Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Vývoj člověka

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 17

Proměna z chlapce na dívku

11:15

Proměna z chlapce na dívku

Matka Simona z malé obce u Jihlavy sama vychovává dvě děti. Starší Dany začíná v 15 letech proměnu z chlapce na dívku. Má za sebou konečný verdikt sexuologů, že je dívka v chlapeckém těle, a nastupuje na hormonální léčbu. Simona vzpomíná nejen na coming out své dcery, ale také na vyrovnání se s reakcemi okolí, na období depresí, šikany a nepochopení ze strany školy.

Vegetativní emoce

04:10

Vegetativní emoce

Představte si hladového člověka, který má psa a má ho moc rád. Psa přejede auto. Hladový člověk obvykle mrtvého psa neupeče a nesní. Když se ho zeptáte, proč to neudělá, když má takový hlad, řekne vám, že to není správné. A zeptáte-li se ho, proč to není správné, řekne, že to tak nějak cítí, a ukáže si mezi srdce a žaludek. Odborníci těmto pocitům říkají vegetativní emoce. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.

Co je absurdita?

04:17

Co je absurdita?

Co je absurdita? Slovo absurdní znamená protikladný zdravému rozumu, pravdě nebo skutečnosti. Od paranormálních jevů až po důsledky některých zcela absurdních léčitelských postupů. Absurdita má řadu příčin. Například velkou míru živé představivosti. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.

Doteky: O vlivu na děti

04:13

Doteky: O vlivu na děti

O vidění a slyšení toho víme poměrně hodně. Daleko méně víme o dotecích. Málo hlazení dospělí bývají smutní. Pro nejmenší děti jsou doteky základní informace o tom, kdo je jejich maminka. Jsou nejzákladnějším signálem, který malému dítěti říká, že je v přístavu, jenž ho chrání před nebezpečím vnějšího světa. Zajímavé téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Lidé bez domova ve fotografii

06:12

Lidé bez domova ve fotografii

Když fotografa Jindřicha Štreita oslovili, aby nafotil cyklus o lidech bez domova, zpočátku se bránil. Sociální fotografie sice umožňuje upozornit na společenské problémy, ale toto konkrétní téma přišlo fotografovi laciné a už mnohokrát zpracované. Nakonec mu však zcela podlehl a mnohé ze světa lidí na ulici pochopil.

Náhradní rodinná péče: Děti s handicapem

24:59

Náhradní rodinná péče: Děti s handicapem

Markéta a Roman ke své vlastní dceři Elišce přijali do pěstounské péče Terezku a Jirku, dvě děti se zdravotním handicapem, i když to takhle původně vůbec neplánovali. Terezka je kvůli dětské mozkové obrně upoutaná na vozík a své biologické rodiče nikdy nepoznala. V centru, které pomáhá rodičům pečujícím o postižené děti, se pak seznámili s Terezčiným kamarádem Jirkou. Toho si nejprve začali brát domů na víkendy do hostitelské péče. Hostitelská péče se potom změnila v péči pěstounskou.

Náhradní rodinná péče: Příbuzní jako pěstouni

25:07

Náhradní rodinná péče: Příbuzní jako pěstouni

Šestašedesátiletá Kristina, babička osiřelé dospívající Terezy a zanedbávaného Mirka, přijala vnoučata do příbuzenské pěstounské péče. Vnučku Terezu vede k práci na sobě, k dobrým školním výsledkům, k péči o domácnost a také k upřímnosti. Terezin nevlastní mladší bratr Mirek byl po smrti matky v péči otce alkoholika. Babička nakonec přijímá domů i jeho. Zvládnou Kristina i Tereza tuto velkou změnu?

Náhradní rodinná péče: Tři děti a jejich příbuzní

24:50

Náhradní rodinná péče: Tři děti a jejich příbuzní

Veronika a Mirek ve svém venkovském domě vychovávají celkem šest dětí. Jedna dcera a dva synové jsou jejich vlastní, tři dcery jsou v pěstounské péči. Každé z přijatých i vlastních dětí je individualita, kterou rodiče milují a respektují. Rodina je v kontaktu také s biologickou babičkou sester Báry a Gábinky a dokonce i s Katčinou biologickou matkou závislou na drogách, které podali pomocnou ruku, když neměla žádné bydlení ani práci.

Náhradní rodinná péče: Na přechodnou dobu

24:21

Náhradní rodinná péče: Na přechodnou dobu

Skoro dvouletá Vendulka, jejíž maminka Renata je ve výkonu trestu, se dostala do péče pěstounky Jiřiny na přechodnou dobu, tedy na jeden rok. Žijí spolu v malém bytě v klidné části města. Vendulka je chytrá, učenlivá a svou pěstounku, která jí věnuje spoustu pozornosti, oslovuje „babi“. Společně se vydávají na návštěvu do vězení za Vendulčinou maminkou. Co bude s Vendulkou dál? Bude muset do ústavního zařízení, nebo se pro ni najde nová adoptivní či pěstounská rodina?

Náhradní rodinná péče: Dítě a homosexuální pár

25:08

Náhradní rodinná péče: Dítě a homosexuální pár

Dvouletý Ráďa v útlém dětství citově strádal. Biologičtí rodiče mu nevěnovali potřebnou lásku ani péči. Domov našel až u Petra, který se stal jeho pěstounem a který už deset let žije se svým partnerem Petrem. Začátky byly těžké a Ráďovi dlouho trvalo, než své nové rodiče s důvěrou přijal. Oběma mužům se úplně změnil život. Dřív měli klid a spoustu času pro sebe. Teď vychovávají dítě, vaří jídlo, perou prádlo, uklízí, hrají si s Ráďou a večer vyčerpaní padají únavou. Svého rozhodnutí ale nelitují a uvědomují si svou zodpovědnost.

Emoce a záchrana života

25:07

Emoce a záchrana života

Jak vypadají emoce z pohledu kardiochirurga, obecného chirurga, neurochirurga a odborníků v popáleninové a urgentní medicíně nebo z pohledu zdravotní sestry? Jak se ti, kteří zachraňují, vyrovnávají se stresem? Jak se mohou bránit syndromu vyhoření, který se tak často vyskytuje v pomáhajících profesích a nevyhýbá se ani zdravotníkům? A jak se hrozícímu syndromu vyhoření můžeme ubránit my?

Emoce v těžkých životních situacích

24:39

Emoce v těžkých životních situacích

Emoce hrají významnou roli v průběhu celého lidského života. Je například prokázáno, že vývoj dítěte včetně prenatálního období je silně ovlivněn emocemi matky. Zlomovým okamžikem v lidském životě zase bývá vážné onemocnění. Jeho zvládání je obtížné pro všechny zúčastněné a nenahraditelné je tu pozitivní myšlení. Nejtěžším oborem je z hlediska emocí dětská onkologie, přesto právě dětští pacienti jsou na rozdíl od dospělých v mnoha aspektech specifičtí. A emoce souvisejí i s tématem seniorů, konkrétně se stařeckou demencí a diskriminací z důvodu věku. Pořadem provází současný ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.

Načíst další videa
Probíhá načítání