která pomáhá nevidomým lidem a lidem se zrakovým postižením. Písničku spolu s Anetou Langerovou nazpíval nevidomý zpěvák Radim Vojtek. Zkuste k písničce nakreslit obrázek, inspirovat se můžete ve videu.
01:26
Děti kreslí písničky: Opice
Zazpívejte si písničku o opici. Podívejte se na video, ve kterém je její příběh výtvarně zpracován, a inspirujte se k nakreslení vlastního obrázku o opici. Pak se zkuste nad příběhem naší opice zamyslet. Myslíte si, že bylo správné to, co se v příběhu odehrálo? Proč?
02:04
Děti kreslí písničky: Marnivá sestřenice
Zazpívejte si s námi známou písničku od slavného dua Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Až dozpíváte, zkuste se nad písničkou zamyslet. Dokážete odhalit poselství, které nám písnička přináší? Uměli byste vyjmenovat další příklady lidského chování, které by se na tuto písničku hodily?
03:53
Výroba velikonočních řehtaček
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
02:12
Změny v postavení Židů v 18. století
Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.
