Našli jsme pro vás videí: 592
03:11
Sexuální znásilnění se týká i mužů
Ačkoliv jsou oběťmi sexuálního násilí obvykle ženy, mohou se jimi stát i muži. Je vůbec možné, aby muže znásilnila žena? Pan Pavel sexuální násilí ze strany své manželky zažíval léta, a to doma ve své ložnici.
04:54
Ženy poznamenané sexuálním násilím
Paní Yveta a Jiřina jsou ženy, které byly svým partnerem nebo nevlastním otcem znásilňovány. Jak se cítily? A jak se ženám s takovými zážitky žije? Obě ženy zůstaly poznamenány na celý život.
02:11
Rovné příležitosti mužů a žen v EU
Evropská unie se zaměřuje na ochranu lidských práv, mj. se zabývá rovností žen a mužů. Mnozí se často ptají, zda nezachází někdy až moc daleko. Před zákonem jsou si lidé rovni, jinak ale muži a hlavně ženy složitě hledají spravedlivou rovnováhu, především v pracovním prostředí nebo v politice. Tuto nerovnováhu chtěla v roce 2012 změnit eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl ve vedení velkých firem. Ve videu z roku 2013 vidíme, že rovnosti mužů a žen často brání ženy samotné (ředitelka společnosti DuPont odmítající kvóty) a že za posledních sedm let jsme se v této oblasti příliš neposunuli. Přestože ženy tvoří polovinu společnosti, jejich zastoupení v rozhodovacích funkcích je stále velmi malé. A stále dostávají za svou práci méně peněz.
01:25
Božena: Němcová šíří osvětu na venkově
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
01:45
Jak na internet: Nákupy na internetu
Nakupování na internetu je v dnešní době velmi oblíbené. Má svoje klady – z pohodlí domova si vše vybereme, nemusíme tak procházet obchody a zboží nám dodají domů. Má i svoje zápory – ne vždy zakoupená věc odpovídá fotografiím. Na internetu můžeme sehnat skoro vše a oblíbené jsou i internetové bazary s různým použitým zbožím.
01:43
Jak na internet: Otevřená data
Mnoho informací po nás státní správa žádá, ale můžeme my také různé informace zpětně získat? Různé instituce mají otevřená data a jejich podíl se pod tlakem veřejnosti zvětšuje. Přibližujeme se tak pomalu, ale jistě k zahraničním standardům.
04:10
Třetí pohlaví v Indii
Transgender osoby nejsou v Indii dobře přijímány. Indové individuální odlišnosti příliš nerespektují, tolerují pouze určitou komunitu. Příkladem jsou tzv. hidžrové, příslušníci třetího pohlaví. Ti tvoří v Indii zvláštní společenství. Jsou to muži, kteří prožívají tranzici směrem k ženství. Oblékají se jako ženy, mluví jako ženy i se jako ženy chovají. Přestože nejsou Indové příliš tolerantní k třetímu pohlaví, mohou si jej oficiálně uvést do dokladů.
07:40
Historie tance: Valčík a polka
Valčík byl od začátku 19. století nejoblíbenějším společenským tancem. Oblibu si získal nejen svojí noblesou, ale i tím, že umožňoval tanečníkům velmi těsný fyzický kontakt. Valčík byl jakousi zveřejněnou intimitou. O něco později se objevuje polka, která posléze opanovala českou národní společnost. Měla reprezentovat ideu slovanství a logicky se s ní proto identifikovaly české vlastenecké kruhy. Přesto však králem tanců zůstal a zůstává valčík.
02:23
Taneční pořádek
Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.
02:41
Romové v kroji
Umělec, dokumentarista a koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek se ve svých projektech zabývá problémy menšin a tématy, jako je násilí, nenávist, identita a bezpráví ve společnosti. V jednom ze svých projektů poukazuje na problematiku Romů, které na svých fotografiích oblékl do krojů z míst, odkud pocházejí. Narazil přitom na předsudky a stereotypy.
05:31
Život v dětském domově
Osobní zpovědi dětí a mládeže žijících v dětských domovech a ústavech, ale i vzpomínky dospělých lidí, kteří své traumatické události z dětství překonali a nyní žijí spořádaný, mnohdy i velmi úspěšný život. Co vše ale takový život v dětských domovech obnáší? Jaká jsou jeho úskalí?
03:32
Jak Romové vnímají holocaust
Romský holocaust není tak velké mediální téma jako např. genocida židovského obyvatelstva. Někdy proto může vzniknout mylná představa, že samotní Romové tuto etapu vlastní historie tolik neprožívají. To, co je vidět navenek, se však často liší od toho, co se děje uvnitř, a Romové na oběti nacistické perzekuce rozhodně nezapomínají. Romů se ale nikdo na jejich náhled neptal a často o holokaustu nemluví z obavy, aby nikdo nezpochybňoval jejich snahu o integraci.
