03:40
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Romská holčička Tulina do své nové rodiny přišla z Klokánku se zvláštní nálepkou: „Nebude moc mluvit, bude nemocná.“ Nic z toho ale nebyla pravda. Tulina je velmi empatická, inteligentní a už ve svém školkovém věku ovládá i cizí jazyky.
Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.
Mezináboženský dialog je nutnou podmínkou pro soužití světů různých náboženství a šťastného života na světě. Odlišnost je potřeba vnímat jako vzájemné obohacení. Smyslem dialogu je více se poznat navzájem, neboť takto lze předejít vzniku napětí a bojů a najít zrníčka pravdy v každém z náboženství. Opravdový dialog vede ke sblížení. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazovat, jak nás přesahují.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Ptáčata se tentokrát stanou průvodci po brněnském a chanovském ghettu. Co mají tato místa společného? Jaké jsou ulice, kde Ptáčata bydlí a kde si hrají? Zejména setkání s místními dětmi v Chanově vyvolalo v Ptáčatech silnou reakci. Mimo jiné je donutilo k zamyšlení, jestli nás ovlivňuje místo, kde bydlíme. Můžeme takové místo ovlivnit i my sami?
Povídání Ukrajinky, matky dvou dětí, kterou do Čech přivedl strach z války. Na Ukrajině je válečný stav již delší dobu, je to ale od února 2022 jiné? Jaký okamžik rozhodl, že matka zabalila věci, děti a odešla ze svého domova? Co jí běželo hlavou při balení, když věděla, že za hodinu odjíždí vlak "do bezpečí"? Jak mluvit s ukrajinskými dětmi o válce, kvůli které odcházejí od svých rodin?
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
Jaké to je chodit v Anglii do školy? Kromě nošení uniforem používají v londýnské škole také jiný systém známkování.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Váni, původem z Ukrajiny, který se od malička věnoval gymnastice. Měl štěstí, že na tréninky mohl chodit se svým starším bratrem Edou. Váňa patřil mezi cílevědomé děti a byl na sebe vždy přísný. A fungoval také jako vzor pro mnohé spolužáky, na rozdíl od kterých nemluvil ještě v první třídě česky. Spolužáci si jej zvolili za předsedu třídy. Zůstal ale Váňa ve třídě Ptáčat i na druhém stupni?
Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.
Důvodů pro odklad nástupu do školy může být více. Nejčastějším však je, že dítě není fyzicky, biologicky a psychicky připravené pro nástup do školy. Problém se soustředěním má i šestiletá Páťa, která navštěvuje takzvanou přípravnou třídu. Hlavní předností přípravné třídy je snížený počet žáků, který umožňuje pedagogovi individuální přístup a užší kontakt s dítětem. Cílem těchto přípravných tříd je, aby odklad povinné školní docházky splnil svůj účel a dítě bylo připraveno pro vstup do první třídy.
Víte, co je tzv. bludný kruh? MUDr. Jiřina Kosová nám na tomto modelu přiblíží fáze úzkostného stavu, jeho spouštěče a také dnešní možnosti jeho léčby. Nahlédneme přímo do probíhající skupinové psychoterapie, která pacientům pomáhá se úzkostí jednou provždy zbavit a opět vstoupit do běžného života. Jak to probíhá? Co se skrývá za souslovím kognitivně-behaviorální terapie? Pořadem provází psychiatr Cyril Höschl.
Poutní cesty neznamenají jen fyzický výkon a poznávání světa i lidí. Pro většinu poutníků znamená cesta zároveň duchovní hledání a poznávání sebe sama. Petr začal nejčastějším poutním cílem, kterým je Santiago de Compostela. Pak pokračoval přes Řím až do Jeruzaléma a nakonec skončil u velkolepého projektu: cesty kolem světa. Tu ze zdravotních důvodů nedokončil, ale místo toho začal organizovat poutní cesty pro ostatní. Cest je totiž mnoho a každá z nich je svým vlastním cílem.
Fyzická aktivita je pro naši duševní a emoční pohodu důležitá. Ke sportu emoce zkrátka patří. Jak ale může sportovci pomoci sportovní psycholog? A může sport pomáhat obyčejnému smrtelníkovi – nesportovci? Pomáhá sport také léčit psychiatrické onemocnění? A může být sport chápán jako prostředek ovlivnění negativních sociálních jevů, například agrese, násilí nebo dopingu? Pořadem provází Cyril Höschl.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.