Našli jsme pro vás videí: 30
02:12
Změny v postavení Židů v 18. století
Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.
03:29
Židovské pogromy a ghetta
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
01:40
Židovská znamení
Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.
01:23
Maiselova synagoga v Praze
Mordechaj Maisel, významný mecenáš a finančník žijící v 16. století, získal mimo jiné privilegium postavit vlastní synagogu. Synagoga nese logicky jeho jméno a byla vysvěcena v roce 1592. Na dalších 100 let se stala nejvýznamnější a nejkrásnější stavbou celého pražského židovského města.
02:21
Ghetto Swingers z Terezína
V terezínském ghettu byla trochu překvapivě provozována swingová hudba. Hudební těleso se jmenovalo Ghetto Swingers a bylo založeno v lednu 1943. Orchestr byl zneužit nacistickou propagandou v červnu následujícího roku při návštěvě Mezinárodního červeného kříže a posléze i v německém propagandistickém filmu o Terezíně.
13:14
Portrét Fredyho Hirsche
Portrét Fredyho Hirsche, německého uprchlíka usazeného v Československu, nebojácného Žida, atleta, oblíbeného pedagoga a otevřeného gaye, který i v době protektorátu žil v Brně v jedné domácnosti se svým partnerem. V Praze na nacistech vymohl navrácení sportoviště Hagibor židovské mládeži. V Terezíně i Osvětimi s dětmi cvičil atletiku a hrál divadlo, recitoval jim básně, četl pohádky, především ale šířil naději a stal se pro ně vzorem lidskosti. Děti jej za to milovaly, v koncentračních táborech jim dával útěchu.
09:03
Tove Jansson jako finská queer ikona
Finská kreslířka a spisovatelka Tove Jansson, která žila otevřeně ve vztahu se ženou, vytvořila slavnou muminí rodinu jako společenství bytostí, které je otevřené i těm divným, excentrickým a na první pohled nedůvěryhodným. A jak se dnes žije queer lidem ve Finsku, v zemi, která přemosťuje sever a východ a kterou lze i nelze schovat pod přikrývku „skandinávské svobodomyslnosti“? (Video v cizím jazyce a s českými titulky.)
02:51
Inkluze: Děti odlišnosti neřeší
Jak prožívají projekt společného vzdělávání ti, jichž se bezprostředně týká? Jak moc je pro děti inkluze náročná? V prostředí jedné soukromé školky se potkávají děti z různých koutů světa. Překonávají mezi sebou jazykové bariéry i kulturní odlišnosti. Všichni si však společně hrají a nikoho nevyčleňují. Děti se spřátelí s každým.
03:55
Vietnamské děti v české škole
„Je to hezká země, je tam horko, vlhko a jsem tam ráda.“ Takto popisuje Vietnam dívenka Jana ze šesté třídy. Její rodina se do České republiky přistěhovala za prací a prodávají zde oblečení. Jak ale integraci prožívají vietnamské děti navštěvující českou školu? Zvládají překonávat jazykové bariéry a kulturní odlišnosti?
03:40
Inkluze a romské dítě z Klokánku
Romská holčička Tulina do své nové rodiny přišla z Klokánku se zvláštní nálepkou: „Nebude moc mluvit, bude nemocná.“ Nic z toho ale nebyla pravda. Tulina je velmi empatická, inteligentní a už ve svém školkovém věku ovládá i cizí jazyky.
06:11
Islámský extremismus
Islám nastoupil v minulém století cestu liberalizace, ale rok 1979 přinesl události, jež měly za následek návrat ke konzervativním formám víry a rozšíření extremismu. V rámci islámu lze rozlišit několik nebezpečných fenoménů: náboženský fundamentalismus, islamismus a džihádismus. S nimi se můžeme potkat i v evropských muslimských komunitách. Hodnoty a postoje muslimů je pro nás důležité sledovat především s ohledem na možnost jejich integrace do západních společností.
07:23
Postoj české společnosti k holokaustu
Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však velmi důležité – zvlášť dnes, kdy lze ve společnosti vysledovat určité znepokojivé tendence připomínající 30. léta a nástup nacismu.
