04:09
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Rozdrcené cereálie nasypeme na papír, pod kterým pohybujeme magnetem. Kousky železa v nich obsažené se volně pohybují po papíru. Zhlédnutím videa se dozvíte nejen, proč železo vykazuje feromagnetismus, ale i jak vypadá výroba železa a jeho biochemický význam.
Co se stane, pokud vložíme zapálený hořčík mezi dva bloky suchého ledu? Horčík na vzduchu hoří bílým plamenem. V suchém ledu začne reagovat s oxidem uhličitým a tím vytvoří intenzivní světlo.
Máme pro vás jedinečný videozáznam. Svědectví o tom, jak přežít v extrémních podmínkách. Záznam natočil sám Michael, který se ocitl v ohrožení života. Přežil zával v jeskyni. Klíčová otázka jeho dvou dnů napětí a obav: co pít? Stačí si vyrobit nouzový destilační přístroj. Jak? Chemik Michael si poradil i v této obtížné situaci.
Gumový medvídek se skládá z různých látek. Kolagen, který je v něm obsažen, je důležitý pro tvorbu šlach a chrupavek. Co se s ním však stane při vložení do roztaveného chlorečnanu draselného? Dojde k bouřlivé reakci a hoření cukru, který je jednou z přítomných složek.
Ve slovenském regionu Pol‘ana vznikl významný projekt energetické soběstačnosti. Od roku 2009 sdružení osmi obcí pod názvem „Združenie obcí Bioenergia Bystricko“ vytápí 35 veřejných budov biomasou z místních zdrojů. Obce tak využívají lokální zdroje energie, budují pracovní místa, šetří peníze obce a chrání životní prostředí.
Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
Nadlimitním znečištěním je zasaženo 85 % sledovaných zdrojů podzemní vody. Ve studních škodí mikroorganismy, které tam nepatří, ale především chemické látky, které se do nich dostaly kvůli desetiletím nešetrného chování člověka k přírodě a intenzivního využívání krajiny.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Šíření škodlivin v ovzduší lze simulovat v aerodynamickém tunelu. Koncentrace olova na Příbramsku mnohonásobně převyšovala povolené limity i po zavedení ekologických opatření. A právě díky simulaci bylo zjištěno, že zdrojem znečištění není továrna. Kde se tedy olovo v ovzduší bere? V okolí se už téměř 1000 let těží olověná ruda a půda je olovem prosycená, orbou se olovo dostává do ovzduší.
Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
A ryba promluvila… Zdá se to nemožné? Zvláštní druh akvarijních rybiček zvaný rypoun Petersův vysílá do vody elektrické impulzy. Ty můžeme nejen slyšet, ale také pomocí osciloskopu nebo počítačové zvukové karty vidět. Rypoun se používá ke zjišťování velice malého množství olova a trichlóretylénu ve vodě ve vodárnách. Tato metoda je daleko levnější, než klasické chemické testy.
10 507
492
2 785
943
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.