Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

PORT

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 169

Pokus: Kolik váží zeměkoule

03:00

Pokus: Kolik váží zeměkoule

Jak může dopadnout tak ztřeštěný nápad, jako je pokus zvážit celou naši planetu? V dnešním experimentu to s námi vyzkoušíte. Stačí nám jen kilogramové závaží a siloměr. A pak samozřejmě Newtonův gravitační zákon. Jenže skvělému Newtonovi v rovnici zůstala jedna neznámá, gravitační konstanta. S Michaelem, fyzikem dr. Drozdem a lordem Cavendishem překonáme i tento nedostatek a uvidíte, jak snadno Zemi zvážíme.

Pokusy: Beztížný stav

03:14

Pokusy: Beztížný stav

Proč se kosmonauti na oběžné dráze kolem Země pohybují v beztížném stavu? Vyvedeme z omylu všechny, kdo si myslí, že kosmické lodi se přece pohybují daleko od Země. Na pokusech pak ukážeme, že beztížný stav lze na zlomek sekundy zažít dokonce tady na Zemi. Třeba přímo v obývacím pokoji. Lepší je samozřejmě vyzkoušet si beztížný stav ve speciálním letadle. Uvidíte záběry z jeho letu. A nakonec vysvětlíme, na jakém principu funguje gravitační prak, tedy urychlování kosmických sond pomocí obletu kolem planet.

Zkoumání temného vesmíru

03:40

Zkoumání temného vesmíru

Běžné astronomické teleskopy obvykle zkoumají oblohu pomocí viditelného světla, infračerveného záření nebo rentgenových paprsků. Konsorcium evropských a afrických vědců nyní postavilo v Namibii teleskop, který detekuje světlo vysokoenergetického gama záření. Jedním z výsledků jeho pozorování je zjištění, že rázová vlna vzniklá po výbuchu supernovy se chová jako kosmický urychlovač částic. Projekt HESS (High Energy Stereoscopic System) také kromě odhalení původu kosmického záření gama pomohl poodkrýt tajemství temné hmoty a energie.

Pokus: Na stopě neviditelných částic

02:25

Pokus: Na stopě neviditelných částic

Fyzikové celého světa pátrají po podstatě hmoty a po jejích nejmenších částicích. V CERNu u Ženevy mají pro tento účel nejen největší urychlovač, ale také obří detektory. Na jakém principu vlastně fungují? Spolu s Michaelem si to můžete vyzkoušet doma na jednoduchém modelu sami. Budete potřebovat jen magnetické i nezmagnetizované kuličky a železné piliny.

Pokus: Domácí spektroskop

06:40

Pokus: Domácí spektroskop

Pomocí papírové krabice, ruličky od toaletního papíru, lepicí pásky a starého cédéčka si můžete sestrojit svůj domácí spektroskop. Tedy zařízení, které umožňuje zjistit, z jakých látek se skládají nejrůznější předměty. Využívá skutečnosti, že různé prvky vyzařují různé světlo. Pokud určitou látku vložíme do plamene nebo jí necháme procházet elektrický proud, rozzáří se. Toto světlo se pak rozloží na jeho jednotlivé barevné složky a z něj můžeme zjistit prvky díky jasným čarám, které vidíme ve spektroskopu.

Hluk ve městě

07:52

Hluk ve městě

Žijeme v moři hluku. Automobily, nákladní auta, letadla... To vše přispívá k tomu, že městské prostředí je nesmírně znečištěno hlukem. A ten nám škodí. Zvyšuje krevní tlak a dětem překáží, když se učí číst. Proto vědci v Evropě hledají způsob, jak snížit hluk ve městech pomocí zdokonalených konstrukcí motorů, jejich součástí, nových použitých materiálů i plánů řízení dopravního provozu.

Pokus: Tvorba aminokyselin

06:40

Pokus: Tvorba aminokyselin

Již v roce 1953 Stanley Miller, doktorand chemie, naplánoval experiment, ve kterém se pokusil zjistit, zda dojde k formaci molekul nutných pro život v podmínkách brzy po vzniku naší planety. Miller a jeho školitel, profesor a nositel Nobelovy ceny za chemii Harold Urey, sestrojili aparaturu, která byla schopná napodobit prostředí na primitivní Zemi. Aparaturu složili ze skleněných trubek, do baňky nalili vodu a doplnili další plyny, které se už tehdy nacházely v atmosféře. Tuto směs pak podrobovali elektrickým výbojům. Voda v aparatuře znázorňovala oceány a jiskření blesky dávných bouří. Asi po 24 hodinách voda změnila barvu. Analýzy napověděly, že se ve směsi vytvořily aminokyseliny, které tam předtím nebyly. Aminokyseliny jsou přitom stavebními jednotkami proteinů, které spolu s DNA tvoří živé organizmy.

Pokus: Který plyn může za kyselé deště?

03:05

Pokus: Který plyn může za kyselé deště?

V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.

Pokusy: Michael na Národní

07:31

Pokusy: Michael na Národní

Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.

Jak se zbavit chrómu?

03:20

Jak se zbavit chrómu?

Motivační video pro mladé vědce na střední škole. Šestimocný chróm vznikající při různých výrobách je karcinogenní a je ho třeba odstranit ze znečištěné vody. Mladá vědkyně šestimocný chróm pomocí různých analytických metod pomocí hlinitokřemičitanů převádí na trojmocný, který je pro životní prostředí neškodný.

Proměny CO2

03:52

Proměny CO2

Názorně si ukážeme koloběh uhlíku v přírodě, vznik oxidu uhličitého, jeho přeměny i jeho význam. V závěru je poukázáno na velké množství obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a jsou uvedeny dva způsoby jeho snižování.

Staré mince za nové

05:40

Staré mince za nové

Jaké mají mince složení? Z jakých kovů jsou vyrobené a jakým způsobem je můžeme vyčistit? Vše je názorně ukázáno v několika experimentech, včetně chemických vzorců a reakcí.

Načíst další videa
Probíhá načítání