Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého

Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.

Z pořadu:

• Hyde Park Civilizace

Témata:

• Česká republika
• Fyzickogeografická sféra
• Životní prostředí
• Chemie a společnost
• Anorganická chemie

Vhodné pro stupeň:

• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Zeměpis
• Ekologie
• Chemie

Klíčová slova:

• Česká republika
• Česko
• oxid uhličitý
• skleníkové plyny
• nakládání s odpadem
• zemní plyn
• fosilní paliva
• CO2